41 C 272/2021-13 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení shora uvedené částky z titulu nezaplaceného pojistného z pojistné smlouvy. Tento návrh odůvodnil tím, že žalobce a žalovaný v rámci obchodní činnosti žalobce uzavřeli v souladu s ustanovením § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), a v souladu se s ustanovením § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ občanský zákoník“) pojistnou smlouvu [číslo] to za účelem sjednání pojistného produktu pojištění motorových vozidel. Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) bylo sjednáno k vozidlu [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka]. V uvedené smlouvě se v souladu s ustanovením § 2758 občanského zákoníku žalobce zavázal pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaný se pak zavázal platit žalobci řádně a včas pojistné. Pro roční pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku 3.947 Kč s roční splatností ve výši 3.947 Kč, přičemž počátek pojištění byl stanoven ke dni 16. 4. 2016. Žalovaný však neuhradil pojistné splatné dne 16. 4. 2020, a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobce. Z důvodu neplacení pojistného tedy žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky a v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, resp. ustanovením § 2804 občanského zákoníku žalovaného upozornil na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku neplacení, když v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními stanovil k úhradě dlužného pojistného lhůtu ne kratší než 1 měsíc. Žalovaný v dané lhůtě i přes upozornění žalobce na možný zánik pojištění dlužné pojistné neuhradil, přičemž účinky ukončení pojistné smlouvy tak nastaly ke dni 21. 8. 2020 z důvodu neplacení pojistného. Za období od 16. 4. 2020 do 21. 8. 2020 včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné pojistné částku ve výši 1.371 Kč. Dlužná částka ve výši 1.571 Kč se skládá z dlužného pojistného ve výši 1.371 Kč a poplatku za odeslání upomínky ve výši 200 Kč dle Sazebníku administrativních poplatků. Sazebník administrativních poplatků žalobce zveřejňuje na svých internetových stránkách a obchodních místech. S ohledem na výše uvedené požaduje žalobce po žalovaném uhradit nad rámec výše specifikovaného dlužného pojistného i zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po dni ukončení pojistné smlouvy do zaplacení. Vzhledem k tomu, že veškeré snahy žalobce o smírné mimosoudní řešení věci byly neúspěšné, zaslal žalobce dne 18. 2. 2021 prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský soudní řád“), předžalobní upomínku, ve které žalovanému stanovil lhůtu k plnění v délce patnácti dní od odeslání. Žalobce tedy žalovanému stanovil lhůtu k plnění, která zásadně přesahuje minimální lhůtu stanovenou v citovaném ustanovení občanského soudního řádu. Žalovaný však ani po odeslání této předžalobní upomínky svůj dluh vůči žalobci neuhradil. Žalobci tedy nezbývá, než se se svým oprávněným nárokem obrátit na věcně a místně příslušný soud a žádat jeho přiznání v občanském soudním řízení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ve sporu zůstal nečinný. 3. Soud ve věci nemusel nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. 4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobcem. Z pojistné smlouvy zjistil, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva na pojištění vozidla škoda [anonymizována dvě slova] [registrační značka] s počátkem pojištění dnem 16. 4. 2016. V této smlouvě se žalovaný zavázal platit pojistné ve výši 3.947 Kč splatné ročně k 16. 4. příslušného roku. Touto pojistnou smlouvou prokázal žalobce svou aktivní legitimaci. Upomínkou před zánikem pojištění, oznámením o zániku pojištění, další upomínkou a Předžalobní výzvou pak bylo prokázáno, že žalovaný dluží žalobci částku 1.571 Kč sestávající z dlužného pojistného a poplatku ve výši 200 Kč za upomínku. Nárok na tuto částku vyplývá žalobci z předloženého Sazebníku. Před podáním žaloby žalovaný dlužnou částku žalobci neuhradil ani přesto, že byl o zaplacení upomínán. 5. Ze shora uvedeného je zřejmé a soud má za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným písemnou smlouvu o pojištění ve smyslu ustanovení § 2758 a násl. občanského zákoníku a zákona č. 168/1999 Sb. konkretizovanou ve Všeobecných pojistných podmínkách žalobce. V této smlouvě jako synallagmatickém právním vztahu se žalobce zavázal poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená a žalovaný se zavázal platit pojistné. Protože žalovaný pojistné neplatil řádně a včas, došlo z důvodu neplacení pojistného k ukončení pojistného vztahu. Povinnost uhradit pojistné do doby zániku pojištění však žalovanému zůstala. Jelikož se žalovaný v rozporu se smluvním ujednáním ocitl v prodlení s plněním peněžitého závazku, vznikla mu tak navíc povinnost uhradit peněžitou sankci v podobě zákonných úroků z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o.z. a náklady na upomínku k zaplacení ve výši 200 Kč. 6. Ze všech shora uvedených důvodů soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně zcela úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. 8. V projednávané věci soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014 hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení. Žalobce je právnickou osobou a s ohledem na předmět svého podnikání podává stovky žalob ve skutkově a právně obdobných věcech, je tedy naplněn předpoklad § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č.177/1996 Sb., tedy, že řízení je zahájeno na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týmž žalobcem, ve skutkově i právně obdobných věcech. Základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je tak v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je pak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50.000 Kč ve smyslu § 14b odst. 1 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb. 9. Náklady řízení žalobce tak představuje zaplacený soudní poplatek 400 Kč, odměna právního zástupce za 3 úkony právní služby á 200 Kč za úkon dle vyhl. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály á 100 Kč za úkon a 21% DPH. Tyto náklady je žalovaný povinen dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobce.