16 C 416/2021-58 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 516 891,95 Kč, úroku z prodlení z částky 500 000 Kč od 5. 3. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 %, úroku 8,19 % ročně z částky 500 000 Kč od 5. 3. 2019 do zaplacení se zdůvodněním, že mezi žalovanou a [právnická osoba] - stavební spořitelna a.s. (dále„ původní věřitelka“) byla dne 24. 3. 2016 uzavřena smlouva o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření [číslo] ze dne 23. 3. 2016. Na základě této Smlouvy se původní věřitelka zavázala zřídit a vést žalované účet stavebního spoření do cílové částky a dále poskytnout žalované při splnění sjednaných podmínek překlenovací úvěr a případně též úvěr ze stavebního spoření. Úvěr byl ujednán jako účelový za účelem financování účelu specifikovaného v čl. II. bodu 3 Smlouvy. Původní věřitelka tedy pro žalovaného vedla účet stavebního spoření a v souladu se smluvními ujednáními, zde čl. II. odst. 1 písm. a) Smlouvy poskytla žalované dne 26. 4. 2016 úvěr ve sjednané výši 500 000 Kč formou bezhotovostního převodu na úče specifikovaný v čl. II Smlouvy. Žalovaná se zavázala v rámci překlenovacího úvěru hradit měsíční splátku připadající na obchodní úrok ve výši 3 413 Kč, splatnou vždy k poslednímu pracovnímu dni v měsíci. Nad rámec uvedeného se zavázala k úhradě k úhradě pravidelné měsíční splátky povinného spoření ve výši 1 005 Kč splatné vždy k poslednímu pracovnímu dni v měsíci. Obchodní úrok byl sjednán v čl. III. odst. 3 Smlouvy, zde ve výši 8,19 %. Celkový počet měsíčních splátek překlenovacího úvěru, do předpokládaného termínu přidělení cílové částky při řádném splácení úvěru jak uvedeno výše byl 189. Ve fázi překlenovacího úvěru nedochází ke snižování jistiny úvěru, úvěrovaný splácí pouze úroky a na vkladovém účtu stavebního spoření spoří sjednané částky ve výši sjednané splátky povinného spoření. Žalovaná poskytnutý úvěr řádně a včas nehradila, souhrnně uhradila toliko částku 106 601 Kč. K prodlení došlo v měsíci [číslo], od té doby nebyla připsána žádná splátka. S ohledem na prodlení dlužníka s úhradou dluhu využil oprávněný svého oprávnění odstoupit od úvěrové smlouvy a prohlásit dlužnou pohledávku za splatnou v souladu s čl. XI odst. 2 a odst. 3 úvěrových podmínek, respektive odstoupit od smlouvy a domáhat se vrácení poskytnuté částky včetně příslušenství. Struktura žalované pohledávky je následující: v částce 500 000 Kč tvořena dlužnou jistinou; v částce 1.000 Kč je pohledávka tvořena dlužnými poplatky za odeslání výzev k úhradě, tj. 2 x 500 Kč (viz sazebník čl. II bod 8 a 9); v částce 15 591,95 Kč je pohledávka tvořena kapitalizovaným obchodním úrokem, kapitalizovaným ke dni zesplatnění pohledávky; v částce 300 Kč je pohledávka tvořena tzv. ABC costs dle ceníku žalobce. Souhrnně jde o částku 516 891,95 Kč. Dále obchodní úrok a od data následujícího po prohlášení pohledávky za splatnou též úrok z prodlení, a to z částky dlužné jistiny od 5. 3. 2019. Ohledně částky ve výši 300 Kč, že tato představuje částku nákladů spojených s vymáháním pohledávky, kdy se jedná o rozpočet režijních nákladů mezi jednotlivé pohledávky, které byly na žalobkyni postoupeny. Tyto náklady jsou pak stanoveny v paušalizované výši, kdy se jedná o režijní náklady, které průměrně připadají na každou z pohledávek. Konkrétně se pak jedná o náklady specifikované v přiloženém sazebníku, obecně řečeno jde o náklady vzniklé v rámci procesu správy jednotlivého případu v jeho předsoudní fázi. Přiložený sazebník pak obsahuje přehled jednotlivých druhů režijních nákladů uplatňovaných žalobkyní a zároveň obsahuje vyčíslení celkového počtu minut průměrně připadajících na určitý úkon a výši. Původní věřitelka při posuzování úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy vycházela z informací získaných od žalované. Ta byla zejména dotazována s ohledem na výši úvěru na veškeré možné relevantní údaje pro posouzení příjmové a výdajové stránky. Zároveň se však původní věřitelka nespokojila toliko s tvrzeními žalované a vyvinula aktivní činnost k získání informací o jejích finančních poměrech. Zejména pak ověřila získané informace nahlédnutím do BRKI, NRKI, a insolvenčního rejstříku, databáze Ministerstva vnitra ČR a jiné. Zároveň původní věřitelka zohlednila státem publikované údaje o životním a existenčním minimu dle zákona č. 110/2006 Sb., a o průměrných výdajích obyvatelstva dostupných z databáze Českého statistického úřadu. Při vyhodnocování rizik u úvěrovaného zároveň porovnala získané