114 C 3/2021-46 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 1.2.2021 domáhala u zdejšího soudu po žalované [celé jméno žalované] a rovněž žalovaném 2. [celé jméno žalovaného] zaplacení částky ve výši 29 037 Kč s příslušenstvím, a to z důvodu neuhrazeného nájemného a záloh na služby spojené s užíváním bytu. 2. V průběhu řízení soud zjistil, že žalovaný 2. [celé jméno žalovaného] je v insolvenčním řízení u Krajského soudu v Ostravě, insolvenční řízení se vede pod sp. zn. KSOS 14 INS [číslo] [číslo]. U žalovaného 2. bylo povoleno řešení úpadku oddlužením, a to na základě usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9.8.2021. 3. S ohledem na insolvenční řízení žalovaného 2. rozhodl soud usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 18.11.2021 pod č. j. 114 C 3/2021-33, které nabylo právní moci dne 13.12.2021 o zrušení platebního rozkazu ze dne 31.5.2021 a o vyloučení věci žalovaného 2. k samostatnému projednání a rozhodnutí s tím, že předmětem řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 114 C 3/2021 je nárok žalobkyně vůči žalované [celé jméno žalované] na zaplacení částky ve výši 4 789 Kč s příslušenstvím. 4. Usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku byli oba účastníci vyzváni podle § 115a o.s.ř., zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání a současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení souhlasí. 5. Předmětné usnesení bylo doručeno oběma účastníkům, ani jeden se na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud má tedy za to, že ani jeden z účastníků nemá výhrady k projednání věci bez nařízení jednání. 6. Soud při zjišťování skutkového stavu věci vycházel z listinných důkazů, které předložila žalobkyně, a to výpisu z katastru nemovitostí, nájemní smlouvy, evidenčního listu, vyúčtování služeb, faktury, vyúčtování služeb, předžalobní výzvy a dokladu o odeslání. 7. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci: Žalobkyně je vlastníkem bytu [číslo] o velikosti 1+3 situovaný ve 2. nadzemním podlaží budovy [adresa] ve [obec]. Žalovaní, respektive žalovaná užívala předmětný byt v období od 31.0.2018 do 31.3.2020 na základě nájemní smlouvy ze dne 31.10.2018. Dle evidenčního listu žalovaná byla povinna hradit na nájemném a zálohách v období od 1.11.2019 do 13.11.2019 částku 6 620 Kč, z toho 5 700 Kč čisté nájemné a 920 Kč zálohy na služby. V období od 1.11.2019 do 13.11.2019 měla být uhrazena na nájemném částka 2 470 Kč a na zálohách 398 Kč. Vyúčtováním služeb za období od 1.1.2019 do 13.11.2019 byla rovněž zjištěna hodnota účetního přeplatku na spotřebovaných službách oproti předepsaným zálohám, která činí 2 825 Kč. Na nájemném a spotřebovaných službách za období od 1.11.2019 do 13.11.2019 dluží žalovaná žalobci 39 Kč a fakturou [číslo] ze dne 4.4.2019 se splatností 18.4.2019 byly v částce 4 750 Kč žalované vyfakturovány náklady na spotřebu elektrické energie v předmětném bytě za období od 31.10.2018 do 8.3.2019, dohromady tedy představuje dlužná částka 4 789 Kč. Předžalobní výzva je výzvou se základním, skutkovým a právním rozborem věci. I přes doručení předžalobní výzvy žalovaná ničeho nezaplatila. 8. Tato skutková zjištění učinil soud ze všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci. V prvé řadě soud vycházel z výpisu z katastru nemovitostí, z něhož vyplývá vlastnické právo žalobkyně, je tedy naplněna aktivní legitimace na straně žalobkyně. Existence nájmu na straně žalované vyplývá ze smlouvy o nájmu, která byla mezi účastníky řádně uzavřena dne 31.10.2018. Na základě této nájemní smlouvy byla žalovaná oprávněna užívat předmětný byt ve vlastnictví žalobkyně. