141 C 14/2020-29 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. [příjmení] žalobou se žalobce vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 9.370 Kč s příslušenstvím. V této žalobě tvrdil, že žalobce je spoluvlastníkem společných částí budovy [adresa] na ulici [ulice] ve [obec] a vlastníkem bytové jednotky [číslo] která je umístěna v 7. NP. Jedná se o družstevní byt sestávající z jednoho pokoje s kuchyňským koutem s příslušenstvím, označený jako byt [číslo] (dále jen jako„ byt“). Stavba pod adresou [adresa] na ulici [ulice] ve [obec] je součástí pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] v katastru obce Frýdek [část obce], katastrální území Frýdek. Byt, který má žalovaný v nájmu, je zapsán na [list vlastnictví] tamtéž. Žalovaný je výlučným členem družstva. Žalovaný neplatí řádně nájem a žalobci dluží na úhradách nájemného a služeb (zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu) za měsíce leden, březen, květen, červen, červenec roku 2020, celkem ve výši 9.370 Kč takto: Měsíc, rok; Výše předpisu; Dluh nájem; Dluh služby; Dluh celkem leden 2020; 1.874 Kč; 738 Kč; 1.136 Kč; 1.874 Kč březen 2020; 1.874 Kč; 738 Kč; 1.136 Kč; 1.874 Kč květen 2020; 1.874 Kč; 738 Kč; 1.136 Kč; 1.874 Kč červen 2020; 1.874 Kč; 738 Kč; 1.136 Kč; 1.874 Kč červenec 2020; 1.874 Kč; 738 Kč; 1.136 Kč; 1.874 Kč celkem;;;; 9.370 Kč 2. Nájemné a zálohy na služby se platí měsíčně, a to nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce, za který se platí nájemné. Nezaplatí-li nájemce nájemné po uplynutí běžného kalendářního měsíce, dostává se od 1. dne následujícího kalendářního měsíce do prodlení. Za nezaplacené nájemné je žalovaný povinen zaplatit zákonné úroky z prodlení od prvního dne následujícího kalendářního měsíce. Dne 21.08.2020 byla žalovanému jako doporučená zásilka zaslána předžalobní výzva k úhradě dluhu. Do podání návrhu na vydání platebního rozkazu nebyla dlužná částka uhrazena. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ve sporu zůstal nečinný. 4. K projednání věci nemusel soud nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním věci bez jednání, jen na základě listinných důkazů ve smyslu § 115a o.s.ř.. 5. Soud provedl důkaz listinami předloženými účastníky řízení. 6. Výpisem z katastru nemovitostí a dohodou o předání bytu žalobce prokázal svou aktivní legitimaci, tedy skutečnost, že je vlastníkem bytu, který na základě dohody o převzetí družstevního bytu užívá jako nájemce a člen družstva žalovaný. Měsíčním předpisem záloh na nájemném a záloh na úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu žalobce prokázal, že měl žalovaný jako člen družstva a nájemce bytu platit na nájemném a na zálohách na služby spojené s užíváním bytu částku 1.874 Kč měsíčně. Předžalobní výzvou ze dne 20.8.2020 pak žalobce prokázal, že žalovaný dluží na těchto platbách celkovou částku 9.370 Kč, když nehradil na těchto platbách v měsících shora uvedených ničeho a byl upozorněn na možnost soudního vymáhání dluhu. 7. Na základě shora uvedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem existoval závazkový vztah, a to nájemní smlouva ve smyslu ustanovení § 2201 a násl. občanského zákoníku. Podle ustanovení § 2251 o.z. byl žalovaný povinen platit nájemné předem na každý měsíc nejpozději do pátého dne měsíce. Společně s nájemným byl žalovaný povinen platit zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel. Soud má rovněž za prokázané, že žalovaný v rozporu se shora uvedeným zákonným ustanovením a v rozporu s nájemní smlouvou neplatil nájemné řádně a včas a dluží žalobci celkovou částku 9.370 Kč. Nezaplacením těchto částek se dostal žalovaný do prodlení s plněním peněžitého závazku a vznikla mu navíc povinnost hradit zákonný úrok z prodlení z dlužných částek nájemného, který žalobce požaduje ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých částek. Důvodnost tohoto nároku je dána ustanovením § 1970 o.z. Také povinnost hradit úrok z prodlení uložil soud žalovanému tímto rozsudkem, vše ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. 8. V projednávané věci soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014 hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení. Žalobce je právnickou osobou a s ohledem na předmět svého podnikání podává stovky žalob ve skutkově a právně obdobných věcech, je tedy naplněn předpoklad § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy, že řízení je zahájeno na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týmž žalobcem, ve skutkově i právně obdobných věcech. Základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je tak v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je pak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50.000 Kč ve smyslu § 14b odst. 1 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb. 9. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud ve věci úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Tyto náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.000 Kč, odměnou za 2 úkony právní služby á 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb. (převzetí věci, sepis žaloby) a 2 režijními paušály á 100 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Žalovaný je povinen zaplatit tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě 3 dnů.