15 C 17/2022-17 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobce se domáhal proti žalované zaplacení částky 11 200 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovanou došlo dne 25.6.2005 k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). 2. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč (dále jen„ půjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 5.500 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 31 týdenních (sedmidenních) splátkách po 500 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 28.1.2006. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. 3. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 17.12.2005. 4. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 28.1.2006. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. 5. Ke dni 28.1.2006 činila dlužná jistina částku 6.580,65 Kč a souhrnný dlužný poplatek částku 3.619,35 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky. 6. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 5.300 Kč. 7. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5.1.2021. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. 8. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 18.12.2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 10.200 Kč. Její příslušenství pak tvoří zákonné úroky z prodlení. 9. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. 10. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: -) celkové dlužné částky ve výši 10.200 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 6.580,65 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 3.619,35 Kč, -) kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 12.445,22 Kč, -) úroků z prodlení z celkové dlužné částky 10.200 Kč od 19.12.2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši reposazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. 11. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 12.445,22 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok z prodlení v zákonné výši počítaný z celkové dlužné částky ve výši 10.200 Kč od 5.2.2006, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 18.12.2020. 12. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. 13. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 14. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2. Účastníci byli přitom podle § 101 odst. 4 o.s.ř. vyzváni, aby se vyjádřili, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určité lhůtě, bude se předpokládat, že s tímto postupem soudu souhlasí. Výzva byla doručena žalované dne 24.1.2022, žalobce souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání v žalobě. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, soud tedy věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 15. Soud provedl dokazování listinami založenými žalobcem, a sice Smluvními podmínkami smlouvy o půjčce, Smlouvou o půjčce ze dne 22.6.2005, Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020, Přílohou č. 1 Smlouvy o postoupení pohledávek – strana č. 1 ze Seznamu postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6.1.2021 včetně dokladu o odeslání, Výzvou k plnění se skutkovým a právním rozborem ze dne 11.11.2021. Z těchto listin pak zjistil, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které byla žalobci poskytnuta ve výši 10 000 Kč celkovou částku 15 500 Kč splatit v 31 týdenních splátkách po 500 Kč, a to vždy do rukou osoby uvedené v čl. 13 podmínek s tím, že první splátka je splatná 7. dne od data uzavření této smlouvy; dále v podmínkách, které byly nedílnou součástí smlouvy dle ujednání stran ve smlouvě, je v čl. 2 uvedeno, že RPSN u půjčky se splatností v délce 31 týdnů (což je posuzovaný případ) činí 365,1 % s tím, že RPSN nebude Providentem v průběhu účinnosti smlouvy upravována, nedohodnou-li se strany jinak. Žalovaná se dle smlouvy zavázala vrátit jistinu 10 000 Kč a k této souhrnný poplatek 5 500 Kč. Dne 18.12.2020 byla pohledávka právním předchůdcem žalobce postoupena žalobci a žalovaná byla o této skutečnosti uvědomena dopisem ze dne 6.1.2021. Výzvou ze dne 11.11.2021 byla žalovaná žalobcem vyzvána, aby celkovou dlužnou částku 23 328,48 Kč uhradila do 26.11.2021. Od 27.11.2021 je žalovaná s úhradou částky v prodlení. 16. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: 17. Žalovaná nesplnila zcela svůj závazek vyplývající ze smlouvy o půjčce uzavřené s právním předchůdcem žalobce, pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobci, který je tímto aktivně legitimován k podání žaloby. Dle smlouvy o půjčce měla žalovaná žalobci vrátit 15 500 Kč. Dle žaloby vrátila žalovaná 5 300 Kč. Tuto částku soud započítává na platby jistiny z níže uvedených důvodů, přičemž však jistina činila částku 10 000 Kč a k úhradě žalované tak zůstává na jistině zaplatit 4 700 Kč. 18. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o tzv. souhrnném poplatku. Zmiňovaný poplatek zde plní funkci úroků a s ohledem na dobu splatnosti půjčky představující 31 týdnů odpovídá zmiňovaný poplatek ročnímu úroku 92 % jistiny. To je zcela nepřiměřené a z tohoto důvodu soud ujednání o poplatku vyhodnotil jako v rozporu s dobrými mravy, a proto je toto ujednání dle § 39 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 absolutně neplatné. Žalobci proto právo na úhradu poplatku nevzniklo. 19. V daném řízení soud v souladu s ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. – obč. zákoníku (dále o.z.) na hmotně právní vztahy vzniklé před 1.1.2014 aplikoval dosavadní právní předpisy, a to zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném ke dni uzavření smlouvy o půjčce. 20. Dle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 21. Ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. stanoví, že při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 22. Žalovaná uzavřela smlouvu o půjčce v postavení spotřebitele a smlouva o půjčce měla povahu smlouvy spotřebitelské, neboť předchůdce žalobce tuto uzavíral v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 52 odst. 1, 2 a 3 obč. zák.) a na smlouvu o půjčce je nutno aplikovat zároveň zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. V § 4 zákon č. 321/2001 Sb. stanoví jednak povinnou písemnou formu smlouvy a dále v odstavci 2 téhož ustanovení povinné náležitosti, které musí smlouva obsahovat. Smlouva o půjčce všechny tyto náležitosti obsahuje. Právní povahu nároku sjednaného ve smlouvě jako„ poplatek“ považuje soud za sjednanou odměnu za poskytnutí peněžních prostředků, poplatek plnil tedy funkci úroků z předmětné půjčky a je nutno jej po právní s