41 C 256/2021-29 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku se žalobce vůči žalovanému domáhal zaplacení shora uvedené částky z titulu dluhu za vyúčtování služeb spojených s nájmem nebytových prostor. Podaný návrh odůvodnil tím, že žalovaný dne 4. 2. 2020 uzavřel se žalobcem Smlouvu č. [spisová značka] o nájmu prostor, a to nebytových prostor [číslo] v nemovitosti [adresa] v [obec], [část obce]. Na základě evidenčního listu nájemce [číslo] byl žalovaný povinen hradit měsíční nájemné ve výši 8 000 Kč s tím, že platby za poskytované služby a poplatky na elektřinu, vodu, teplo, plyn, vodné a stočné vyúčtuje žalobce (pronajímatel) žalovanému (nájemci) daňovým dokladem jednou ročně po obdržení fakturace od dodavatele této služby, a to nejpozději do 30-ti dnů od doručení vyúčtování. Vyrovnání případných nedoplatků se žalovaný (nájemce) zavázal doplatit žalobci (pronajímateli) do 15 dnů po obdržení vyúčtování. Žalobce dne 17. 6. 2020 vyúčtoval žalovanému nedoplatek za elektřinu ve výši 14.162 Kč, a to fakturou – daňovým dokladem [číslo] splatnou dne 1. 7. 2020. Žalovaný na uvedenou fakturu žalobci ničeho neuhradil. Žalovaný byl prostřednictvím právního zástupce žalobce vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 14.162 Kč. Výzva byla žalovanému zaslána dne 7. 5. 2021, kdy mu byla stanovena lhůta k úhradě do 21. 5. 2021. Žalovaný na uvedenou výzvu nereagoval a žalobci na dluh ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil, ve sporu zůstal nečinný. K projednání věci nemusel soud nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním věci bez jednání jen na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. 3. Soud provedl důkaz listinami předloženými mu žalobcem. 4. Smlouvou o nájmu žalobce prokázal, že zde existoval závazkový vztah mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem, jehož předmětem byly nebytové prostory [číslo] v domě [adresa] v [část obce]. V této smlouvě se žalovaný zavázal hradit měsíční nájemné, jehož výše byla prokázána evidenčním listem na 8.000 Kč s tím, že služby spojené s tímto nájmem jako vodné, stočné, elektřina, plyn vyúčtuje pronajímatel nájemci jednou ročně po obdržení vyúčtování od dodavatele těchto služeb. Fakturou [číslo] žalobce prokázal, že vyúčtoval žalovanému nedoplatek elektřiny ve výši 14.162 Kč dle vyúčtování stavu elektroměru. Faktura byla splatná dne 1. 7. 2020. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že právní zástupce žalovaného řádně vyzval před podáním žaloby k dobrovolné úhradě dlužné částky. 5. Dle ustanovení § 2201 o.z. se nájemní smlouvou zavazuje pronajímatel přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Nájemné se platí v ujednané výši dle § 2217 o.z. Dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Soud má na základě shora uvedených skutečností za prokázané, že zde existoval závazkový vztah mezi žalobcem a žalovaným založený nájemní smlouvou, kdy na základě této smlouvy vznikla povinnost žalovanému platit ujednané nájemné a faktury za spotřebované služby spojené s nájmem. Žalobce prokázal, že žalovaný nezaplatil fakturu za elektřinu, kterou žalobce žalovanému vystavil na částku 14.162 Kč představující částku, kterou žalobce za žalovaného zaplatil dodavateli energie. Soud tak uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku tímto rozsudkem. 7. Z důvodu neplnění peněžitého závazku se ocitnul žalovaný v prodlení, čímž vzniknul v souladu s § 1970 o.z. žalobci nárok požadovat zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k plnění stanovené mu v předžalobní výzvě. Výši zákonného úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v § 2, který stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Ze všech těchto důvodů soud podané žalobě vyhověl a zavázal žalovaného povinností zaplatit žalobci celou dlužnou částku včetně jejího příslušenství. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy ve věci úspěšnému žalobci přiznal nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení ve výši 6.150 Kč jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 1.000 Kč, dvěma a půl úkony právní služby á 1.700 Kč za úkon dle § 7 vyhl. 177/1996 Sb., třemi režijními paušály á 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit tyto náklady k rukám právního zástupce žalobce.