42 C 343/2020-20 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částek 10 600 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 10 600 Kč od 17. 6. 2019 do zaplacení, dále smluvní pokuty ve výši 2 928 Kč a konečně částky 2 500 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 18. 3. 2019 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, které mu téhož dne byly zaslány na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 2 600 Kč, a to společně s jistinou nejpozději do dne 16. 6. 2019, žalovaný však své smluvní závazky nesplnil řádně a včas, když ke dni podání žaloby na svůj dluh neuhradil ničeho. Smlouva přitom byla mezi stranami uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku přes webovou stránku žalobkyně [www stránky], na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky, poté vyplnil formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni s tím, že zároveň zaškrtl řádek s tímto textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům jsem porozuměl a souhlasím s jejich zněním“, čímž žalovaný zároveň odsouhlasil znění Obchodních podmínek žalobkyně. Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Žalobkyně má za to, že tento PIN je tzv. prostým elektronickým podpisem, který splňuje požadavky § 7 zákona č. 297/2016 Sb., zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Na výzvu soudu v podání ze dne 15. 12. 2020 dále žalobkyně doplnila, že schopnost žalovaného splácet poskytovaný úvěr posoudila dotazem na aktuální zaměstnání a výši příjmu, dále lustrací v CEE a dotazem na pohledávky po splatnosti, žalovaný pak doložil výpisy ze svého bankovního účtu. V důsledku prodlení žalovaného vznikla povinnost uhradit vedle poskytnuté zápůjčky též úroky z prodlení v zákonné výši, dále smluvní pokutu ve výši 2 928 Kč, přičemž s ohledem § 122 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, se žalobkyně rozhodla nezatěžovat žalovaného neúměrnými náklady v souvislosti s jeho prodlením a proto vymáhá smluvní pokutu z prodlení pouze do výše, která nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, a konečně účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč, které vyplývají z čl. 2 smlouvy (písemné výzvy zaslány dne: 23. 6. 2019, 30. 6. 2019, 7. 7. 2019, 16. 7. 2019 a 31. 7. 2019). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 18. 12. 2020 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5-ti dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne 4. 1. 2021 osobním převzetím, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas už v žalobě. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: Listinou označenou jako Smlouva o zápůjčce, jakož i potvrzením o operaci na účtu žalobkyně ze dne 18. 3. 2019 je v řízení prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 16. 3. 2019 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku - přes webovou stránku žalobkyně [www stránky], uzavřena dohoda, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně se sjednaným poplatkem bezhotovostním převodem na účet žalobkyně nejpozději do 15. 4. 2019. Současně se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni poplatek za poskytnutí finančních prostředků ve výši 2 600 Kč, přičemž za předpokladu, že žalovaný převezme peněžní prostředky okamžitě v plné výši a tyto splatí do 30 dnů společně s poplatkem, bude činit RPSN 2969 % a celková částka splatná žalovaným bude 10 600 Kč. Nedílnou součástí této smlouvy byly podle dohody stran i Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] a Sazebník poplatků, přitom podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že se s těmito podmínkami a Sazebníkem seznámil, že s nimi souhlasí a zavazuje se je dodržovat. Dále se strany dohodly, že okamžikem prodlení žalovaného se splacením peněžních prostředků (i jakékoliv její části) veškeré doposud vyúčtované poplatky přirůstají k jistině a stávají se její součástí. V případě prodlení žalovaného s plněním jeho závazků dle této smlouvy se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení, jakož i nahradit jí účelně vynaložené náklady, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného (tj. 500 Kč za písemnou upomínku/výzvu k úhradě při maximálním počtu výzev 5, 100 Kč za emailovou upomínku/výzvu k úhradě při maximálním počtu výzev 5, 50 Kč za telefonickou upomínku/výzvu k úhradě při maximálním počtu výzev 7, 30 Kč za SMS upomínku/výzvu k úhradě při maximálním počtu výzev 7, 1 000 Kč za přípravu dohody o splátkovém kalendáři, 500 Kč za předání spisu žalovaného internímu oddělení vymáhání pohledávek, 750 Kč za předání spisu žalovaného inkasní agentuře). Částku 8 000 Kč pak žalobkyně dne 18. 3. 2019 také převedla na žalovaným uvedený bankovní účet č. [bankovní účet]. Listina je opatřena podpisem jednatele žalobkyně a ze strany žalovaného elektronicky PIN kódem. 5. Výpisem z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] za období od 1/2019 do 2/2019 je dále prokázáno, že žalovanému na jeho účet chodily pravidelné příjmy od jeho zaměstnavatele, jeho příjmy na účtu dosahovaly v 1/2019 částku cca [částka], v 2/2019 pak cca [částka], jeho pravidelné výdaje se pohybovaly v podstatě na úrovni jeho příjmů, na účtu nebyl po celou dobu v záporném zůstatku. 6. Předžalobní upomínkou ze dne 7. 9. 2020, včetně kopie podacího lístku z téhož dne, bylo dále v řízení dále prokázáno, že právní zástupkyně žalobkyně touto upomínkou vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky ke dni sepisu upomínky ve výši 15 729 Kč nejpozději do tří dnů od doručení výzvy s upozorněním na možnost podání žaloby v případě neuhrazení dluhu ve stanovené lhůtě. 7. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, soud následně všechny provedené a shora popsané důkazy vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé. Soud přitom provedl všechny důkazy navrhované účastníky, přičemž potřeba provedení dalších důkazů v řízení nevyšla najevo. 8. Z žalobkyní předložených důkazů učinil soud skutkový závěr, že dohodou uzavřenou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku se dne 16. 3. 2019 žalobkyně s žalovaným dohodla, že mu poskytne peněžní prostředky ve výši 80 000 Kč, což také dne 18. 3. 2019 převodem peněžních prostředků na účet žalovaného vedený pod č. [bankovní účet] učinila, a žalovaný se zavázal tyto žalobkyni vrátit společně se sjednaným poplatkem ve výši 2 600 Kč nejpozději do 15. 4. 2019, což však neučinil. Přitom žalobkyně při uzavření smlouvy měla ohledně příjmů a výdajů žalovaného k dispozici toliko potvrzení o jeho pohybech na bankovním účtu za dobu od 1/2019 do 2/2019. 9. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr