41 C 169/2021-20 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu se žalobce vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 21 480 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Tento návrh odůvodnil tím, že dne 17. 4. 2016 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec] (dále jen„ původní věřitel“), v písemné formě Smlouvu o úvěru [číslo] jejíž přílohu tvořil Předpis splátek pro žalovaným zvolenou variantu úvěru (dále jen„ smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy byla žalovanému v hotovosti poskytnuta jistina úvěru 20 000 Kč, kterou převzal při podpisu smlouvy, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 13 800 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru a jednorázovém administrativním poplatku splatném při vyplacení jistiny úvěru. Vzhledem ke skutečnosti, že jednorázový administrativní poplatek viz čl. I. odst. 2 smlouvy, pokud byl sjednán, byl uhrazen při uzavření smlouvy, zbývalo žalovanému splatit částku ve výši 33 800 Kč. Žalovaný se v uzavřené smlouvě zavázal úvěr původnímu věřiteli splatit ve 13 měsíčních splátkách ve výši 2 600 Kč, přičemž první splátka byla splatná 30. den po uzavření smlouvy a každá další splátka byla splatná vždy 30. den od splatnosti předchozí splátky. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost úvěru pak připadala na den 12. 5. 2017. Žalobce dále uvádí, že součet předepsaných měsíčních splátek se rovná částce, v níž není zahrnut jednorázový administrativní poplatek, pokud měl být dle smlouvy žalovaným hrazen, což znamená, že součet splátek tak může být nižší než částka uvedená v čl. II. odst. 1 smlouvy, kdy rozdíl činí právě jednorázový administrativní poplatek dle čl. I. odst. 2 smlouvy, pokud byl tento sjednán. Smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné Žádosti o úvěr, do které žalovaný uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem Žádosti o úvěr. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalovaného splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru takové výše, jaká mu byla poskytnuta. Další relevantní informace o obsahu závazku a povinností plynoucích z uzavřené smlouvy žalovaný získal z dokumentu„ Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“, kdy seznámení se s obsahem tohoto dokumentu žalovaný potvrdil připojením vlastnoručního podpisu na uvedený dokument. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil. Žalovaný uhradil částku ve výši 22 320 Kč, která odpovídá 8 řádně uhrazeným splátkám. Jednotlivé úhrady splátek byly původním věřitelem alokovány dle Předpisu splátek tvořícího přílohu smlouvy o úvěru. Na poskytnutou jistinu úvěru tak byla alokována částka ve výši 8 520 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši 13 800 Kč. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky 11 480 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 11 480 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 0 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr ke dni splatnosti poslední splátky, tj. do 12. 5. 2017 řádně nesplatil. V důsledku prodlení žalovaného vznikl původnímu věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu s čl. IV. odst. 2 smlouvy i nárok na smluvní pokutu ve výši 0,2 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Z přechodného věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobce, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne 19. 1. 2021. Z výše uvedeného dovozuje žalobce svou aktivní procesní legitimaci. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 27 532,86 Kč a skládala se z - nesplacené jistiny ve výši 11 480 Kč, - nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku 0 Kč, - nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 0 Kč, - postoupeného sankčního poplatku 1 000 Kč, - postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč, - postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 4 552,86 Kč, - postoupené smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 2. 6. 2021 žalobce předkládá i s dokladem o odeslání (§ 142a občanského soudního řádu) 2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil, ve sporu zůstal pasivní. K projednání věci nemusel soud nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním věci bez jednání na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. 3. Soud provedl důkazy předložené mu žalobcem. Těmito listinami, a to smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 17. 4. 2016 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným prostředky komunikace na dálku úvěrovou smlouvu na částku 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit v 13 měsíčních splátkách po 2 600 Kč spolu s úrokovým navýšením a smluvenými poplatky specifikovanými shora. Dále bylo smlouvou prokázáno, že má úvěrující nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,2% z jistiny za každý den prodlení a poplatky na upomínání. Žádostí o úvěr žalobce prokázal, že před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost žalovaného, když ten musel vyplnit údaje o svých příjmech a výdajích a předložit listiny prokazující jeho majetkovou situaci. Smlouvou o postoupení pohledávky včetně příloh a Oznámením o postoupení pohledávky byla prokázána aktivní legitimace žalobce ve sporu i skutečnost, že byl žalovaný o postoupení pohledávky vyrozuměn. Předžalobní výzvou včetně podacího archu byla prokázána výše dluhu žalovaného, jak je žalobcem v žalobě tvrzena. 4. Po právní stránce má nárok žalobce oporu nejen v předložené úvěrové smlouvě, ale i v ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, podle kterého smlouvou o úvěru se zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovanému poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nárok na smluvní pokutu pak plyne ze smluvní ujednání a ustanovení § 2048 občanského zákoníku. Nárok na úrok z prodlení pak vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jeho výše pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Prodlení žalovaného je prokázáno, soud tedy zavázal žalovaného rovněž k úhradě úroku z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně. Lhůta k plnění činí 3 dny od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) 5. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně zcela úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Tyto náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 074 Kč a odměna za právní zastoupení. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 300 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobce do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení a sepis žaloby plus sepis předžalobní výzvy). Za tyto úkony mu náleží odměna ve výši 900 Kč. Dále mu byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a 21% DPH. Tyto náklady je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř. k rukám právní zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).