16 C 108/2022-39 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 11 214,61 Kč s příslušenstvím se zdůvodněním, že s žalovaným dne 16. 3. 2018 společnost [právnická osoba] (dále„ původní věřitelka“) uzavřela Smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] v níž se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách alespoň ve výši Minimální splátky. Minimální měsíční splátka byla stanovena jako 2 % čerpaného úvěru, přičemž výše splátky byla žalovanému vždy oznámena v měsíčním výpisu z úvěrového účtu. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr na kreditní kartě splácet a to jak jistinu úvěru, tak úroky a poplatky v souladu se Smlouvou a Podmínkami: Klient je povinen platit Bance v rámci pravidelných měsíčních splátek vedle splátky jistiny dále Poplatky, a to zejména a) Poplatky pravidelně se opakující (zejména za vedení Kreditní karty, správu účtu, Doplňkové služby ke Kreditní kartě); b) Poplatky za jednotlivé čerpání Úvěru provedené Kreditní kartou; c) Poplatky spojené s blokací, ztrátou, obnovou Kreditní karty; d) mimořádné Poplatky; e) smluvní pokuty, a to vše dle Sazebníku a dále úroky (základní dohodnuté úroky a úroky z prodlení) podle Úrokového lístku. Původní věřitelka svůj závazek splnila a otevřela žalovanému úvěrový účet č. [bankovní účet] a vydala žalovanému kreditní kartu. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu Původní věřitelka využila svého práva a v souladu se Smlouvou a Produktovými podmínkami, prohlásila úvěr poskytnutý dle Smlouvy o úvěru dopisem ze dne 31. 7. 2020 za okamžitě splatný v celé výši, neboť byl žalovaný k tomuto dni v prodlení se splátkou, čímž ve smyslu Smlouvy podmínek porušil svoji splátkovou povinnost dle Smlouvy o úvěru. Žalovaný doposud svoji povinnost nesplnil a dlužný, splatný úvěr nezaplatil. Žalovaný tak nadále dluží žalobkyni na jistině částku 8 771,61 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 1 178,14 Kč (tento úrok je výsledný nezaplacený úrok, který žalovaný měl zaplatit v pravidelných měsíčních, anuitních, splátkách), smluvní poplatky ve výši 2 443,00 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 16.09.2021 ve výši 887,04 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 8 771,61 Kč od 17.09.2021 do zaplacení, smluvní úrok ve výši 22,99 % p.a. z částky 8 771,61 Kč od 17.09.2021 do zaplacení. Žádost žalovaného o úvěr v rámci hodnocení jeho úvěruschopnosti před poskytnutím úvěru původní věřitelka posoudila individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi společnosti [právnická osoba] a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Hodnocení úvěruschopnosti klienta bylo individuální; v případě klienta v zaměstnaneckém poměru vychází banka z příjmu, který klientovi přicházel na jeho běžný účet u MMB; v tomto případě byl použit příjem ve výši 19 422,00 Kč. Klient zároveň uvedl v žádosti celkový čistý měsíční příjem domácnosti ve výši 19 422,00 Kč. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem banka získala částku disponibilních zdrojů klienta. A dále z interních zdrojů bylo zjištěno, že vůči společnosti měl klient v době podání žádosti závazky s celkovou výší měsíčních splátek 2 831,45 Kč. Z externích zdrojů bylo zjištěno, že klient měl v době podání žádosti závazky s celkovou výši měsíčních splátek 916,00 Kč. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, ač jej k tomu soud vyzval. Nepopřel tedy skutková tvrzení žalobkyně a neučinil je spornými (§ 6 první věta zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. s. ř.). To sice neznamená, že by byla nesporná, přesto soud k pasivitě žalovaného podpůrně přihlédl. 3. Soud na základě níže jmenovaných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Původní věřitelka s žalovaným dne 16. 3. 2018 uzavřela Smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] v níž se mu zavázala poskytnout revolvingový úvěr čerpaný kreditní kartou do výše do výše Úvěrového rámce ve výši 10 000,00 Kč, přičemž žalovaný mohl úvěr čerpat hotovostním výběrem a/nebo vkladem či bezhotovostním tuzemským jednorázovým platebním příkazem nebo dobitím mobilního telefonu prostřednictvím bankomatu, u obchodníka bezhotovostní platbou, výběrem hotovosti u vybraných směnáren (cash advance) a obchodníků (cash back), internetovou bezhotovostní platbou a hotovostním tuzemským jednorázovým platebním příkazem na obchodním místě nebo bezhotovostním jednorázovým tuzemským platebním příkazem prostřednictvím [příjmení] [příjmení] a zavázal se jej splácet splátkami ve výši 2 % z čerpaného úvěru s úrokem ve výši 22,99 % ročně (smlouva a dispozice k ní, všeobecné produktové podmínky, produktové podmínky, úrokový lístek, sazebník poplatků). Žalovaný čerpal celkem 82 720,98 Kč, splatil celkem 80 995,92 Kč (platební historie). Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného původní věřitelka nezkoumala skutečnost, zda se žalovaný ve svém pracovním poměru právě nenachází ve zkušební či výpovědní době ani zda s někým sdílí společnou domácnost a jaké jsou sociální poměry tohoto člověka (vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti, žádost o úvěr). Původní věřitelka žalovanou pohledávku jako část souboru pohledávek postoupila žalobkyni, což oznámila žalovanému doporučeným dopisem (smlouva o postoupení pohledávky, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek). Žalovaný byl k zaplacení celého úvěru poprvé vyzván v dopise ze dne 1. 8. 2020, doporučeně odeslaném dne 4. 8. 2020, v němž mu původní věřitelka poskytla lhůtu do 17. 8. 2020 (rozhodnutí o zesplatnění, podací arch). Je obecně známo, že doporučeně odeslané dopisy bývají svému adresátovi uvnitř ČR doručeny nejpozději třetí pracovní den po svém odeslání. Výše zmíněné důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, pro výsledek řízení závažné a věrohodné, až na vyjádření k posouzení úvěruschopnosti v tom smyslu, že bylo v souladu s vnitřními pravidly původní věřitelky. Tento důkaz soud pokládá za málo přesvědčivý, protože tvrzení původní věřitelky, že úvěruschopnost žalovaného ověřila způsobem souladným s vnitřními pravidly, bylo natolik neurčité, že jeho pravdivost nebylo možno – ani s přihlédnutím k ostatním důkazům – verifikovat. Důkazy byly jinak ve vzájemném souladu. Z ostatních důkazů nevyplynulo vzhledem k níže podané právní kvalifikaci nic podstatného pro meritum sporu ani výsledek řízení. Další důkazy soud neprovedl, protože nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu. 4. Soud tedy založil rozsudek na následujícím závěru o skutkovém stavu. Původní věřitelka s žalovaným dne 16. 3. 2018 uzavřela Smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] v níž se mu zavázala poskytnout revolvingový úvěr čerpaný kreditní kartou do výše do výše Úvěrového rámce ve výši 10 000,00 Kč, přičemž žalovaný mohl úvěr čerpat hotovostním výběrem a/nebo vkladem či bezhotovostním tuzemským jednorázovým platebním příkazem nebo dobitím mobilního telefonu prostřednictvím bankomatu, u obchodníka bezhotovostní platbou, výběrem hotovosti u vybraných směnáren (cash advance) a obchodníků (cash back), internetovou bezhotovostní platbou a hotovostním tuzemským jednorázovým platebním příkazem na obchodním místě nebo bezhotovostním jednorázovým tuzemským platebním příkazem prostřednictvím [příjmení] [příjmení] a zavázal se jej splácet splátkami ve výši 2 % z čerpaného úvěru s úrokem ve výši 22,99 % ročně. Žalovaný čerpal celkem 82 720,98 Kč, splatil celkem 80 995,92 Kč. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného původní věřitelka nezkoumala skutečnost, zda se žalovaný ve svém pracovním poměru právě nenachází ve zkušební či výpovědní době ani zda s někým sdílí společnou domácnost a jaké jsou sociální poměry tohoto člověka. Původní věřitelka žalovanou pohledávku jako část souboru pohledávek postoupila žalobkyni, což oznámila žalovanému doporučeným dopisem. Žalovaný byl k zaplacení celého úvěru poprvé vyzván v dopise ze dne 1. 8. 2020, doporučeně odeslaném dne 4. 8. 2020, v němž mu původní věřitelka poskytla lhůtu do 17. 8. 2020. Je obecně známo, že doporučeně odeslané dopisy bývají svému adresátovi uvnitř ČR doručeny nejpozději třetí pracovní den po svém odeslání. Soud právně kvalifikoval vztah mezi účastníky jako závazek z postoupené pohledávky na bezdůvodném obohacení (§ 1879 ve spojení s § § 1880 odst. 1, 1887, 2991n zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.“). Úmyslem stran bylo poskytnout spotřebitelský úvěr v právní formě úvěru (§ 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spo