42 C 292/2021-32 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 81 801,14 Kč spolu s kapitalizovanými úroky ve výši 18 051,56 Kč, spolu s úroky ve výši 8,25 % ročně z částky 79 757,50 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení, spolu s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 1 442,17 Kč od 12. 3. 2021 do 28. 5. 2021 a spolu s úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 81 801,14 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení, když žalované částky měla žalovaná dlužit na základě smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] uzavřené mezi žalovanou a žalobkyní dne 15. 11. 2018. Nedílnou součástí smlouvy pak byly úvěrové podmínky žalobkyně. Na základě takto mezi uvedenými subjekty uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši úvěrového rámce 80 000 Kč, který se žalovaná zavázala pravidelně splácet, a to ve splátkách ve výši 2,05 % z výše sjednaného úvěrového rámce, a to vždy ke každému 20. dni daného kalendářního měsíce s tím, že v jednotlivých splátkách byly zahrnuty příslušná část úvěru, sjednané úroky, poplatky a smluvní sankce. Celkem žalovaná postupně vyčerpala částku 166 123,90 Kč a uhradila částku 112 139 Kč, následně porušila své povinnosti hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, načež banka využila svého práva a úvěr ke dni 25. 2. 2021 zesplatnila, o čemž byla žalovaná informována dopisem z téhož dne s tím, že byla současně vyzvána k úhradě celého dluhu včetně příslušenství, poplatků a sankcí. Žalovaná však nadále žalobkyni dluží celou shora uvedenou částku s příslušenstvím. Na výzvu soud k tomu, jak žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované při uzavírání smlouvy, tato dále doplnila, že důsledně zjišťuje kreditního skóre klienta, tedy posuzuje spotřebitelovu příjmovou a výdajovou stránku a dále jsou přezkoumávány klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Existenci případných dalších pochybností ohledně bonity klienta minimalizuje žalobkyně kontrolou klienta v externích registrech, zejména SOLUS a NRKI, kdy s jejich pomocí jsou shromažďovány klientské informace, jako je např., existence závazků, jejich výše, historická platební morálka klienta. Vstupní data pro zjištění kreditního skóre, resp. pro zjištění limitu nejvyšší měsíční splátky, žalovaného byla následující: specifikace klienta (rodinný stav – vdaná, počet dětí - 1, druh bydlení – družstevní byt), finanční údaje (zdroj příjmu klienta - zaměstnanec, výše čistého měsíčního příjmu – 18 000 Kč, splátky jiným společnostem – 7 586 Kč), žalobkyně dále vycházela z životního minima dospělého člena domácnosti v době schvalování úvěru a měsíčních nákladů domácnosti na bydlení dle údajů ČSÚ, navíc provedla lustraci žalované v registrech SOLUS a NRKI, přičemž dotaz do registru SOLUS byl proveden s výsledkem bez negativní informace v SOLUS, dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI nalezen – bez negativních informací, pozitivní vyhodnocení. Žalobkyně taktéž poukázala na skutečnost, že žalovaná v průběhu smluvního vztahu hradila žalobkyni po dobu téměř dvou let, z čehož lze mít rovněž za to, že byla žalovaná úvěruschopná, pokud následně došlo ke změně poměrů žalované, nemohlo toto již být zapříčiněno nedostatečným prověřením její úvěruschopnosti. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 3. 9. 2021 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dnem 24. 9. 2021 osobním převzetím, přičemž však se žalovaná k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: Z listiny označené jako Flexibilní půjčka [číslo] ze dne 15. 11. 2018 a úvěrovými podmínkami bylo v řízení prokázáno, že se v této smlouvě písemně dohodly žalobkyně, jako banka, a žalovaná na tom, že banka poskytne žalované bezúčelový revolvingový úvěr až do výše úvěrového rámce 80 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet bance v pravidelných měsíčních splátkách a to ve splátkách ve výši 2,05 % z výše sjednaného úvěrového rámce, tj. ve výši 1 640 Kč a to vždy ke každému 20. dni daného kalendářního měsíce s tím, že v jednotlivých splátkách byly zahrnuty příslušná část úvěru, sjednané úroky ve výši 18,88 %, poplatky a smluvní sankce. Nedílnou součástí uzavřené písemné dohody o poskytnutí úvěru se staly dle ujednání stran v samotné smlouvě úvěrové podmínky banky, které se zavázala žalovaná dodržovat; v samotné smlouvě bylo mimo jiné dále ujednáno, že žalovaná bude hradit měsíčně pojištění úvěru ve výši 8,9 % z minimální měsíční splátky, že banka je oprávněná účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, které jsou vypočteny na základě skutečně provedených úkonů a ke dni uzavření smlouvy je výše nákladů vypočtena na 100 Kč za měsíc vymáhání, dále smluvní pokutu ve výši 500 Kč a jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění 10 % ze splatné jistiny, úroků a pojistného, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky. 5. Transakční historií ke smlouvě [číslo] bylo v řízení dále prokázáno, že žalovaná postupně vyčerpala z uvedeného úvěrového rámce celkem částku 166 123,90 Kč a naopak uhradila bance z titulu shora specifikované smlouvy celkem částku 112 139 Kč Poslední platbu učinila dne 18. 10. 2020. 6. Dopisem banky ze dne 25. 2. 2021, jakož i kopií částí podacího archu ze dne 26. 2. 2021 vzal soud v řízení za prokázané, že banka oznámila žalované zesplatnění úvěru a současně žalovanou vyzvala k uhrazení dlužné částky ve výši 96 103,67 Kč, a to nejpozději do 14 dnů. Podacím archem pak bylo dále prokázáno, že uvedenou výzvu žalobkyně adresovala žalovanému na adresu pro doručování uvedenou ve smlouvě. 7. Předžalobní upomínkou ze dne 18. 3. 2021 a poštovním podacím archem z téhož dne bylo v řízení dále prokázáno, že právní zástupce žalobkyně touto upomínkou vyzval žalovanou k uhrazení částky v celkové výši 97 099,46 Kč, která sestává z jistiny úvěru, účtovaných poplatků, zákonných úroků a smluvních pokut, a to ve lhůtě do sedmi dnů od odeslání této výzvy s tím, že v případě, že tuto částku žalovaná neuhradí, bude se žalobkyně splnění tohoto nároku domáhat soudní cestou, upomínku zástupce žalobkyně doručoval žalované na adresu dle smlouvy. 8. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, soud následně všechny provedené a shora popsané důkazy vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé. Soud přitom provedl všechny důkazy navrhované účastníky, přičemž potřeba provedení dalších důkazů v řízení nevyšla najevo. 9. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud skutkový závěr, že mezi stranami sporu měla být dne 15. 11. 2018 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] na podkladě které měla banka poskytnout žalované bezúčelný revolvingový úvěr ve výši úvěrového rámce 80 000 Kč, který se měla žalovaná zavázat splácet bance v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,05 % z výše sjednaného úvěrového rámce, tj. ve výši 1 640 Kč a to vždy ke každému 20. dni daného kalendářního měsíce s tím, že v jednotlivých splátkách byly zahrnuty příslušná část úvěru, sjednané úroky ve výši 18,88 %, poplatky a smluvní sankce; při sjednávání úvěrové smlouvy přitom žalobkyně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet prohlášením samotného žalované a nahlédnutím do registrů SOLUS a NRKI. Žalovaná vyčerpala celkem částku 166 123,90 Kč a naopak uhradila bance z titulu shora specifikované smlouvy celkem částku 112 139 Kč. 10. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřeb