42 C 162/2022-24 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 28 940 Kč se shora specifikovaným příslušenstvím, když žalovanou částku měl žalovaný dlužit na základě Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 22. 7. 2020 mezi ním a právní předchůdkyní žalobkyně - společností [právnická osoba] (dále i jen banka), na podkladě níž poskytla banka žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit bance celkem částku 39 744 Kč, z toho 20 000 Kč jako samotnou půjčku, 10 744 Kč jako kapitalizovaný úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a 9 000 Kč jako odměnu za administrativní činnost, a to formou 18 měsíčních splátek po 2 208 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 18. 2. 2022. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, uhradil toliko částku 8 832 Kč a poslední splátku uhradil dne 23. 3. 2021, pročež tak právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo uplynutím sjednané doby plnění právo na úhradu celého dluhu ve výši 28 940 Kč, sestávajícího z jistiny ve výši 16 931 Kč a souhrnného poplatku ve výši 12 009 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022, uzavřené mezi bankou a žalobkyní došlo s účinností ke dni 7. 1. 2022 k převedení pohledávky na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný však až dosud neuhradil žalobkyni právě částku 28 940 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila při uzavírání úvěrové smlouvy úvěruschopnost žalovaného, když vycházela z informací, které měla od žalovaného při uzavírání smluv, kdy tento byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Dokumenty k ověření“. I ve smlouvě samotné je přímo uvedeno:„ Zákazník potvrzuje, že [právnická osoba] [jméno] s odbornou péčí posoudila jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to i na základě informací získaných od zákazníka– Žádosti o Spotřebitelský úvěr a o kterých zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ V čl. 7 Smlouvy žalovaný dále prohlásil, že věřiteli před uzavřením Smlouvy poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutou půjčku, resp. zápůjčku, a že je plně svéprávný pro uzavření Smlouvy a je schopen splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve Smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaný stvrdil svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr.“ Z karty zákazníka ze dne 21. 7. 2020 se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalovaného z nájemní smlouvy žalovaného, současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právní předchůdkyně žalobkyně odeslány do obchodního informačního systému právní předchůdkyně žalobkyně, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Žalovaný v kartě zákazníka dále uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou ve společnosti [právnická osoba] s průměrným čistým měsíčním příjmem ve výši 25 500 Kč, žije v nájmu, nemá žádnou vyživovací povinnost. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěla věřitelka k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně tak má za to, že její právní předchůdkyně splnila podmínky zákona pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a tedy že právní předchůdkyně žalobkyně postupovala v dané věci s odbornou péčí. Výslovně dále uvedla, že žalobkyně ani její právní předchůdkyně nemá k dispozici kopie dokladů žalované. Odkázala současně na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č.j. 5 Co 231/2020-97, kde odvolací soud uzavřel pro posouzení úvěruschopnosti, že„ …stačilo přitom, že listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl tyto jakožto věřitel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, přičemž jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě. Takže ani odvolací soud nemá důvodu o doložení těchto listin tehdejšímu věřiteli pochybovat, přičemž toto z hlediska § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. postačuje.“ 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 24. 6. 2022 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5-ti dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne 1. 7. 2022 osobním převzetím, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas už v žalobě. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: Z listiny označené jako Smlouva o úvěru [číslo] ze dne 22. 7. 2020, včetně doplňujících ustanovení, jako nedílné součásti této smlouvy, je v řízení prokázáno, že se společnost [právnická osoba] jako předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout a také dne 22. 7. 2020 skutečně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, tyto peněžní prostředky žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy a současně se zavázal vrátit bance celkem částku 39 744 Kč, z toho 20 000 Kč jako samotnou půjčku, 10 744 Kč jako kapitalizovaný úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a 9 000 Kč jako odměnu za administrativní činnost, a to formou 18 měsíčních splátek po 2 208 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 18. 2. 2022. Ve smlouvě je dále ujednáno, že RPSN činí v daném případě 166,05 %. Při sjednávání úvěrové smlouvy přitom právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet prohlášením samotného žalovaného v zákaznické kartě ze dne 22. 7. 2020, z níž vyplynulo, že žalovaný je svobodný, žije v nájmu, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou ve společnosti [právnická osoba] s průměrným čistým měsíčním příjmem ve výši 25 500 Kč, žádné další příjmy nemá, jeho celkové měsíční výdaje měly činit 20 010 Kč, z toho 3 410 Kč blíže neuvedené osobní výdaje, 600 Kč spoření/pojištění, 8 000 Kč splátky dalších úvěrů, 7 000 Kč výdaje za bydlení a 1 000 Kč ostatní výdaje, přičemž z karty zákazníka současně vyplývá, že obchodní zástupce oprávněný jednat za právní předchůdkyni žalobkyně při uzavírání smlouvy v zákaznické kartě neprohlásil, že by mu byly předloženy jakékoliv doklady k ověření ze strany žalovaného. 5. Listinou označenou jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022, včetně seznamu postupovaných pohledávek, jakož i oznámením o postoupení pohledávky ze dne 3. 2. 2022 a podacím lístkem ze dne 4. 2. 2022, je v řízení prokázáno, že banka postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni za sjednanou úplatu, přitom toto postoupení bylo žalovanému oznámeno původní věřitelkou. 6. Předžalobní upomínkou ze dne 14. 4. 2022 a podacím lístkem ze dne 19. 4. 2022 bylo dále v řízení dále prokázáno, že právní zástupce žalobkyně touto upomínkou vyzval žalovaného k uhrazení částky v celkové výši ke dni sepisu upomínky 30 757,04 Kč, a to nejpozději do 29. 4. 2022 s tím, že jde o dluh z pohledávky vzniklé na základě smlouvy [číslo] který se dále navyšuje o sjednané úroky a o úroky z prodlení v zákonné výši z dlužného neuhrazeného úvěru běžícími ode dne následujícího po sepisu této výzvy až do úplného zaplacení. Žalovaný byl zároveň upozorněn, že neuhradí-li svůj dluh ve stanovené lhůtě, bude se žalobkyně splnění tohoto nároku domáhat soudní cestou; upomínku zástupce žalobkyně doručoval žalovanému na adresu dle smlouvy. 7. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, soud následně všechny provedené a shora popsané důkazy vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé. 8. Na základě provedeného dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu spočívající v tom, že písemnou dohodou označenou jako Smlouva o úvěru [číslo] se společnost [právnická osoba] jako předchůdkyně žalobkyn