11 C 124/2022-51 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 99 853,29 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 46 083,66 Kč od 23. 2. 2022 do zaplacení s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 24. 7. 2015 smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž podkladě poskytla žalobkyně žalovanému dne 28. 7. 2015 peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit půjčku v souhrnné výši 75 587 Kč sestávající z jistiny zápůjčky ve výši 30 000 Kč, obchodní úrok ve výši 45 587 Kč, a to formou 30 měsíčních splátek po 2 520 Kč při splatnosti první splátky ke dni 19. 8. 2015. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, pročež tak žalobkyně v souladu s čl. 13 obchodních podmínek, které byly nedílnou součástí smlouvy, resp. čl. 11 smlouvy o zápůjčce neuhrazenou dlužnou jistinu ve výši 27 870 Kč zesplatnila ke dni 18. 4. 2016, přičemž do zesplatnění bylo uhrazeno 2 130 Kč na jistině a 12 990 Kč na obchodních úrocích. Po zesplatnění žalovaný uhradil celkem částku ve výši 14 383,34 Kč a na jistině zbývá doplatit 13 486,66 Kč Vedle této jistiny pak žalovaný doposud dluží žalobkyni na neuhrazených obchodnících úrocích za dobu do dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky, následující po zesplatnění, částku 32 597 Kč. S ohledem na to, že žalovaný nehradil své závazky vyplývající ze smlouvy o zápůjčce řádně a včas, požaduje žalobkyně úhradu i zákonného úroku z prodlení, který za dobu do zesplatnění kapitalizovala ve výši 102,82 Kč a za dobu od zesplatnění do 22. 2. 2022 kapitalizovala na částku 8 666,81 Kč a celkem na úrocích zbývá uhradit 8 769,63 Kč. Podle článku 13.3 obchodních podmínek ve spojení s ustanovením článku 9 smlouvy o zápůjčce žalobkyně dále uplatnila vůči žalovanému i nárok smluvní pokutu z důvodu prodlení se splácením ve výši 18 270 Kč a dále smluvní pokutu za porušení povinnosti uhradit dluh po zesplatnění ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, kterou kapitalizovala za dobu do 22. 2. 2022 na částku 26 730 Kč. Na výzvu soudu pak žalobkyně doplnila dne 1. 6. 2022 svá tvrzení ve vztahu k tomu, jakým způsobem při uzavírání smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného při uzavírání úvěrové smlouvy, přitom uvedla, že tuto schopnost ověřila jednak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, konkrétně nahlédnutím do insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí, jednak posouzením údajů uvedených samotným žalovaným, kdy předložil výpis z účtu, jakož i doložil formulář příjmů a výdajů, výplatní pásky a pracovní smlouvu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 24. 6. 2022 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 11. 7. 2022 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vyvěšením na úřední desce soudu. 4. K ústnímu jednání nařízenému na 7. 10. 2022 se dostavila jen žalobkyně, která navrhovala vyhovět žalobě v plném rozsahu, přičemž i přes poučení soudu k prokázání úvěruschopnosti neuvedla žádná další skutková tvrzení ani neoznačila důkazy, neboť vše již bylo tvrzeno a soudu předloženo v doplněném vyjádření žalobkyně ze dne 1. 6. 2022. 5. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: Z listin označených jako smlouva o půjčce [číslo] ze dne 24. 7. 2015, rámcová smlouva o poskytování půjček na dálku ze dne 24. 7. 2015, standardní informace o spotřebitelském úvěru, vyčíslení pohledávky ke dni 22. 2. 2022 (vč. splátkového kalendáře), přehled exekucí a výpis z insolvenčního rejstříku a občanského průkazu žalovaného včetně ověření v evidenci neplatných dokladů, je v řízení prokázáno, že dne 24. 7. 2015 žalovaný uzavřel pod [číslo] s žalobkyní písemnou dohodu, na podkladě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a tento se zavázal vrátit žalobkyni celkem částku 75 587 Kč, z toho 30 000 Kč jako samotnou zápůjčku a 45 587 jako náklady na půjčku, a to formou 30 měsíčních splátek po 2 520 Kč při splatnosti první splátky ke dni 19. 8. 2015. Strany si přímo ve smlouvě dále sjednaly, že pokud žalovaný poruší svoji povinnost platit měsíční splátky řádně a včas, je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši dle sazebníku. Z elektronického výpisu informací ze systému uzavírání smluv on-line prostřednictvím kurýra vyplývá, že žalobkyně při uzavírání smlouvy zjišťovala, že žalovaný není v exekuci, insolvenci a že má platný občanský průkaz. 6. Výplatní páskou žalovaného za červen 2015, jakož i výpisem příjmů z běžného účtu žalovaného za měsíce 04-06 2015, výpisem z běžného účtu žalovaného za měsíce červen a červenec 2015 a pracovní smlouvou ze dne 1. 8. 2011 včetně dodatku č. 1-3, je dále prokázáno, že žalovaný byl zaměstnán u [právnická osoba] [anonymizováno] na pozici [profese] [anonymizováno] s pracovní smlouvou na dobu neurčitou a pobíral jako zaměstnanec mzdu v průměrné výši 17 908 Kč (za období 3-6/ 2015), která mu byla poukazována na jeho bankovní účet, z tohoto účtu hradil běžné nákupy a jiné úvěry (nejméně u [právnická osoba] [anonymizováno] [příjmení]) a vybíral hotovost kartou, přičemž výpisy z účtu za období 6-7/ 2015 se nacházejí v mínusových hodnotách. Z čehož vyplývá, že výdaje žalovaného (aniž by bylo zjišťováno, kolik platí nájem, výdaje domácnosti, atd.) byly ve shodné výši jako jeho příjmy, resp. výdaje byly vyšší než příjmy. 7. Výpisem z účtu žalobkyně ze dne 28. 7. 2015, je v řízení prokázáno, že žalobkyně dne 28. 7. 2015 poukázala na účet vedený na jméno žalovaného částku 30 000 Kč s poznámkou„ výplata částky půjčky dle smlouvy [číslo]“ 8. Předžalobní upomínkou ze dne 31. 1. 2022 vč. podacího lístku z téhož dne bylo dále v řízení prokázáno, že právní zástupce žalobkyně touto upomínkou vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky ve výši 96 814,66 Kč nejpozději do 21. 2. 2022 s upozorněním na možnost podání žaloby v případě neuhrazení dluhu ve stanovené lhůtě, přičemž upomínka byla odeslána 31. 1. 2022. 9. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Důkazy shora provedené a popsané soud vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé. Soud přitom provedl všechny důkazy navrhované účastníky, vyjma návrhu smlouvy o půjčce ze dne 23. 7. 2015, když žalobkyně na tomto návrhu netrvala. 10. Z žalobkyní předložených důkazů učinil soud skutkový závěr, že písemnou dohodou uzavřenou pod [číslo] se měli dne 24. 7. 2015 žalovaný s žalobkyní dohodnout na tom, že žalobkyně žalovanému poskytne peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný žalobkyni tuto částku vrátí společně s úroky a náklady na půjčku a zaplatí jí tak celkem částku 75 587 Kč, z toho 30 000 Kč jako samotnou zápůjčku a 45 587 Kč jako náklady na půjčku vč. úroků, a to formou 30 měsíčních splátek po 2 520 Kč při splatnosti první splátky ke dni 19. 8. 2015. Předmětné peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč byly žalobkyní převedeny na bankovní účet žalovaného dne 28. 7. 2015. Při sjednávání úvěrové smlouvy přitom žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet jednak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, konkrétně nahlédnutím do insolvenčního rejstříku a do centrální evidence exekucí, jednak posouzením příjmů žalovaného, které byly doloženy jeho výplatní páskou a výpisem z bankovního účtu, z nichž vyplývalo, že žalovaný má průměrný čistý měsíční příjem ve výši 17 908 Kč, výdaje žalovaného nebyly zkoumány, z výpisu z účtu vyplývá toliko, že žalovaný nebyl ze svých příjmů schopen cokoli ušetřit, respektive byl každý měsíc v mínusových hodnotách. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani po odeslání předžalobní upomínky vyhotovené a odeslané dne 31. 1. 2022. Žalovaný dosud vrátil žalobkyni částku 29 503,34 Kč. 11. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 12. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož