41 C 268/2021-55 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení shora uvedené částky z titulu nezaplaceného pojistného z pojistné smlouvy. Tento návrh odůvodnil tím, že žalobce a žalovaný v rámci obchodní činnosti žalobce uzavřeli dne 9. 3. 2018 v souladu s ustanovením § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), a v souladu s ustanovením § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ občanský zákoník“) pojistnou smlouvu [číslo] to za účelem sjednání pojistného produktu. Předmětem pojištění bylo vozidlo [značka automobilu], [registrační značka]. Pojistná smlouva byla uzavřena na základě písemného návrhu a jeho přijetí formou úhrady prvního předpisu pojistného ve stanovené lhůtě. V uvedené smlouvě se v souladu s ustanovením § 2758 občanského zákoníku žalobce zavázal pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaný se pak zavázal platit žalobci pojistné. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku 332 Kč s měsíční splatností a počátek pojištění byl stanoven ke dni 9. 3. 2018. Žalovaný však neuhradil pojistné splatné dne 9. 4. 2019 a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobce. Z důvodu neplacení pojistného tedy žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky a v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, resp. ustanovením § 2804 občanského zákoníku žalovaného upozornil na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku neplacení, když v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními stanovil k úhradě dlužného pojistného lhůtu ne kratší než 1 měsíc. Žalovaný v dané lhůtě i přes upozornění žalobce na možný zánik pojištění dlužné pojistné neuhradil, účinky ukončení pojistné smlouvy tak nastaly ke dni 5. 7. 2019. Za období od 9. 4. 2019 do 5. 7. 2019 včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné pojistné částku ve výši 1.002 Kč. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil ani v návaznosti na upomínky žalobce, ani na písemné upomínky a další úkony (zejména telefonické a SMS) prováděné v rámci mimosoudní správy pohledávky [právnická osoba], a.s., která pro žalobce pohledávky po lhůtě splatnosti spravuje, když písemné upomínky byly zasílány žalovanému na všechny známé adresy dne 3. 7. 2020. Upomínku ze dne 3. 7. 2020 si žalovaný převzal, jelikož tato se žalobci nevrátila. SMS upomínky pak byly zaslány dne 13. 7. 2020, 23. 7. 2020, 4. 8. 2020. Vzhledem k tomu, že veškeré snahy žalobce o smírné mimosoudní řešení věci byly neúspěšné, zaslal žalobce dne 12. 2. 2021 prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský soudní řád“), předžalobní upomínku, ve které žalovanému stanovil lhůtu k plnění v délce patnácti dní od odeslání. Žalobce tedy žalovanému stanovil lhůtu k plnění, která zásadně přesahuje minimální lhůtu stanovenou v citovaném ustanovení občanského soudního řádu. Žalovaný však ani po odeslání této předžalobní upomínky svůj dluh vůči žalobci neuhradil. Žalobci tedy nezbývá, než se se svým oprávněným nárokem obrátit na věcně a místně příslušný soud a žádat jeho přiznání v občanském soudním řízení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ve sporu zůstal nečinný. 3. Soud ve věci nemusel nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. 4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobcem. Z pojistné smlouvy zjistil, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva na pojištění vozidla [značka] [registrační značka] s počátkem pojištění dnem 9. 3. 2018. V této smlouvě se žalovaný zavázal platit pojistné ve výši 332 Kč za měsíční pojistné období. Touto pojistnou smlouvou prokázal žalobce svou aktivní legitimaci. Přehledem předepsaného a uhrazeného pojistného a oznámením o zániku pojistné smlouvy žalobce prokázal, že žalovaný dluží ke dni zániku pojistné smlouvy částku 1.002 Kč a že k ukončení pojistné smlouvy došlo dne 5. 7. 2019. Upomínkou a předžalobní výzvou pak bylo prokázáno, že žalovaný tuto částku neuhradil ani přesto, že byl o zaplacení upomínán. 5. Ze shora uvedeného je zřejmé a soud má za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným písemnou smlouvu o pojištění ve smyslu ustanovení § 2758 a násl. občanského zákoníku a zákona č. 168/1999 Sb. konkretizovanou ve Všeobecných pojistných podmínkách žalobce. V této smlouvě jako synallagmatickém právním vztahu se žalobce zavázal poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená a žalovaný se zavázal platit pojistné. Protože žalovaný pojistné neplatil řádně a včas, došlo z důvodu neplacení pojistného k ukončení pojistného vztahu. Povinnost uhradit pojistné do doby zániku pojištění však žalovanému zůstala. Jelikož se žalovaný v rozporu se smluvním ujednáním ocitl v prodlení s plněním peněžitého závazku, vznikla mu tak navíc povinnost uhradit peněžitou sankci v podobě zákonných úroků z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o.z. ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného. 6. Ze všech shora uvedených důvodů soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně zcela úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. 8. V projednávané věci soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014 hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení. Žalobce je právnickou osobou a s ohledem na předmět svého podnikání podává stovky žalob ve skutkově a právně obdobných věcech, je tedy naplněn předpoklad § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy, že řízení je zahájeno na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týmž žalobcem, ve skutkově i právně obdobných věcech. Základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je tak v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je pak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50.000 Kč ve smyslu § 14b odst. 1 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb. 9. Náklady řízení žalobce tak představuje zaplacený soudní poplatek 400 Kč, odměna právního zástupce za 3 úkony právní služby á 200 Kč za úkon dle vyhl. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály á 100 Kč za úkon a 21% DPH. Tyto náklady je žalovaný povinen dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.