42 C 344/2021-99 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se žalobou podanou domáhala po žalované zaplacení částky 77 743,92 Kč společně s kapitalizovanými úroky ve výši 4 143,90 Kč za dobu od 25. 5. 2018 do 18. 1. 2019, úrokem ve výši 12,6 % ročně z částky 77 443,92 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 988,78 Kč za dobu od 25. 5. 2018 do 18. 1. 2019 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 77 443,92 Kč za dobu od 26. 2. 2020 do zaplacení, když žalovanou částku měla žalovaná dlužit na základě smlouvy o poskytnutí o úvěru [číslo] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovanou dne 25. 5. 2018. Na základě takto uzavřené smlouvy o úvěru se banka zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 80 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet společně se sjednanými úroky a poplatky v pravidelných 72. měsíčních splátkách ve výši 1 589 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci, počínaje dnem 15. 6. 2018. Jistina úvěru byla úročena v souladu se smlouvou úrokovou sazbou ve výši 12,60 % p.a. Banka svůj závazek splnila, žalovaná však poskytnutý úvěr nesplácela řádně a včas. Z tohoto důvodu banka využila svého práva a v souladu se smlouvou prohlásila úvěr ke dni 18. 1. 2019 za okamžitě splatný. Žalovaná tak nadále dluží na základě úvěrové smlouvy částku 77 443,92 Kč na nesplacené jistině, částku 4 143,90 Kč na smluvním úroku z dlužné jistiny ke dni splatnosti (tento úrok je výsledný nezaplacený úrok, který žalovaná měla zaplatit v pravidelných měsíčních, anuitních splátkách), částku 300 Kč na smluvních poplatcích, částku 6 988,78 Kč na úroku z prodlení kapitalizovaném ke dni 25. 2. 2020, a dále úrok z prodlení a smluvní úrok. Aktivní legitimace žalobkyně je pak dána na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020 a její přílohy č. 1 – Seznamu pohledávek, která byla uzavřena mezi žalobkyní a bankou. Na výzvu soudu dále žalobkyně doplnila, že banka při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých bance klientem v Žádosti klienta o Expres půjčku ze dne 25. 5. 2018, žádost žalované byla hodnocena individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Hodnocení úvěruschopnosti žalované bylo individuální; v případě klienta v zaměstnaneckém poměru vychází banka z příjmu, který klientovi přicházel na jeho běžný účet u [právnická osoba]; v tomto případě byl použit příjem ve výši 16 573 Kč. Žalovaná zároveň uvedla v žádosti celkový čistý měsíční příjem domácnosti ve výši 20 000 Kč. Dále banka porovnávala příjem žalované a její výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem banka získala částku disponibilních zdrojů klienta. Z interních zdrojů bylo dále zjištěno, že vůči společnosti neměla žalovaná v době podání žádosti žádné závazky, v době podání žádosti měla žalovaná jiné závazky s celkovou výší měsíčních splátek 7 110 Kč. Po takto provedeném individuálním hodnocení klienta banka žádosti žalované vyhověla. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci usnesením ze dne 4. 11. 2021 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dnem 26. 11. 2021 osobním převzetím, přičemž však se žalovaná k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že tato s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě. 3. Na základě provedeného dokazování soud vzal za prokázané následující skutečnosti: Z listiny nazvané Smlouva o úvěru Expres půjčka ze dne 25. 5. 2018, ze Standartních informací o spotřebitelském úvěru a písemného vysvětlení některých pojmů v tomto formuláři, Základních produktových podmínek banky pro spotřebitelský splátkový úvěr účinných od 1. 8. 2017, Všeobecných produktových podmínek žalobkyně účinných od 1. 10. 2017, Sazebníku poplatků žalobkyně platného od 1. 3. 2017, jakož i vyjádření banky k procesu posouzení úvěruschopnosti žalované ze dne 2. 11. 2021, má soud za prokázáno, že původní žalobkyně a žalovaná se dne 25. 5. 2018 dohodli na tom, že žalobkyně poskytne žalované úvěr ve výši 80 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet společně se sjednanými úroky a poplatky v pravidelných 72. měsíčních splátkách ve výši 1 589,09 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci, počínaje dnem 15. 6. 2018, s tím, že výše poslední anuitní splátky činí 1 001,13 Kč. Jistina úvěru byla úročena úrokovou sazbou ve výši 12,60 % ročně, RPSN byla sjednána na 13,33 %, celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit bance při řádném splácení, měla činit částku 113 826,52 Kč. Nedílnou součástí uzavřené písemné dohody o poskytnutí úvěru se staly dle ujednání stran v samotné smlouvě produktové podmínky spotřebitelského úvěru a sazebník. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě. 4. Ze sdělení banky ze dne 2. 11. 2021 je dále prokázáno, že tato hodnotila úvěruschopnost žalované individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování, banka vycházela z údajů poskytnutých žalovanou v Žádosti o Expres Core ze dne 25. 5. 2018, které banka ověřovala tak, že kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, dále v insolvenčním rejstříku, databázi MVČR apod., výpočet disponibilní částky provedla tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje, náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje, při výpočtu disponibilní částky bylo dále počítáno s částkou životního minima klienta dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., a částkou normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb., jakož i výši měsíčních splátek dosavadních závazků žalované. V rámci tohoto sdělení jsou pak uvedeny i konkrétní údaje sdělené žalovanou, podle nichž měla žalovaná mít čistý příjem 16 573 Kč, měla být v pracovním poměru na dobu neurčitou, měla mít toliko jeden příjem, avšak čistý měsíční příjem domácnosti měl činit 20 000 Kč, měla bydlet v pronajatém domě/bytě, neměla mít žádnou vyživovací povinnost, žádné dosavadní závazky vůči bance, její extérní splátky mimo banku měly činit 7 110 Kč měsíčně. 5. Z listiny označené jako platební historie k úvěru [číslo] z výpisu z úvěrového účtu je dále prokázáno, že banka poskytla žalované dne 25. 5. 2018 částku 80 000 Kč, žalovaná bance uhradila toliko částku 4 770,95 Kč (a to dne 15. 6. 2018 částku 1 589,09 Kč, dne 16. 7. 2018 částku 1 440,55 Kč, dne 30. 7. 2018 částku 148,99 Kč, dne 15. 8. 2018 částku 1 589,09 Kč, dne 17. 9. 2018 částku 3,22 Kč a dne 20. 9. 2018 částku 0,01 Kč, kdy tyto částky banka částečně započetla na jistinu, částečně na sjednané úroky a poplatky. 6. Z listiny nazvané Oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 19. 1. 2019, má soud v řízení za to, že banka prohlásila úvěr ke dni 18. 1. 2019 za okamžitě splatný pro porušování podmínek úvěrové smlouvy ze strany žalované s tím, že dlužná částka k tomuto datu činí 82 015,68 Kč. 7. Z listiny nazvané Předžalobní výzva k plnění ze dne 31. 3. 2020 a z připojeného poštovního podacího archu ze dne 3. 4. 2020, má soud za to, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 101 474,74 Kč s tím, že ji zároveň upozornila, že v opačném případě se obrátí na soud. 8. Listinou označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020, včetně seznamu postupovaných pohledávek, je dále v řízení prokázáno, že banka k tomuto datu se dohodla s žalobkyní na postoupení předmětné pohledávky za žalovanou na žalobkyni. 9. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, soud následně všechny provedené a shora popsané důkazy vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé. Žalobkyně byla přitom písemně vyzvána, aby splnila svoji povinnost tvrdit dostatečné skutečnosti o tom, jak právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala při uzavírání úvěrové smlouvy schopnost žalované úvěr splácet, resp. byla rovněž vyzvána, aby v tomto směru označila i jednotlivé důkazy, žalobkyně na tuto výzvu ze strany soudu reagovala podáním ze dne 2. 11. 2021, jak je citováno v bodě 1. odůvodnění rozsudku, předložila soudu výše uvedené listiny a současně uvedla, že má za to, že z těchto listin jednoznačně