19 C 187/2021-257 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení vlastnického práva k nemovitostem s odůvodněním, že ke [stát. instituce], [stát. instituce] byl podán návrh na zápis vlastnického práva pro žalovaného, když nabývacím titulem má být usnesení [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], soudního exekutora, [exekutorský úřad] – [část obce], spisová značky [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Jde konkrétně o rozhodnutí o příklepu, kterým soudní exekutor uděluje vydražiteli příklep na vydražené nemovité věci povinné (tedy mě, jako žalobkyně). Příklep se týkal parcely [číslo] o výměře 227 m2 – druh pozemku: ostatní plocha – způsob využití: ostatní komunikace a parcely [číslo] o výměře 193 m2 – druh pozemku: ostatní plocha – způsob využití: ostatní komunikace, jak vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro okres: [anonymizováno] [část obce] – [část obce], obec: [číslo] [obec] a katastrální území: [číslo] [obec a číslo], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce]. Důvodem pro podání žaloby je ta skutečnost, že žalobkyně nikdy nepřestala být oprávněným vlastníkem dotčených nemovitostí. Exekuční řízení, které je vedeno právě [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], soudním exekutorem, [exekutorský úřad] – [část obce], spisová značky [spisová značka], bylo a je vedeno bez právního důvodu. Od roku 2013 na předmětných pozemcích ve výlučném vlastnictví žalobkyně nebylo za posledních více než sedmdesát let zapsáno, ale ani vedeno žádné věcné břemeno. Rozsudkem [anonymizováno] soudu ve [část obce] – [část obce] č. j [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], bylo rozhodnuto o právu chůze a jízdy pro„ oprávněného“ [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. Exekuční řízení bylo vedeno pro údajné bránění oprávněnému v přístupu k pozemkům v jeho vlastnictví parcelní číslo stavební [anonymizováno] a parcelní [číslo] parcelní [číslo] v [katastrální uzemí] 1. Žalobkyni byl uložen nespočet pokut a dalších sankcí, byl jí obstaven veškerý majetek. V rámci této exekuce jí byly vydraženy shora uvedené pozemky, kdy vydražitelem se stal syn právní zástupkyně„ oprávněného“ z věcného břemene, právě žalovaný [celé jméno žalovaného]. Na základě rozhodnutí [stát. instituce], [stát. instituce], č. j.: [anonymizováno] [číslo], ze dne [datum], byla opravena několikaletá chyba v katastru nemovitostí a bylo určeno, že předmětné pozemky jsou prosty jakýchkoliv věcných břemen, a už vůbec ne ve prospěch [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno]. Po mnoha letech nátlaku ze všech možných stran, byl příslušný list vlastnictví dán do souladu se skutečným stavem věci. Vlastnické právo je výsostné právo podle ústavy České republiky i podle Listiny práv a svobod a není možné, aby jeden člověk si bezdůvodně osoboval právo vlastnictví odejmout. Byť poznenáhlu, cestou věcného břemene, následnou exekucí a dražbou exekuční. Proto se žalobkyně domáhá vydání rozsudku, že je vlastníkem oněch nemovitostí – dvou pozemků, které jí byly zabrány soudním exekutorem v provedené dražbě. Žaloba je podávána proti vydražiteli, který by měl být zapsán na místo žalobkyně, jako vlastník označených pozemků, které nikdy nepřestaly být jejím vlastnictvím. Dále žalobkyně doplnila to, že nikdy neuzavřela žádnou smlouvu a není v žádném právním vztahu s [jméno] [příjmení], kterému nic nedluží, a který vykradl její bankovní účty a zdemoloval její nemovitost. Vydražitel [celé jméno žalovaného] je zeť [jméno] [příjmení]. Žalobkyně dále popisuje to, jakým způsobem předmětné dva pozemky v minulosti nabyla a žádá soud o určení vlastnictví k těmto pozemkům, neboť katastr neustále vytváří na jejím listu vlastnictví protiprávní chyby. Naléhavý právní zájem pak viděla v tom, že cizí lidé rozprodávají sami sobě soukromé nemovitosti žalobkyně, tyto nemovitosti byly žalobkyni ukradeny cizími neoprávněnými osobami, se kterými žalobkyně není v žádném právním ani jiném smluvním či rodinném vztahu. Žádná listina o věcném břemeni nikdy neexistovala a nikdo nikdy ji nepodepsal. Podle žalobkyně se jedná o novodobou kybernetickou kriminalitu ze strany mafie, která takto krade a všechna usnesení byla postavená na této digitální chybě v katastru nemovitostí. 