42 C 346/2021-27 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 41 783,05 Kč se shora specifikovaným příslušenstvím, když žalovanou částku měl žalovaný dlužit na základě Smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne 29. 10. 2018 mezi ním a právní předchůdkyní žalobkyně - společností [právnická osoba] (dále i jen banka), na podkladě níž poskytla banka žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit bance celkem částku 45 200 Kč, z toho 25 000 Kč jako samotnou půjčku a 20 200 Kč jako souhrnný poplatek, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 6 127 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou ve smlouvě, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 8 565 Kč a nákladů na hotovostní inkaso splátek ve výši 5 508 Kč, a to formou 18 měsíčních splátek po 2 512 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 29. 4. 2020. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, když poslední splátku uhradil dne 30. 11. 2018, celkem uhradil částku 1 420 Kč, pročež tak právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo uplynutím sjednané doby plnění právo na úhradu celého dluhu ve výši 41 783,05 Kč, sestávajícího z jistiny ve výši 23 580 Kč a souhrnného poplatku ve výši 18 203,05 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, uzavřené mezi bankou a žalobkyní došlo s účinností ke dni 5. 1. 2021 k převedení pohledávky na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný však až dosud neuhradil žalobkyni právě částku 41 783,05. Dále žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila při uzavírání úvěrové smlouvy úvěruschopnost žalovaného, když vycházela z informací, které měla od žalovaného při uzavírání smlouvy, kdy tento byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného ze dne 29. 10. 2018 a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. I ve smlouvě samotné je přímo uvedeno:„ Zákazník rovněž potvrzuje, že [právnická osoba] před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka – tyto jsou obsahem Zákaznické karty.“ Ze zákaznické karty se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila majetkovou situaci žalovaného z pracovní smlouvy, výplatních pásek; současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl, zejména že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako operátor ve společnosti [právnická osoba], jeho měsíční příjem činí 13 780 Kč, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, dále s ohledem na výši jeho příjmu a výši požadované zápůjčky dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet tuto zápůjčku je dostatečná. Právní předchůdkyně žalobkyně ani žalobkyně nemají k dispozici kopie dokladů žalovaného. Uchazeči o půjčku, resp. zápůjčku dokumenty a doklady zástupci věřitele pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy. Přitom názor, že tento postup, tj. ověření příslušných informací dle předložených dokladů žadatele o půjčku, resp. zápůjčku bez pořizování jejich kopií, je zcela dostačující a vyhovující požadavkům zákona, zastává i Krajský soud v Českých Budějovicích, který ve svém rozsudku čj. 5 Co 231/2020-97 ze dne 31.07.2020 (bod 17 odůvodnění) uvedl, že„ …i dle odvolacího soudu právní předchůdce žalobce u druhé zápůjčky řádně s odbornou péčí, náležitě a úplně přezkoumal úvěruschopnost žalovaného a dospěl-li k závěru o schopnosti žalovaného i tuto zápůjčku splácet, odpovídá takový žalovaný řádně doložený závěr tehdejším poměrům žalovaného. Stačilo přitom, že listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl tyto jakožto věřitel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, přičemž jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě. Takže ani odvolací soud nemá důvodu o doložení těchto listin tehdejšímu věřiteli pochybovat, přičemž toto z hlediska § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. postačuje.“ Žalobkyně tak má za to, že její právní předchůdkyně splnila podmínky zákona pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a tedy že právní předchůdkyně žalobkyně postupovala v dané věci s odbornou péčí. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 25. 10. 2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5-ti dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne 15. 11. 2021 náhradním způsobem – formou uložení u pošty, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas už v žalobě. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: Z listiny označené jako Smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne 29. 10. 2018 a ze Smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce, jako nedílné součásti této smlouvy, je v řízení prokázáno, že se společnost [právnická osoba] jako předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout a také dne 29. 10. 2018 skutečně poskytla žalovanému peněžní prostředky - zápůjčku ve výši 25 000 Kč, tyto peněžní prostředky žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy a současně se zavázal vrátit bance celkem částku 45 200 Kč, z toho 25 000 Kč jako samotnou půjčku a 20 200 Kč jako souhrnný poplatek, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 6 127 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou ve smlouvě, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 8 565 Kč a nákladů na hotovostní inkaso splátek ve výši 5 508 Kč, a to formou 18 měsíčních splátek po 2 512 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 29. 4. 2020. Ve smlouvě je dále ujednáno, že RPSN činí v daném případě 128,93 %. Podle ujednání ve smlouvě se součástí smlouvy staly i Smluvní podmínky, které se nacházely na zadní straně formuláře smlouvy. Při sjednávání úvěrové smlouvy přitom právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet prohlášením samotného žalovaného v zákaznické kartě ze dne 29. 10. 2018, z níž vyplynulo, že žalovaný je svobodný, žije s rodiči, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnán na plný pracovní úvazek jako operátor s měsíční mzdou ve výši 13 780 Kč čistého, žádné další příjmy nemá, jeho celkové měsíční výdaje měly činit 6 000 Kč, z toho 1 316 Kč za další externí půjčky; s tím, že obchodní zástupce oprávněný jednat za právní předchůdkyni žalobkyně při uzavírání smlouvy v zákaznické kartě prohlásil, že ověřil pracovní smlouvu žalovaného a jeho výplatní pásky za období měsíců 8 a 9/2018. 5. Listinou označenou jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, včetně seznamu postupovaných pohledávek, jakož i oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 a podacím lístkem ze dne 25. 1. 2021, je v řízení prokázáno, že společnost [právnická osoba] postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni za sjednanou úplatu, přitom toto postoupení bylo žalovanému oznámeno původní věřitelkou. 6. Předžalobní upomínkou ze dne 28. 6. 2021 a podacím lístkem z téhož dne bylo dále v řízení dále prokázáno, že právní zástupce žalobkyně touto upomínkou vyzval žalovaného k uhrazení částky v celkové výši ke dni sepisu upomínky 55 232,17 Kč, a to nejpozději do 13. 7. 2021 s tím, že jde o dluh z pohledávky vzniklé na základě smlouvy [číslo] který se dále navyšuje o sjednané úroky a o úroky z prodlení v zákonné výši z dlužných neuhrazených půjček běžícími ode dne následujícího po sepisu této výzvy až do úplného zaplacení. Žalovaný byl zároveň upozorněn, že neuhradí-li svůj dluh ve stanovené lhůtě, bude se žalobkyně splnění tohoto nároku domáhat soudní cestou; upomínku zástupce žalobkyně doručoval žalovanému na adresu dle smlouvy. 7. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, soud následně všechny provedené a shora popsané důkazy vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé. Soud přitom provedl všechny důkazy navrhované účastníky, přičemž ač k tomu byla žalobkyně ze strany soudu vyzvána, nepředložila soudu kromě karty zákazníka žádné další doklady týkající se okolností, jak její práv