14 C 332/2021-24 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 30. 7. 2021 domáhala u zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky celkem ve výši 36 138 Kč s příslušenstvím, a to na základě smluv o zápůjčce. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se žalobkyně, právní zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili. 4. Soud ve věci prováděl dokazování čtením listinných důkazů, a to smluv o zápůjčce vč. smluvních podmínek, zákaznických karet, přehledů plateb, smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postupovaných pohledávek (příslušné strany), oznámení o postoupení pohledávky vč. dokladu o odeslání a předžalobní výzvy vč. dokladu o odeslání. 5. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu věci. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným byla dne 24. 11. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky obsažené na zadní straně smlouvy. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit úrok za zapůjčené finanční prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 683 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení, a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 020 Kč, a poplatek za vedení zákaznického úču a komfortní splácení ve výši 4 422 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 28 125 Kč měl žalovaný uhradit v 60 týdenních splátkách, od první do předposlední po 469 Kč s tím, že poslední splátka ve výši 454 Kč byla splatná 18. 1. 2020. Žalovaný však zápůjčku nesplácel řádně a včas, když uhradil pouze částku 13 030 Kč. Žalovaná částka ve výši 17 285 Kč (bez příslušenství) se pak sestává z dlužné jistiny ve výši 9 824,90 Kč a dlužné částky za poplatky ve výši 7 460,10 Kč. 6. Předtím právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 25. 5. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky obsažené na zadní straně smlouvy. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit úrok za zapůjčené finanční prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 7 352 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení, a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 10 178 Kč, a poplatek za vedení zákaznického úču a komfortní splácení ve výši 6 609 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 54 139 Kč měl žalovaný uhradit v 18 měsíčních splátkách, od první do předposlední po 3 008 Kč s tím, že poslední splátka ve výši 3 003 Kč byla splatná 25. 11. 2019. Žalovaný však zápůjčku nesplácel řádně a včas, když uhradil pouze částku 35 286 Kč. Žalovaná částka ve výši 18 853 Kč (bez příslušenství) se pak sestává z dlužné jistiny ve výši 12 287,46 Kč a dlužné částky za poplatky ve výši 6 565,54 Kč. 7. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila před uzavřením obou smluv o zápůjčce schopnost žalovaného tyto zápůjčky splácet, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného, který byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, kdy tyto informace měly být ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznických karet a měly být ověřeny doklady uvedenými tamtéž; tyto doklady však žalobkyně nepředložila. 8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byly mj. předmětné pohledávky za žalovaným ze smluv o zápůjčce postoupeny právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, o čemž byl žalovaný uvědomen oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021, odeslaným 25. 1. 2021. Předžalobní výzva ze dne 28. 6. 2021 je výzvou se základním skutkovým a právním rozborem věci. I přes doručení předžalobní výzvy, která byla odeslána 28. 6. 2021 a doručena 1. 7. 2021, žalovaný žalovanou částku nezaplatil. 9. Tato skutková zjištění učinil soud na základě všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci. Soud v prvé řadě vycházel ze smluv o zápůjčce. Aktivní legitimace žalobkyně je dovozována ze smlouvy o postoupení pohledávek, její přílohy (str. 25 a 38 seznamu postupovaných pohledávek) a z oznámení o postoupení pohledávky. Soud dále připomíná, že žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se nedostavil, v průběhu řízení nezpochybňoval věrohodnost ani pravdivost předložených listinných důkazů ani vyčíslenou pohledávku. 10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí; dle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pak poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 14. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 15. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16. Podle § 588 věty první občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 17. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 18. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 19. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 20. V projednávaném případě posoudil soud žalobu po právní stránce ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba byla ke zdejšímu soudu podána důvodně, nikoliv však v celém rozsahu. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 25. 5. 2018 a dne 24. 11. 2018 smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku, na základě kterých byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky nejprve ve výši 30 000 Kč a následně ve výši 15 000 Kč, vždy v hotovosti při podpisu příslušné smlouvy. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně byla a je podnikatelem, jehož předmětem činnosti je poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru, a jelikož tak finanční prostředky poskytla žalovanému jako spotřebiteli v rámci své podnikatelské činnosti, jsou poskytnuté zápůjčky spotřebitelským úvěrem (