2. Žalovaný neuznal uplatněný nárok. V principu spočívala jeho procesní obrana v tom, že vlastnické právo nabyl na základě usnesení o udělení příklepu exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] s právními účinky zápisu k [datum]. Toto nabytí nemovitosti představuje originální nabytí vlastnického práva, proto žalobkyní požadovaný nárok je pouze domnělý a neměl by požívat právní ochrany. Žalovaný řádně složil dražební jistinu i včas zaplatil nejvyšší podání. Po celou dobu byl v dobré víře a vystupoval jako vlastník předmětných nemovitostí. Žalovaný pak konkrétně dále uvedl, že tvrzení v žalobě uvedená, nejsou pravdivá. Žalobkyně skutečně byla vlastníkem pozemků parcelní [číslo] o výměře 222 m2 a [číslo] o výměře 193 m2 v k.ú. [obec a číslo], zapsaných u [anonymizováno] pro [územní celek], [stát. instituce], ovšem unesením soudního exekutora ze dne [datum] s právními účinky zápisu k [datum] se stal vlastníkem předmětných nemovitostí žalovaný. K tvrzení žalobkyně, že nikdy nepřestala být oprávněným vlastníkem dotčených nemovitostí, neboť předmětné exekuční řízení je vedeno bez právního důvodu, a dále k zpochybňování existenci jakéhokoliv omezení jejího vlastnického práva na dotčených parcelách ve prospěch právního předchůdce„ oprávněného“ [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], uvádí žalovaný, že jsou nepravdivá a poukazuje na pravomocně ukončené civilní řízení rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], kterým byla zamítnuta žaloba žalobkyně na zrušení věcného břemene chůze a jízdy k pozemku parc. [číslo] ve prospěch pozemků parc.č. st. [anonymizováno] a pozemků parc. [číslo] zapsaných v Katastru nemovitostí pro KÚ [obec]. Věc byla přezkoumána [název soudu] pod č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Odmítnuto v této věci bylo rovněž dovolání žalobkyně (Usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]). Žalobkyně v dané věci podala dále ústavní stížnost, která byla Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] ÚS [číslo] odmítnuta. Podstatnou skutečností je, že v rámci územního rozhodnutí ze dne [datum], jímž bylo rozhodnuto o umístění stavby žalobkyně – rodinného domu na sousední parcele parc. [číslo] v k.ú. [obec] je podmíněn souhlas zastupitelstva obce zachováním veřejného přístupu na komunikaci, která se nachází na parcele [číslo] (v této době zahrnovala nynější parcely [číslo] a [číslo]). Tvrzení žalobkyně, že rozhodnutím [stát. instituce], kat. pracoviště [část obce] [část obce] č. j [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], kterým byla opravena chyba v katastru nemovitostí a určeno, že pozemky v jejím vlastnictví jsou prosty jakýchkoliv věcných břemen, je vadně interpretováno. Rozhodnutím [stát. instituce], kat. pracoviště [část obce] [část obce] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] - [číslo] je zřejmé trvání omezení ve prospěch žalovaného a jeho právního předchůdce. Proti uvedenému Rozhodnutí podala žalobkyně odvolání k Zeměměřičskému a katastrálnímu inspektorátu v [obec]. Dne [datum] vyrozuměl Zeměměřičský a katastrální inspektorát v [obec] žalovaného o podaném odvolání. Předmětná chyba spočívala dle vyjádření Katastrálního úřadu výhradně v technickém provedení zápisu a ve své podstatě nemohlo dojít ke zrušení zápisu věcného břemene chůze a jízdy a jemu odpovídající povinnosti k parcele [číslo] ve prospěch parcel č. st. [anonymizováno], parc. č, [číslo] a parc. [číslo] kat. území [obec a číslo]. Žalovaný dále uvádí, že Rozsudkem [název soudu] č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] byla žalobkyně odsouzena za přečin neoprávněného zásahu do práva k domu - bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 208., odst.2, zákona 40/2009., Sb. tr. zákoníku za bránění oprávněné osobě v užívání domu. Právní předchůdce žalovaného vynaložil mimořádné úsilí ke smírnému řešení sporu a respektování povinnosti žalobkyně strpět chůzi a jízdu po parcele [číslo]. Domáhal se svého práva povolení nezbytné cesty podáním žaloby u [název soudu] č.j. [spisová značka]. Ve věci byl vydán Rozsudek dne [datum]. V současné době je rozsudek přezkoumáván [název soudu] pod č.j. [spisová značka] a [spisová značka]. 3. K ústnímu jednání nařízenému na [datum] se nedostavila řádně předvolaná žalobkyně. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně, když vycházel z obsahu spisu, přednesů žalovaného při ústním jednání a z provedených důkazů. Tím, že se žalobkyně k ústnímu jednání bez omluvy nedostavila, zbavila se možnosti být soudem v průběhu ústního jednání poučena dle ust. § 118a, odst. 1, odst. 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a důkazů k tomu, v čem konkrétně měla být vedle již tvrzeného exekuce nezákonná a protiprávní,