19 C 44/2022-24 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo projednání žaloby o zaplacení částky 4 100,74 Kč s příslušenstvím, kterou měl žalovaný dlužit žalobkyni za to, že žalobkyně dodávala žalovanému pro potřeby domácnosti na základě smlouvy o dodávce plynu uzavřené dne [datum] do jeho odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], plyn. Žalovaný se zavázal za dodávané komodity zaplatit příslušné částky dle ceníků žalobkyně platných pro dané fakturační období se splatností uvedenou na faktuře, žalobkyně tak vyúčtovala žalovanému: a) za odebraný plyn fakturou [variabilní symbol] ze dne [datum] částku ve výši 2 103,96 Kč se splatností dne 21.12.2020 (za období od 27.11.2019 do 25.11.2020), za toto fakturační období žalovaný neuhradil ničeho; b) za odebraný plyn fakturou [variabilní symbol] ze dne [datum] částku ve výši 396,78 Kč se splatností dne 17.5.2021 (za období od 26.11.2020 do 22.3.2021), za toto fakturační období žalovaný neuhradil ničeho; c) smlouva o sdružených službách za dodávku plynu byla uzavřena na dobu určitou 22 měsíců od data [datum] s možností automatické prolongace smlouvy. Žalobkyně dne 22.3.2021 v souladu s energetickým zákonem ukončila dodávku plynu, a to z důvodů opakovaného porušení platebních povinností vyplývajících ze smlouvy žalovaným, konkrétně nezaplacením záloh za měsíce prosinec 2020. Žalobkyně následně přípisem ze dne 25.4.2021 odstoupila od smlouvy pro opakované neplnění platebních povinností žalovaným. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému v souladu s uzavřenou smlouvou smluvní pokutu ve výši 1 600 Kč, a to vyúčtováním smluvní pokuty s variabilním symbolem [číslo] Smluvní pokutu žalobkyně v souladu se smlouvou požaduje za každý měsíc od 22.3.2021 do 19.11.2021, tedy za 8 měsíců po 400 Kč ponížené o polovinu; Žalobkyně zaslala dne 27.5.2021 žalovanému předžalobní výzvu k plnění, žalovaný ničeho k této výzvě neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Obě procesní strany daly souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání jen na základě předložených listinných důkazů, a to ve smyslu ust. § 115a občanského soudního řádu. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů, a to z listin označených jako smlouva o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum], faktur č. [variabilní symbol], [číslo], [číslo], upomínky, předžalobní upomínka, ceník plynu, soud učinil skutková zjištění, která plně odpovídají skutkovým tvrzením žalobkyně uvedeným žalobkyní v žalobních v tvrzeních a pro stručnost na ně soud odkazuje a současně je přejímá jako svá skutková zjištění. A z těchto listinných důkazů vzal soud za prokázaná shora uvedená skutková zjištění, když navíc soud vycházel také z toho, že tato skutková zjištění byla mezi účastníky nesporná s ohledem na žalovanému doručenou výzvu k vyjádření k žalobě ze dne 10.5.2022, ve které byl žalovaný vyzván k vyjádření s tím, že nevyjádří-li se, bude soud pokládat tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná a na tomto základě o věci rozhodne. 5. Po právní stránce soud posoudil nároky žalobkyně o zaplacení částek 2 103,96 Kč a 396,78 Kč, tj. celkem 2 500,74 Kč podle ustanovení § 2079 o.z.. Soud má nejprve za to, že mezi stranami sporu byla platně uzavřena kupní smlouva na dodávku plynu dne [datum], a to dle ustanovení § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Na základě takto uzavřené smlouvy vznikl žalobkyni závazek dodávat žalovanému do sjednaného odběrného místa plyn, a žalovaný se zavázal plyn v daném místě odebírat a zaplatit za ně dohodnutou kupní cenu. Tato cena měla být žalovaným hrazena formou záloh a následného vyúčtování (faktury), které bylo podle smlouvy splatné v konkrétním termínu uvedeném na vyúčtování. Jelikož žalovaný takto žalobkyni neuhradil za jemu dodaný plyn uvedené částky (v součtu celkem 2 500,74 Kč), čímž tak řádně a včas nesplnil svůj závazek, dostal se tak s úhradou svého dluhu ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vždy dnem následujícího po dni splatnosti uvedených faktur do prodlení. Soudem stanovená třídenní lhůta k plnění od právní moci rozsudku pak má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.. Proto v této části soud žalobě vyhověl. 6. Podle ust. § 1815 o.z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Pokud se žalovaný nepřiměřeného ujednání nedovolal, má to za následek jeho neplatnost (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 387/2016 ze dne 31. 10. 