19 C 51/2021-27 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 51 626 Kč s úrokovým příslušenstvím, když žalovanou částku měl žalovaný dlužit na základě: a) smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba] (dále i jen banka). Na základě takto mezi uvedenými subjekty uzavřené smlouvy o zápůjčce banka poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal pravidelně splácet formou 60 týdenních splátek po 469 Kč, se splatností poslední splátky dne 4.2.2019 s tím, že žalovaný se zavázal bance vrátit vedle částky 15 000 Kč také částku 13 125 Kč, jenž představovala součet kapitalizovaných úroků za půjčené prostředky ve výši 2 683 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 4 130 Kč a částku za administrativní činnost – splácení hotovosti ve výši 6 312 Kč. Žalovaný však na poskytnutou zápůjčku uhradil toliko částku 940 Kč, následně porušil své povinnosti hradit poskytnutou zápůjčku řádně a včas, tuto neuhradil ani k dalším výzvám banky a žalobkyně. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném k zaplacení celkovou dlužnou částku ve výši 24 539 Kč s příslušenstvím, b) smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba] (dále i jen banka). Na základě takto mezi uvedenými subjekty uzavřené smlouvy o zápůjčce banka poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 22 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal pravidelně splácet formou 60 týdenních splátek po 684 Kč, se splatností poslední splátky dne 16.11.2018 s tím, že žalovaný se zavázal bance vrátit vedle částky 22 000 Kč také částku 19 017 Kč, jež představovala součet kapitalizovaných úroků za půjčené prostředky ve výši 3 935 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 5 824 Kč a částku za administrativní činnost – splácení hotovosti ve výši 9 258 Kč. Žalovaný však na poskytnutou zápůjčku uhradil toliko částku 11 620 Kč, následně porušil své povinnosti hradit poskytnutou zápůjčku řádně a včas, tuto neuhradil ani k dalším výzvám banky a žalobkyně. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkovou dlužnou částku ve výši 27 087 Kč s příslušenstvím, Předmětné pohledávky byly společností [právnická osoba] žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne 20.1.2020. Postoupení pohledávek z označených smluv bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 20.1.2020 v rámci něhož byl rovněž vyzván k úhradě dlužných částek z těchto smluv do 10 dnů od doručení tohoto dopisu. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením 2 smluv o zápůjčkách prověřovala úvěruschopnost žalovaného, přičemž v každém z těchto dvou případů dospěla na základě karty zákazníka a v ní uvedených údajů žalovaným a dalších právní předchůdkyní žalobkyně ověřovaných dokladů, že žalovaný je schopen vždy poskytnutou zápůjčku splácet ve splátkách jak se mezi sebou právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli. 2. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil. 3. Obě procesní strany daly souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání jen na základě předložených listinných důkazů, a to ve smyslu ust. § 115a občanského soudního řádu. 4. Soud ve věci z listin předloženými žalobkyní, označenými jako Smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, přehled plateb – tabulka umoření, Smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, přehled plateb – tabulka umoření, Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020, včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 včetně podacího lístku, předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem vč. dokladu o odeslání, a dále z karet zákazníka ze dne 11.12.2017 a 22.9.2017, a z těchto listinných důkazů vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému dne [datum] částku 15 000 Kč č a dne [datum] částku 22 000 Kč. Současně pak byly dne [datum] a [datum] podepsané mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným smlouvy o zápůjčkách, ve kterých se právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitelka zavázala poskytnout žalovanému částku 15 000 Kč a 22 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit ve splátkách. Protože tyto zápůjčky žalovaný řádně nesplácel, fakticky uhradil na zápůjčku ve výši 15 000 Kč pouze částku 940 Kč a na zápůjčku ve výši 22 000 Kč částku 11 620 Kč. Dopisem ze dne 20.1.2020 byl žalovaný