16 C 385/2021-35 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení byl požadavek na zaplacení částek specifikovaných výrokem I. coby nezaplaceného pojistného za dobu od 2. 5. 2020 do 9. 8. 2020 a úroku z prodlení na základě pojistné smlouvy [číslo] uzavřené [právnická osoba], s počátkem pojištění dne 2. 12. 2018. Pojišťovna pak tuto pohledávku postoupila žalobkyni. 2. Soud rozhodl bez ústního jednání na základě § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále„ o. s. ř.“). Skutkový stav byl totiž objasněn důkazy předloženými žalobkyní, která rozhodnutí bez nařízení jednání navrhla v žalobě. Soud vyzval žalovaného, aby se k této možnosti do 14 dnů od doručení výzvy také vyjádřil s upozorněním, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat jeho souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný nereagoval, přestože mu výzva byla účinně doručena. 3. Soud založil rozsudek především na tomto skutkovém stavu. [právnická osoba], s žalovaným uzavřela smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla počátkem pojištění dne 2. 12. 2018, s ročním pojistným ve výši 10 526 Kč, měsíčním pojistným ve výši 877 Kč. S účinky od 2. 12. 2019 pak 899 Kč měsíčně s tím, že pojišťovna žalovaného o zvýšení pojistného v souladu s pojistnými podmínkami, jež byly součástí smlouvy, předem informovala doporučeným dopisem. Okamžik splatnosti pojistného nebyl přímo ve smlouvě sjednán. Dne 25. 6. 2020 byla žalovanému doporučeně odeslána upomínka na zaplacení dlužného pojistného do 9. 8. 2020 s upozorněním na zánik pojištění jako následek nezaplacení. Je obecně známo, že doporučeně odeslané dopisy bývají svému adresátovi uvnitř ČR doručeny nejpozději třetí pracovní den po svém odeslání. Pojišťovna pohledávku postoupila žalobkyni, která jí za soubor postoupených pohledávek zaplatila sjednanou cenu, což bylo podle postupní smlouvy předpokladem účinnosti postoupení. 4. Soud případ právně kvalifikoval jako právní povinnost žalovaného uspokojit postoupenou pohledávku žalobkyně na nezaplaceném pojistném po zániku závazku z pojistné smlouvy (§ § 1879, 1880 odst. 1, 1887, 2758n zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.,“ § 3 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů, dále„ z. p. r.“). Běžné pojistné bylo splatné vždy 1. dne příslušného období, tedy ve 2. dne každého kalendářního měsíce (§ 2783 odst. 2 část druhé věty před středníkem o. z.). Závazek ze smlouvy zde zanikl dne 10. 8. 2020 v 0:00, tedy uplynutím lhůty k plnění, kterou žalobkyně žalovanému v souladu se zákonem poskytla v délce přesahující 1 měsíc v upomínce, obsahující všechny zákonné náležitosti (§ 12 odst. 1 písm. e) z. p. r.). Žalovaný však ani zčásti nezaplatil částku, specifikovanou ve výroku I. Dne 10. 8. 2020 se tak žalovaný ocitl v prodlení a vznikla mu tak povinnost zaplatit i úrok z prodlení (§ 1970 první věta o. z. ve znění pozdějších předpisů). Výši úroku žalobkyně vyčíslila v souladu se zákonem (§ 1970 druhá věta o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Pojišťovna soubor pohledávek včetně té žalované postoupila žalobkyni, čímž se žalobkyně stala její věřitelkou (§ [číslo] ve spojení s § § 1880 odst. 1, 1887 o. z.). Žalobkyně tedy prokázala vznik, splatnost a nabytí žalované pohledávky. Vzhledem k pasivitě žalovaného proto soud vyšel z právní domněnky jejího trvání ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) Z těchto důvodů jí soud výrokem I. přisoudil celou žalovanou částku. 5. Výrok II. odpovídá ustanovením § § 137 odst. 1, odst. 2, 142a odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř., protože žalobkyně v časovém limitu předvídaném zákonem žalovanému odeslala předžalobní upomínku a protože byla ve sporu plně úspěšná. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a z nákladů vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby až do žaloby včetně soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 písm. a) – c), bodu 1., paušální náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 1 písm. a) – c) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Soud tedy aplikoval snížené sazby, protože je mu z úřední činnosti známo, že v těchto právně i skutkově jednoduchých věcech advokát žalobkyně opakovaně podává stejně formulované žaloby. Jednotlivé úkony tudíž měly spíše charakter administrativní, než individualizované právní služby. Soud nepřiznal náhradu za doplnění žaloby, protože v něm obsažená skutková tvrzení a důkazní návrhy měla správně obsahovat již žaloba (§ 79 odst. 1 druhá věta, odst. 2 o. s. ř.), pročež bylo doplnění žaloby v tomto ohledu nadbytečné a jeho náklady tudíž neúčelné (§ 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario). Protože je advokát žalobkyně společníkem právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie, která je plátkyní DPH, připočítal soud k nákladům též 189 Kč jako náhradu za DPH (§ 137 odst. 3 písm. b) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.). Celkové náklady tedy činí 1 489 Kč. Žalovaný má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátovi jako jejímu zástupci (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH převzetí a příprava zastoupení; § 11 odst. 1 písm. a); 200 Kč; 100 Kč; předžalobní upomínka; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; žaloba; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; 189 Kč 6. Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a II. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., poněvadž neshledal důvod k jiným lhůtám vzhledem k délce času, který měla žalovaná strana na splnění svého dluhu před zahájením řízení i během něj a k jejímu pasivnímu postoji k věci.