41 C 175/2021-25 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 2.040 Kč s příslušenstvím. Tento návrh odůvodnil žalobce tak, že mezi společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], a žalovaným došlo dne 5. 2. 2016 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy smluvní podmínky obsažené na další straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). V důsledku fúze sloučením se dne 30. 9. 2016 stala právním nástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO], společnost [právnická osoba] (dnes pod názvem [právnická osoba]), [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], tj. právní předchůdce žalobce. Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Dle dikce ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Odstavec 3 téhož ustanovení pak stanoví povinnost spotřebitele poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Žalobce, resp. jeho právní předchůdce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka (část„ Dokumenty k ověření“, resp.„ Dokumenty na ověření finanční situace“), mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 6.000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 840 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 Podmínek a odměnu za administrativní činnost ve výši 1.200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.400 Kč. Úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškeré poplatky žalobce dále souhrnně nazývá také jen jako„ úhrady za služby“. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 180 Kč počínaje 12. 2. 2016, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17. 3. 2017. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvních ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 17. 3. 2017. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 17. 3. 2017 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 1.571,07 Kč ode dne 18. 3. 2017 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně sjednaným v čl. 1 Podmínek. Protože žalovaný byl v okamžiku splatnosti poslední sjednané splátky v prodlení se zaplacením více než jedné ze splátek (a nikoliv pouze jedné nebo pouze poslední sjednané splátky), nebyly z jeho strany splněny podmínky pro prodloužení účinnosti Smlouvy dle příslušných smluvních ujednání. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 15. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 15. 1. 2021. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou aktivní legitimaci. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku 8.400 Kč, z toho na jistinu 4.428,93 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 840 Kč, na poplatek za administrativní činnost 1.200 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 1.931,07 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 14. 11. 2016. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 2.040 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 1.571,07 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 468,93 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1.449,22 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 491,83 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 1.571,07 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 1.571,07 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Žalobce žalovanému zaslal výzvu k plnění dle ust. § 142a o.s.ř., tj. ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu, a to na poslední známou adresu žalovaného. Splnil tak podmínky k přiznání náhrady nákladů řízení proti žalovanému. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ve sporu zůstal nečinný. K projednání věci nemusel soud nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním věci bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.). 3. Soud provedl důkaz listinami předloženými mu žalobcem. Smlouvou o zápůjčce spolu se smluvními podmínkami bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 5. 2. 2016 Smlouvu o zápůjčce, na základě které zapůjčila žalovanému částku 6.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokovým navýšením a dohodnutými poplatky, tedy celkem 10.440 Kč v 58 týdenních splátkách po 180 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky včetně seznamu a oznámením o postoupení pohledávky žalobce prokázal svou aktivní legitimaci ve sporu, tedy skutečnost, že pohledávka za žalovaným na něj byla platně postoupena. Skutečnost, že žalovaný řádně nesplácel to, k čemu se zavázal, byla prokázána předžalobní výzvou spolu s podacím archem. Kartou klienta žalobce prokázal, že před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost žalovaného, když tento vyplnil formulář o jeho majetkových poměrech a předložil pracovní smlouvu výplatní pásky a nájemní smlouvu. 4. Na základě provedeného dokazování učinil soud skutkový závěr spočívající v tom, že mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovaným, jakožto fyzickou osobou, nepodnikatelem, byla uzavřena písemná smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobce předal žalovanému dne 5. 2. 2016 požadovanou částku ve výši 6.000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku nejpozději dnem 17. 3. 2017 právnímu předchůdci žalobci vrátit a současně zaplatit poplatek ve výši 4.440 Kč sestávající z kapitalizovaných úroků, poplatku za zpracování půjčky a nákladů za hotovostní inkaso splátek. Tato skutečnost byla prokázána smlouvou o zápůjčce spolu se smluvními podmínkami. Kartou klienta bylo prokázáno splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost dlužníka ve smyslu ustanovení § 9 zákona o spotřebitelském úvěru. Oznámením o postoupení pohledávky bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] následně postoupila svou shora specifikovanou pohledávku za žalovaným na žalobce a toto postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k dobrovolné úhradě dlužné částky, jak soud zjistil z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání. 5. Podle ust. § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobce uplatněný žalobou je důvodný. Soud má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně ve smyslu § 2390 občanského zákoníku uzavřena písemná smlouva o zápůjčce, na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal žalovanému poskytnout zápůjčku finanční částky ve výši 6.000 Kč na sjednanou dobu, a žalovaný se naopak zavázal právnímu předchůdci žalobce tuto záp