k těmto smlouvám vyzván k zaplacení dlužných částek ve výši 32 039 Kč a 39 987 Kč bez příslušenství, tj. celkem k zaplacení částky ve výši 72 026 Kč. Uvedená výzva byla žalovanému doručována doporučeně s tím, že má žalovaný svůj dluh zaplatit do 10 dnů. Žalovaný dlužné částky neuhradil. Následně pak došlo k postoupení pohledávek z těchto smluv na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020. Ze splátkových kalendářů – tabulky umoření, ke dvěma tvrzeným smlouvám o zápůjčce pak bylo prokázáno, že ve vztahu ke smlouvě [číslo] zaplatil žalovaný pouze 940 Kč a ve vztahu ke smlouvě [číslo] zaplatil žalovaný pouze 11 620 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě svých dluhů z označených smluv, a to předžalobní výzvou k plnění. I tato předžalobní výzva právního zást. žalobkyně byla žalovanému doručována doporučeně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 včetně seznamu postupovaných pohledávek vzal soud za prokázané, že pohledávky ze dvou smluv o zápůjčkách byly postoupeny žalobkyni, o čemž svědčí rovněž dopis ze dne 20.1.2020 – oznámení o postoupení pohledávek, adresovaný žalovanému a zaslaný mu doporučeně, včetně výzvy k zaplacení dluhů z těchto smluv. Z karet zákazníka ze dne 11.12.2017 a 22.9.2017 bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnán jako zámečník v plném pracovním úvazku a jeho čistý měsíční příjem byl 14 533 Kč a následně 15 651 Kč. Dále pak v případě zápůjčky ze dne [datum] vykazoval v této zákaznické kartě rovněž další příjmy ve výši 4 00 Kč a 10 000 Kč. Ověřovanými doklady byly výplatní pásky, a to za dobu od května 2017 do července 2017 a od září 2017 do listopadu 2017. Dále bylo z těchto zákaznických karet k výdajům žalovaného, že žalovaný má měsíčně splácet externí zápůjčku ve výši 5 000 Kč a jeho zahodovanými výdaji je 6 000 Kč. V případě zápůjčky ze dne [datum] pak vykazoval ve výdajích i splátky vůči původní věřitelce žalobkyně, a to ve výši 2 800 Kč. Je evidentní, že právní předchůdkyně žalobkyně se v případě smlouvy uzavírané dne [číslo] vůbec nezabývala žalovaným uváděným dalším příjmům k jeho základnímu čistému příjmu, a to ve výši 4 000 Kč a 10 000 Kč, když k těmto tvrzeným příjmům nebyly předloženy dle zákaznické karty ze dne [datum] vůbec žádné doklady. Není tedy zřejmé z jakých skutečností mohla mít právní předchůdkyně žalobkyně za ověřené, že žalovaný má skutečně další příjmy ve výši 14 000 Kč, když jeho splátky k základnímu čistému příjmu ve výši 15 651 Kč byly již ve výši 7 800 Kč a odhadované výdaje na domácnost dalších 5 000 Kč. Jestliže pak právní předchůdkyně žalobkyně neověřovala tyto další příjmy (a to neověřovala), pak nemohla v žádném případě dospět k závěru, že žalovaný je schopen při svém čistém příjmu 15 651 Kč splácet další zápůjčku sjednanou dne [datum] měsíčně ve výši od 1 876 Kč do 2 345 Kč. Rovněž tak soud nevzal za prokázané tvrzení o prověření výdajů na straně žalovaného v době uzavření obou zápůjček, když k tomuto neprověřovala žalobkyně žádné doklady, které by jí předložil žalovaný, tzn. ani např. výdaje za jeho bydlení, platby za energie, ani to jak žalovaný již v té době, tzn. v době k 22.9.2017 a násl. k 11.12.2017 splácí své externí zápůjčky ve výši 5 000 Kč měsíčně. Soud tedy nevzal za prokázané tvrzení žalobkyně, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila schopnost žalovaného splácet zápůjčky, tak jak se žalovaný ve smlouvách zavazoval. 5. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl ke skutkovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému dne [datum] částku 15 000 Kč a dne [datum] částku 22 000 Kč. Současně pak byly dne [datum] s [datum] podepsané mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným smlouvy o zápůjčkách, na základě kterých žalovaný převzal v hotovosti od právní předchůdkyně žalobkyně v uvedených dnech částky 15 000 Kč a 22 000 Kč. Z těchto částek žalovaný vrátil pouze 940 Kč a 11 620 Kč. Dluhy tedy nebyly zaplaceny v těch výších, jak by odpovídalo předmětným smlouvám o zápůjčkách. Dopisem ze dne 20.1.2020 byl žalovaný k těmto smlouvám vyzván k zaplacení dlužných částek ve výši 32 039 Kč a 39 987 Kč bez příslušenství, tj. celkem k zaplacení částky ve výši 72 026 Kč. K zaplacení zápůjček nedošlo. Pohledávky byly postoupeny ke dni 20.1.2020 na žalobkyni. Ani na předžalobní výzvu žalovaný zápůjčky neza