informace o příjmové a výdajové stránce žalované s historickými daty Českého statistického úřadu. Porovnáním příjmové a výdajové stránky stanovila výši disponibilních příjmů žalované, kterou poměřil její výdajovou stránkou, jejíž výši si ověřil z interních i externích zdrojů. V případě žalované po individuálním vyhodnocení poměrů při zohlednění výše stanovené splátky a při respektování politiky obezřetného úvěrování shledal, že žalovaná je schopna poskytnutý úvěr splácet. Původní věřitelka tedy s ohledem na výše uvedené kladla na posouzení úvěruschopnosti velký důraz, přičemž v případě nesplnění nezbytných podmínek ze strany žalované by úvěr žalovanému neposkytl. Při posuzování zdejšího případu vycházela věřitelka z údajů poskytnutých žalované v Žádosti klienta o úvěr, když žalovaná žádala o úvěr ve výši 500 000 Kč. Žádost hodnotila individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi jeho společnosti a s principy obezřetného úvěrování. Hodnocení úvěruschopnosti je vždy individuální; v případě žalovaného v zaměstnaneckém poměru vychází původní věřitelka z příjmu, který žalovaná doloží v potvrzení o příjmu nebo deklaruje, zde ve výši 16 612 Kč (ověřeno potvrzením o výši příjmu). Při hodnocení úvěruschopnosti žalované tak byl porovnán její příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem byla získána částka disponibilních zdrojů žalované, z interních zdrojů bylo dále zjištěno, že žalovaná měla v době podání žádosti vůči třetím osobám úvěrové závazky ve výši 4 700 Kč měsíčně. Původní věřitelka postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, ač ji k tomu soud vyzval, a nedostavila se ani k jednáním. Nepopřela tedy skutková tvrzení žalobkyně a neučinila je spornými (§ 6 první věta zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. s. ř.). To sice neznamená, že by byla nesporná, přesto soud k pasivitě žalované podpůrně přihlédl. 3. Soud na základě níže jmenovaných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Původní věřitelka s žalovanou dne 24. 3. 2016 uzavřela smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření [číslo], v níž se původní věřitelka zavázala žalované na její požádání poskytnout překlenovací úvěr nezajištěný zástavním právem do částky 500 000 Kč, za účelem splacení úvěru nebo půjčky použitých na financování bytových potřeb, na její účet stavebního spoření [číslo] pokud by žalovaná o čerpání požádala do 31. 12. 2016, a zároveň úvěr ze stavebního spoření ve výši rozdílu mezi cílovou částkou spoření a zůstatku na účtu stavebního spoření ke dni přidělení částky za výše specifikovaným účelem za předpokladu, že žalovaná vyčerpá peníze do 3 let od přidělení cílové částky. Překlenovací úvěr měl být úročen až do okamžiku přidělení cílové částky pevnou sazbou 8,19 % p. a. a žalovaná se jej zavázala splácet ve splátkách po 3 413 Kč. V této splátce byl zahrnut jen řádný úrok. Do okamžiku přidělení cílové částky měla žalovaná uhradit 189 splátek. Zároveň se zavázala vkládat na účet stavebního spoření částku 1 005 Kč měsíčně. V případě prodlení se žalovaná zavázala zaplatit původní věřitelce úrok z prodlení v zákonné výši (návrh na uzavření smlouvy o stavebním spoření a žádost o překlenovací úvěr, smlouva o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření). Žalovaná překlenovací úvěr čerpala dne 26. 4. 2016 ve výši 500 000 Kč, naposled platila dne 4. 3. 2019 (platební historie). Do dne 26. 2. 2021 žalovaná na překlenovací úvěr splatila celkem 106 601 Kč (tamtéž). Původní věřitelka žalovanou poprvé vyzvala k zaplacení celého úvěru v dopise ze dne 4. 3. 2019, který jí doporučeně odeslala (oznámení o odstoupení od úvěrové smlouvy s dodejkou). Žalovaná pohledávka byla postoupena žalobkyni jako část souboru pohledávek, což oznámila žalované doporučeným dopisem, přičemž za soubor pohledávek byla zaplacena sjednaná kupní cena (smlouva o postoupení pohledávek, Příloha [číslo] – Seznam postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky s podacím archem, potvrzení o zaplacení). Zaměstnavatel žalované v rámci analýzy její úvěruschopnosti původní věřitelce potvrdil, že u něj žalovaná pracuje od 1. 6. 2015, není ve zkušební ani výpovědní době a její průměrná čistá měsíční mzda za posledních 9 měsíců činila 16 612 Kč (potvrzení o výši příjmu). V žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že bydlí u rodičů sama, splácí jiný úvěr splátkou 4 700 Kč měsíčně, výdaje na bydlení činí 100 Kč, jiné výdaje 100 Kč (návrh na uzavření smlouvy). Žalob