2017, zveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 10/2019), a to neplatnost absolutní vzhledem k tomu, že úprava závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem je součástí tzv. spotřebitelského práva, jehož právní normy mají charakter norem kogentních, tedy norem, jejichž porušení je vnímáno jako narušení veřejného pořádku (ust. § 1 odst. 2 o.z.). Ujednání o zaplacení žalované částky ve výši 1 600 Kč nelze posoudit ani podle ustanovení o odstupném, neboť z textu ujednání není možné dovodit, že by v důsledku zaplacené„ smluvní pokuty“ mělo dojít k zániku závazkového vztahu mezi účastníky. 7. Smluvní pokuta sjednaná ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc či jeho část až do konce doby trvání smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum] (když z této částky požaduje žalobkyně za každý měsíc jen polovinu, tj. 200 Kč/měsíc), tvoří významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch žalovaného coby spotřebitele (ust. § 1813 o.z.), a jde tak o zakázané ujednání, k němuž se podle ust. § 1815 o.z. nepřihlíží a které musí soud aplikovat z úřední povinnosti (ex officio), aniž by se žalovaný takového postupu dovolával. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu, která je formulářovou smlouvou, nikoliv individuálně sjednanou, žádnou z povinností žalobkyně obdobným způsobem neutvrzují. Smluvní pokuta je tedy ve smlouvě využita jednostranně pouze k utvrzení závazků žalovaného. Navíc předmětná smluvní pokuta je ve své podstatě skrytým odstupným za předčasné ukončení smlouvy, které omezuje právo volby spotřebitele na dodavatele plynu či elektřiny. Nemohla by tak obstát argumentace žalobkyně, že jde o kompenzaci za neuskutečnění dodávky, neboť smluvní pokuta byla vázána na předčasné ukončení smlouvy, nikoli na nerealizovaný odběr. Tvrzená„ škoda“, která má být pokutou paušálně kompenzována, by žalobkyni mohla vznikat i za trvání smluvního vztahu v situaci, kdy by v odběrném místě žalované nebyl plyn či elektřina reálně odebírány (šlo by o tzv. nulový odběr). Sama žalobkyně by musela zajistit distribuční kapacitu a nakoupit plyn či elektřinu dávno před tím, než měly být žalované dodány, reálně tedy mnohem dříve, než byly smlouvy mezi stranami vůbec uzavřeny. Jde o standardní náklad a riziko podnikání žalobkyně, které se předmětnými smluvními pokutami snaží přenášet na spotřebitele. V případě předčasného ukončení smluv jde navíc o uvolněnou kapacitu pro dodávku téhož plynu či elektřiny jinému zákazníkovi, takže tato„ škoda“ vůbec nemusí vzniknout. 8. Problematika závazků na dobu určitou byla v minulosti již řešena na úseku telekomunikačních služeb v poměrech zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“), kdy z důvodu rozbití monopolu v telekomunikacích vzniklo konkurenční prostředí, v němž si zákazníci mohli začít zdarma vybírat poskytovatele těchto služeb, avšak současně v rámci konkurenčního boje došlo u řady poskytovatelů ke vzniku praktik zakomponovaných do formulářových smluvních návrhů, prostřednictvím nichž se poskytovatelé těchto služeb snažili udržet zákazníky po nepřiměřeně dlouhou dobu mimo hospodářskou soutěž, například právě uzavíráním smluv na dobu určitou s automatickou prolongací a stanovením nepřiměřeně vysokých sankcí v případě předčasného ukončení smlouvy. Kvůli těmto praktikám, které ve svém důsledku vedly k výraznému narušení hospodářské soutěže a k překážkám řádného fungování vnitřního trhu, byly do zákona o elektronických komunikacích přijaty limity a opatření, které tuto činnost regulovaly a mezi něž patří například stanovení maximální doby trvání závazku na dobu určitou (ust. § 63 odst. 7 zákona) a zákaz automatického prodlužování smluv na další dobu určitou bez předchozího kontaktu zákazníka (ust. § 63 odst. 10 zákona), dále pak stanovení limitů pro finanční vypořádání závazků u předčasně ukončených smluv na dobu určitou (ust. § 63 odst. 1 písm. p) zákona) tak, aby výše tohoto vypořádání byla přiměřená poskytované službě. 9. Lze proto shrnout, že ve své pravé podstatě představují předmětné smluvní pokuty (zde ve výši 8 x 200 Kč) snahu žalobkyně přenést své vlastní podnikatelské riziko na konečného zákazníka – spotřebitele, který učinil tu„ chybu,“ že uzavřel smlouvy na dobu určitou a nikoli na dobu neurčitou, kde je výpovědní doba regulovaná (na maximálně tři měsíce), tedy o snahu nepřiměřeně omezovat po určitou dobu jeho právo bezplatné volby dodavatele plynu či elektřiny, aniž by za to spotřebitel obdržel adekvátní protiplnění. Prostřednictvím předpřipraveného ujednání o do