112 C 32/2020-118 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Dne 7. 10. 2020 podal žalobce návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jímž se vůči žalované domáhal zaplacení částky 288.000 Kč s příslušenstvím z titulu nájemní smlouvy, a to za období od října 2014 do září 2020. Tento návrh odůvodnil tím, že usnesením ze dne 27. 10. 2017, č.j. [insolvenční spisová značka], rozhodl Krajský soud v Ostravě o úpadku dlužnice [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa] (dále jen„ dlužnice“) a na její majetek prohlásil konkurs. Insolvenčním správcem dlužnice byla ustanovena společnost [právnická osoba], IČO [číslo] [PSČ], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec] (dále jen„ žalobce“). Žalobce do soupisu majetkové podstaty dlužnice sepsal následující nemovitý majetek: - podíl o velikosti 3/4 na pozemku parc. [číslo]. [anonymizována dvě slova] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [obec] č. e. 18, rod. rekreace, - podíl o velikosti 3/4 na pozemku parc. č. [rok] – ostatní plocha, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Třinec, pro obec a k. ú. [obec] (dále jen "nemovitost"). Dlužnice dne 1. 10. 2014 uzavřela se svojí matkou [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa žalované], kontaktní adresa [adresa žalované] (dále jen„ žalovaná“) smlouvu o nájmu bytu (dále jen„ nájemní smlouva“). Předmětem nájemní smlouvy bylo užívání nemovitosti a nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Dle nájemní smlouvy ve znění dodatku [číslo] ze dne 30. 4. 2015 a dodatku [číslo] ze dne 1. 1. 2016 se žalovaná zavázala za užívání nemovitosti hradit částku ve výši 4.000 Kč měsíčně, a to vždy do 25. dne v příslušném měsíci, přičemž sjednané nájemné se zavázala hradit od měsíce října 2014. Dne 25. 3. 2020 žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužného nájemného od doby, kdy byl zjištěn úpadek dlužnice a na její majetek byl prohlášen konkurs ke dni předmětné výzvy, tj. nájemné za měsíce říjen 2017 až březen 2020. Na výzvu žalovaná reagovala sdělením ze dne 22. 5. 2020, ve kterém mimo jiné uvedla, že sjednané nájemné nikdy nehradila. Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, že žalovaná nehradila řádně a včas svůj závazek z uzavřené nájemní smlouvy a dlužnici tak vznikla pohledávka za žalovanou, a to za měsíce říjen 2014 až září 2020, v celkové výši 288.000 Kč. Ačkoliv žalobce žalovanou opakovaně písemně vyzýval k úhradě dlužné částky na účet majetkové podstaty dlužnice, a to výzvou ze dne 25. 3. 2020 a výzvou ze dne 11. 8. 2020, žalovaná svému závazku nedostála, když na předmětný dluh ničeho neuhradila. K dnešnímu dni tak žalovaná dluží částku ve výši 288.000 Kč s příslušenstvím. Z důvodu prodlení žalované vznikl žalobci rovněž nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to z dlužného nájemného ve výši 4.000 Kč vždy od 26. dne v jednotlivém měsíci. 2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě mimo jiné vznesla i námitku promlčení části nároku. V důsledku toho vzala žalobkyně podanou žalobu částečně zpět pro 144.000 Kč za období od října 2014 do září 2019 a rozšířila žalobní nárok o nájemné za období od října 2020 do července 2021 Celkem tak po žalované požadovala částku 184.000 Kč jako dlužné nájemné za období od října 2017 do července 2021, kdy v každém z těchto měsíců dluží žalovaná částku 4.000 Kč. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Namítala, že předmětné nemovitosti se původně nacházely v podílovém spoluvlastnictví, kdy se však rozhodla svůj spoluvlastnický podíl bezúplatně převést své dceři [jméno] [příjmení]. V souvislosti s tímto bezúplatným převodem pak dcera [jméno] [příjmení] přislíbila provést se svým manželem rekonstrukci předmětných nemovitostí a žalovaná se v souvislosti s tímto zavázala hradit částku ve výši 4.000 Kč, aby finančně své dceři a jejímu manželovi pomohla a aby zároveň mohla předmětné nemovitosti nadále užívat. K této rekonstrukci předmětných nemovitostí však nedošlo, neboť manžel [jméno] [příjmení] zemřel, kdy toto mělo zásadní vliv na původní dohodu všech účastníků. Vzhledem k této tragické události se [jméno] [příjmení] psychicky zhroutila a zároveň nedisponovala dostatečnými finančními prostředky k realizaci rekonstrukce, v důsledku čehož se s žalovanou ústně dohodly, že po ní žádná úplata za užívání předmětných nemovitostí nebude požadována. Nicméně stále zde byla vůle zachovat právo žalované užívat předmětné nemovitosti, kdy za tímto účelem byl uzavřen dodatek [číslo] dodatek [číslo] k předmětné nájemní smlouvě. Po smrti manžela [jméno] [příjmení] se proto [jméno] [příjmení] rozhodla, že po žalované nebude do doby provedení dohodnuté rekonstrukce požadovat ničeho, neboť předmětné nemovitosti v současném stavu nejsou zcela způsobilé sloužit bytové potřebě. [jméno] [příjmení] se rozhodla nepožadovat úplatu také s ohledem na závažný zdravotní stav žalované a její reálné možnosti nájemné řádně a včas hradit. Vzhledem k tomu, že z příjmu žalované nebylo možno objektivně sjednané nájemné hradit a nebylo by možno ani splnění této povinnosti po žalované spravedlivě požadovat, rozhodla se [jméno] [příjmení] vzdát nároku na nájemné. S ohledem na shora uvedené proto žalovaná uvádí, že předmětná smlouva byla původně zamýšlená jako smlouva nájemní včetně hrazení úplaty ve výši 4.000 Kč, nicméně po smrti manžela [jméno] [příjmení] došlo k ústní dohodě, že vzhledem k neuskutečnění rekonstrukce, závažnému zdravotnímu stavu žalované a její neschopnosti nájemné hradit (aby byla zachována alespoň minimální životní úroveň žalované a mohly být hrazeny její základní životní potřeby) nebude úplata představující nájemné ve výši 4.000 Kč po žalované požadována. 3. Soud provedl důkazy navržené mu účastníky sporu. Výslechem žalované [celé jméno žalované] bylo prokázáno, že chata, za níž je vymáháno nájemné, byla v jejím vlastnictví a poté ji darovala dceři, která tam chtěla bydlet. K uzavření nájemní smlouvy mezi ní a dcerou došlo pouze proto, aby jí bylo zapsáno trvalé bydliště v [obec], když na úřadu potřebovali předložit nájemní smlouvu s vlastníkem nemovitosti. Uvedené nájemné bylo stanoveno ve výši 4.000 Kč a mělo představovat náklady na služby spojené s užíváním bytu poté, co bude provedena plánovaná rekonstrukce nemovitosti. K rekonstrukci však nedošlo s ohledem na úmrtí manžela [jméno] [příjmení], nemovitost zůstala ve špatném stavu, bez vody, plynu, elektřiny. Z tohoto důvodu nikdy paní [příjmení] po žalované nepožadovala cokoli hradit, když nebyla provedena rekonstrukce. Byl uzavřen dodatek, že se mění nájemní smlouva na bezplatné doživotní užívání. Zřízení věcného břemene nešlo z důvodu váznoucích zástav. Svědkyně [jméno] [příjmení] potvrdila skutková tvrzení žalované, že nájemní smlouva s žalovanou byla uzavřena jen proto, aby mohla mít na dané adrese trvalé bydliště. Na nájemném po ní nic nechtěla, protože jí tu nemovitost darovala. Pokud byla ve smlouvě uvedena částka 4.000 Kč, pak toto mělo být jako příspěvek na energie související s užíváním nemovitosti jako voda, elektřina poté, co bude nemovitost zrekonstruována a budou tam společně bydlet. K tomu však nedošlo, neboť se v té nemovitosti její manžel oběsil a ona se psychicky zhroutila. Nemovitost je ve špatném stavu, horní patro je neobyvatelné, nejsou tam okna, elektřina tam není, voda také ne. Nájemné žalovaná nikdy neplatila, protože k tomu nebyl důvodu. Usnesením Krajského soudu v Ostravě č.j. [insolvenční spisová značka] ze dne 27. 10. 2017 bylo prokázáno, že byl zjištěn úpadek [jméno] [příjmení], na její majetek byl prohlášen konkurs a insolvenčním správcem byl ustanoven [právnická osoba], tedy žalobce. Z nájemní smlouvy bylo zjištěno, že dne 1. 10. 2014 byla mezi [jméno] [příjmení] jako pronajímatelem a [celé jméno žalované] jako nájemkyní uzavřena smlouva, jejímž předmětem byl byt 1+0 s příslušenstvím v chatě [číslo] v [obec]. Ve smlouvě bylo sjednáno, že nájemce je povinen platit nájemné, které činí 4.000 Kč měsíčně, splatné do každého 25. dne v měsíci a v nájemném jsou započteny služby spojené s bytem. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 10. 2014 do 30. 4. 2015, dodatkem [číslo] byl nájem změněn na dobu neurčitou. Dodatkem [číslo] nájemní smlouvy chybně datovaným dnem 10. 1. 1918 bylo prokázáno, že se pronajímatelka s žalovanou dohodly na ukončení nájemní smlouvy z důvodu nesplnění podmínky obyvatelnosti nemovitosti a přeměny této smlouvy na doživotní bezplatné bydlení. Předžalobní výzvou ze dne 25. 3. 2020 žalobkyně prokázala, že před podáním žaloby vyzvala žalovanou k dobrovolné úhradě částky 120.000 Kč jako dlužného nájemného za období říjen 2017 až březen 2020. Reakcí na výzvu bylo prokázáno, že žalovaná nárok žalobkyně neuznávala, nechápala, z jakého důvodu by měla nájemné platit, když se s dcerou dohodly, že nic platit nebude. Dodatkem nájemní smlouvy změnily užívání nemovitosti na bezplatné. 4. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že mezi pronajímatelkou [jméno] [příjmení] a žalovanou nik