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1.11.2018 s tím, že nájemné a úhrady vyplývají z evidenčního listu. Pro rok 2019 činilo nájemné a úhrady za služby 6 620 Kč. Výše spotřebované elektřiny vyplývá z faktury vystavené dne 4.4.2019 na částku 4 750 Kč. Splatnost faktury nastala dne 18.4.2019. S ohledem na vyúčtování služeb činí dluh na nájemném a spotřebovaných službách za období od 1.11.2019 do 13.11.2019 částku 39 Kč. Předžalobní výzva je výzvou se základním, skutkovým a právním rozborem věci. Soud dále připomíná, že žalovaná se k žalobě nevyjádřila, souhlasila s projednáním věci bez nařízení jednání, v průběhu řízení nezpochybňovala věrohodnost ani pravdivost předložených listinných důkazů ani vyčíslenou pohledávku. Nezpochybňovala rovněž to, že pohledávka vznikla a tato nebyla z její strany doposud uhrazena, neboť ani na předžalobní výzvu nereagovala. 9. Podle § 2201 zák. č. 89/2012 Sb. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 10. Podle § 2246 odst. 1 obč. zákona č. 89/2012 Sb. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. 11. Podle § 2247 odst. 1 obč. zákona č. 89/2012 Sb. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. 12. V projednávaném případě posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba byla ke zdejšímu soudu podána důvodně. Soud připomíná, že předmětem řízení je pouze nárok žalobkyně vůči žalované ve výši 4 789 Kč, zbývající část žalované částky je předmětem samostatného řízení, a to s ohledem na insolvenční řízení žalovaného 2. za situace, kdy se žalobce domáhá žalované částky po žalovaných 1., 2. společně a nerozdílně, a to částky ve výši 24 248 Kč. Pokud se soud zabýval nárokem ve výši 4 789 Kč, na základě provedeného dokazování a předložených listinných důkazů i nečinnosti žalované shledal nárok žalobkyně zcela po právu, tento nárok jednoznačně vyplývá ze všech předložených listinných důkazů. Aktivní legitimace žalobkyně je dovozována z výpisu z katastru nemovitostí, z tohoto výpisu je zřejmé vlastnické právo žalobkyně k předmětnému bytu, který na základě nájemní smlouvy užívala žalovaná. Jako nájemkyně je povinna hradit jak nájemné, tak zálohy na služby. S ohledem na výši nájemného a záloh v rozhodném období ve výši 6 620 Kč a vyúčtování záloh představuje dlužná částka na nájemném a spotřebovaných službách za období od 1.11.2019 až 13.11.2019 částku 39 Kč, na základě faktury ze dne 4.4.2019 byla žalované vyúčtována spotřebovaná elektrická energie ve výši 4 750 Kč, a to za období od 31.10.2018 do 8.3.2019. I přes splatnost faktury žalovaná dlužnou částku nezaplatila, soud tedy žalobě v celém rozsahu vyhověl a výrokem I. žalovanou zavázal k zaplacení žalované částky včetně příslušenství představující zákonné úroky z prodlení jak z částky 39 Kč od 1.12.2019 do zaplacení tak z částky 4 750 Kč, a to ode dne následujícího po splatnosti faktury, tedy od 19.4.2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí podle § 160 odst. 1 o.s.ř. 13. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud přiznal žalobkyni jako procesně úspěšnému účastníku řízení právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení, a to zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč s ohledem na předmět řízení, dále za 3 úkony právního zastoupení, a to převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzvu, podle § 7 odst. 1 jeden úkon právní služby odměna ve výši 1 000 Kč dle AT, celkem 3000 Kč + 3x režijní paušál po 100 Kč + DPH ve výši 819 Kč, dohromady 5 719 Kč Tyto náklady řízení dle výroku II. je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.