42 C 334/2021-18 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 800 Kč se shora specifikovaným příslušenstvím, když žalovanou částku měl žalovaný dlužit na základě Smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne 23. 1. 2021 mezi ním a právní předchůdkyní žalobkyně - společností [právnická osoba] (dále i jen banka), na podkladě níž poskytla banka žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které byly žalovanému převedeny na jeho bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal vrátit bance celkem částku 13 800 Kč, z toho 10 000 Kč jako samotnou půjčku a 3 800 Kč jako poplatek za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky, a to vše nejpozději do 22. 2. 2021. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, když právní předchůdkyni žalobkyně nezaplatil ničeho. Smlouva byla přitom uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku na webových stránkách [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, poté následovalo ověření správnosti kontaktu uvedených žalovaným. Žalovaný odeslal žádost o zápůjčku právě přes webové stránky [webová adresa] a následně byla posuzována schopnost žalovaného zápůjčku splácet. Žalovaný ve smlouvě o zápůjčce výslovně potvrdil, že je schopen zápůjčku řádně a včas splatit. Smlouva o zápůjčce byla sjednána elektronicky, když její text včetně všeobecných podmínek žalovaný na svém uživatelském účtu ve webové službě věřitele odsouhlasil (v opačném případě by zápůjčka nemohla být poskytnuta). K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Žalobkyně na základě výzvy soudu dále sdělila, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného její právní předchůdkyně ověřila před poskytnutím úvěru, že se žalovaný nenachází v insolvenčním rejstříku a registru exekucí. S ohledem na výši poskytnutého úvěru, který byl daleko nižší než minimální měsíční mzda, mohl žalovaný úvěr splatit, pokud by k tomu měl vůli. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K jednání nařízenému ve věci na 6. 1. 2022 se žádná z procesních stran nedostavila, žalobkyně pak svoji účast u jednání řádně omluvila a souhlasila s projednáním věci a rozhodnutím v její nepřítomnosti, žalovaný se pak z účasti u soudního jednání neomluvil, doručení předvolání k jednání u něj bylo řádně vykázáno a lhůta k přípravě jednání u něj byla zachována, pročež soud postupoval ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou procesních stran. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne 23. 1. 2021 a z potvrzení o provedené platbě z téhož dne je v řízení prokázáno, že se společnost [právnická osoba] jako předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout a také dne 23. 1. 2021 skutečně poskytla žalovanému peněžní prostředky - zápůjčku ve výši 10 000 Kč, tyto peněžní prostředky byly žalovanému na jeho bankovní účet z účtu právní předchůdkyně žalobkyně přeposlány téhož dne na účet č. [bankovní účet] uvedený ve smlouvě. Žalovaný se zavázal vrátit bance celkem částku 13 800 Kč, z toho 10 000 Kč jako samotnou půjčku a 3 800 Kč jako poplatek za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky, a to nejpozději do 22. 2. 2021. Ve smlouvě je dále ujednáno, že RPSN činí v daném případě 4 933,41 % Smlouva byla přitom uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, přitom proces uzavření smlouvy byl podle smlouvy stanoven tak, že zájemce o úvěr se nejprve musí zaregistrovat na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, v okamžiku dokončení registrace dá bance výslovný souhlas, aby jej tato kontaktovala na mobilním telefonním čísle, aby zasílala informace na emailovou adresu uvedenou zákazníkem při registraci a aby kontaktovala zaměstnavatele zákazníka nebo jakékoliv jiné třetí osoby za účelem ověření přesnosti a pravdivosti údajů uvedených v registraci; banka provede ověření totožnosti zákazníka provedením autorizace Účtu zákazníka, kdy zákazník je povinen buď předložit výpis ze svého účtu ne starší tří měsíců, anebo zaslat 1 Kč ze svého účtu na účet banky; smlouva měla být uzavřena v okamžiku, kdy je akceptace návrhu na uzavření smlouvy doručena zákazníkovi elektronickou cestou na e-mailovou adresu sdělenou zákazníkem; strany se dále dohodly, že k uzavření smlouvy a odsouhlasení souvisejících dokumentů bude použit prostředek komunikace na dálku; předmětná listina je pak opatřena na místo podpisu žalovaného unikátním kódem 3686, který byl na smlouvu vložen dne 23. 1. 2021 v 10:5 4:07 hodin. 5. Listinami označenými jako Rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020 a Realizační smlouva o postoupení pohledávek č. 10 ze dne 3. 2. 2021, včetně seznamu postupovaných pohledávek, jakož i oznámením o postoupení pohledávky ze dne 26. 5. 2021 a podacím lístkem z téhož dne, je v řízení prokázáno, že banka postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni za sjednanou úplatu, přitom toto postoupení bylo žalovanému oznámeno původní věřitelkou. 6. Předžalobní upomínkou ze dne 26. 5. 2021 a podacím lístkem z téhož dne bylo dále v řízení dále prokázáno, že právní zástupce žalobkyně touto upomínkou vyzval žalovaného k uhrazení částky v celkové výši ke dni sepisu upomínky 17 140 Kč, a to nejpozději do tří dnů s tím, že jde o dluh z pohledávky vzniklé na základě smlouvy uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně dne 23. 1. 2021. Žalovaný byl zároveň upozorněn, že neuhradí-li svůj dluh ve stanovené lhůtě, bude se žalobkyně splnění tohoto nároku domáhat soudní cestou; upomínku zástupce žalobkyně doručoval žalovanému na adresu dle smlouvy. 7. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, soud následně všechny provedené a shora popsané důkazy vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé. 8. Na základě provedeného dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu spočívající v tom, že písemnou dohodou označenou jako Smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne 23. 1. 2021 se společnost [právnická osoba] jako předchůdkyně žalobkyně, zavázala poskytnout a také dne 23. 1. 2021 skutečně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč převodem na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal vrátit bance celkem částku 13 800 Kč, z toho 10 000 Kč jako samotnou půjčku a 3 800 Kč jako poplatek za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky, a to nejpozději do 22. 2. 2021; podle smlouvy činila RPSN 4 933,41 %; smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku a listina o smlouvě je opatřena na místo podpisu žalovaného unikátním kódem 3686, který byl na smlouvu vložen dne 23. 1. 2021 v 10:5 4:07 hodin; přičemž strany si v úvěrové smlouvě sjednaly použití zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku; při sjednávání smlouvy přitom právní předchůdkyně žalobkyně, podle tvrzení žalobkyně, zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet toliko ověřením, že se žalovaný nenachází v insolvenčním rejstříku a registru exekucí. Žalovaný doposud neuhradil na svůj dluh ničeho. 9. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku,