42 C 196/2022-41 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 153 744,02 Kč s příslušenstvím v podobě smluvního a zákonného úroku z prodlení s odůvodněním, že dne 1. 7. 2019 byla mezi účastníky uzavřená smlouva o úvěru č. 60 2011, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 196 000 Kč. Žalovaný se v části„ Splácení úvěru“ ve spojení s částí„ Parametry úvěru“ smlouvy zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvenými úroky ve výši 8,5 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele a Sazebník poplatků. Smlouva byla uzavřena elektronicky a byla podepsána stranami ověřeným elektronickým podpisem. Před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru žalovanému, byla jeho schopnost splácet poskytnutý úvěr ze strany žalobkyně posouzena s odbornou péčí, když žalobkyně vycházela mj. z informací získaných z bankovních registrů klientský informací, stejně jako z nebankovních registrů klientských informací a informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb (SOLUS). Dále žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím dalších registrů a databází, např. insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů, interních registrů atd. Při posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr žalobkyně rovněž komplexně vyhodnotila celkovou finanční situaci žalovaného, kdy žalobkyně konfrontovala doložené skutečnosti žalovaným s dostupnými údaji umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a dále též se statistickými, demografickými a historickými daty žalovaného dostupnými v rámci skupiny žalobkyně. Následně po důkladné analýze veškerých informací v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splatných splátek, žalobkyně v souladu s čl. 8 bodu 8.1 písm. a) Podmínek ve spojení s čl. 9 bod 9.1 písm. f) Podmínek úvěr ke dni 20. 10. 2021 zesplatnila. O zesplatnění úvěru byl žalovaný informován výzvou k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky. Dlužná částka k datu 2. 3. 2022 činila 186 378,74 Kč, a sestávala z dlužné jistiny v celkové výši 148 758,02 Kč, z dlužných poplatků v celkové výši 4 986 Kč, z dlužného smluvního úroku ve výši 26 026,89 Kč a z dlužného úroku z prodlení ve výši 6 607,83 Kč. Historie a výše pohledávky uplatněné žalobou, včetně zůstatků nesplacené části jistiny úvěru, vyplývá z přiloženého historického výpisu. Žalovaný však ani přes opakované výzvy, resp. i přes předžalobní výzvu ze dne 23. 11. 2021, žalobkyni dlužnou částku neuhradil. 2. V podání ze dne 18. 9. 2022 učiněném na výzvu soudu pak žalobkyně doplnila, že při posouzení úvěruschopnosti žalobkyně vychází z informací, které si sama aktivně zjišťuje a ověřuje ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli, ať již dostupných veřejně, tak především těch neveřejných, které jsou jí dostupné z titulu postavení žalobkyně jako banky nebo její účasti v zájmových sdruženích, jejichž členové se vzájemně informují o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce svých klientů. V neposlední řadě žalobkyně vychází také z historických informací o spotřebiteli za celou [právnická osoba], do níž vedle žalobkyně patří [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] a další společnosti skupiny. Všechny takto získané informace, jakož i informace poskytnuté jí samotným spotřebitelem, žalobkyně s odbornou péčí komplexně analyzuje a podrobuje je také porovnání s demografickými a statistickými údaji zanesenými ve skóringovém modelu, který vyhodnocuje kreditní riziko v souvislosti s každou žádostí o spotřebitelský úvěr a je základním podkladem pro rozhodnutí, zda a za jakých podmínek spotřebiteli úvěr poskytnout – s ohledem na zásadu ochrany spotřebitele před nezodpovědným zadlužováním. V dané věci žalobkyně prověřila výši závazků a platební morálku žalovaného nejdříve z databází (tzv. úvěrových registrů) umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného a dalších informačních zdrojů nezávislých na žalovaném, přitom zjistila, že žalovaný má mimo žalobkyni další dluhy vyplvající ze Smlouvy o osobním úvěru ze dne 11. 5. 2019 a Smlouvy o osobním úvěru ze dne 8. 5. 2019, kdy souhrnná měsíční splátka těchto dluhů činí částku 2 599 Kč, přičemž ke dni nahlížení do registru nebyl žalovaný po splatnosti s plněním povinností z předmětných smluv a v prodlení nebyl ani nikdy v minulosti. Z nebankovních registrů BRKI, NRKI a SOLUS, jakož i z interní databáze žalobkyně tato rovněž nezjistila o žalovaném žádné negativní informace. Rovněž tak žalobkyně ověřila, že proti žalovanému nebylo v minulosti zahájeno insolvenční řízení a proti žalovanému nebyla vedena žádná exekuce; stejně jako bylo ověřeno, že žalobkyni předložený průkaz totožnosti žalovaného nebyl evidovaný v databázi neplatných dokladů a trvalé bydliště žalovaného se nenacházelo na adrese obecního nebo městského úřadu. Následně žalobkyně přistoupila ke komplexnímu vyhodnocení aktuální finanční situace žalovaného s ohledem na jeho příjem, který byl posuzován dle jeho výše, stability, pravidelnosti, pravdivosti a udržitelnosti po celou dobu trvání obchodu. Žalovaný přitom v rámci čestného prohlášení obsaženého v žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 1. 7. 2019 uvedl, že jeho čistý příjem ze zaměstnání ve výši 30 000 Kč je po zohlednění pravidelných výdajů dostatečný pro splácení potenciální měsíční splátky úvěru ve výši 5 334 Kč. Žalobkyně pak skóringovým modelem provedla zhodnocení úvěruschopnosti žalovaného z hlediska demografických dat (typ zaměstnání, rodinný stav, věk, bytové poměry atd.) a behaviorálních dat. Rovněž posoudila obrat na běžném účtu žalovaného č. [bankovní účet], na kterém byly zaznamenány pravidelné transakce týkající se přijatých a odchozích plateb za obdobní od 1. 3. 2019 do 1. 7. 2019, z nichž vyplývalo, že měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání činil průměrně 32 330 Kč a byl tedy vyšší, než příjem uvedený žalovaným v čestném prohlášení. Pokud jde o výdaje žalovaného, žalobkyně posuzovala nejen výdaje sdělené žalovaným, ale konfrontovala je také s právními instituty z oblasti státní sociální politiky, posuzovala je i z toho hlediska, zda se jednalo o závazky vůči jiným subjektům nebo zda se jednalo o výdaje spořícího charakteru; žalovaný v žádosti o úvěr mezi svými pravidelnými měsíčními výdaji uvedl náklady na bydlení 2 000 Kč a ostatní výdaje 8 000 Kč; žalobkyně k těmto výdajům v rámci jí provedeného posouzení zohledňovala i ostatní výdaje, výdaje na pojištění a dále zohledňovala výdaje na bydlení, životní minimum a výdaje na splátky jiných úvěrů jak u žalobce, tak u jiných poskytovatelů úvěrů (celkové výdaje 17 675 Kč, sestávající z ostatních výdajů a nákladů na pojištění ve výši 8 000 Kč, z výdajů na bydlení ve výši 2 000 Kč a částky představující životní minimum ve výši 3 410 Kč, z výdajů žalovaného na závazky u jiných poskytovatelů úvěrů ve výši 2 599 Kč, z výdajů žalovaného na závazky u žalobce ve výši 1 666 Kč). Žalovaný v žádosti o úvěr dále uvedl, že je svobodný, bezdětný, tudíž bez vyživovacích povinností. Žalobkyně tak s odbornou péčí zjistila, že po poskytnutí úvěru zůstane žalovanému 29 % pravidelných příjmů na nepravidelné nemandatorní výdaje, pročež úvěruschopnost žalovaného byla před uzavřením smlouvy zcela zjevně dána. Žalobkyně je přesvědčena o tom, že zachovala potřebnou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud ve věci usnesením ze dne 5. 8. 2022 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5-ti dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne 22. 8. 2022 náhradním způsobem – formou uložení u pošty, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas už v žalobě. 5. Soud provedl dokazování níže uvedenými listinnými důkazy, přičemž zjistil následující skutkový stav: Listinou označenou jako Smlouva o úvěru ze dne 1. 7. 2019, Všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně, Úvěrovými podmínkami žalobkyně pro osoby nepodnikatele, Sazebníkem poplatků, jakož i výpisem z úvěrového účtu č. [bankovní účet], je v řízení prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným měla být dne 1. 7. 2019 uzavřena dohoda, na základě které se žalobkyně měla zavázat žalovanému půjčit p