9 C 49/2022-54 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 148 223,02 Kč z titulu smlouvy, kterou se žalovaným uzavřela její právní předchůdkyně. [právnická osoba] (dále také„ [anonymizováno]“) uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o vydání kreditní karty, jejíž součástí byly obchodní podmínky, na základě které [anonymizováno] poskytla žalovanému úvěrový rámec do výše 150 000 Kč, jehož vyčerpanou část se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem 22, 56 % ročně, a to měsíční splátkou, a uhradit veškeré poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty. Žalovaný neplnil svůj závazek a dostal se s úhradou splátek do prodlení a [anonymizováno] tudíž vzniklo právo prohlásit veškeré pohledávky za okamžitě splatné, což banka učinila dne [datum]. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny úvěrového rámce 147 546,02 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku za dobu od [datum] do [datum] ve výši 10 339,18 Kč a částky 677 Kč za poplatky. Dále žalobkyně požaduje zaplacení smluvního úroku z dlužné jistiny za dobu od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z jistiny od [datum] do zaplacení. Smlouvou o postoupení souboru pohledávek ze dne [datum] a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] [anonymizováno] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou, avšak žalovaný ničeho dalšího nezaplatil. 2. Žalobkyně doplnila, že před uzavřením smlouvy její právní předchůdkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet tak, že údaje sdělené žalovaným v Žádosti byly hodnoceny individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Právní předchůdce žalobykně také provedl kontrolu v systému CBL, přičemž žalovaný byl vyhodnocen jako subjekt v pořádku, neboť nebyla nalezena žádná negativní informace. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem banka získala částku disponibilních zdrojů klienta. 3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil pouze tak, že situaci se snaží řešit a bude jim přidělen advokát a následně jen, že mu byl krácen příjem a bylo těžké závazky hradit. 4. Soud ve věci nařídil jednání, jelikož žalovaný nesouhlasil s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, avšak k jednání se bez jakékoliv omluvy nedostavil. Soud proto rozhodl v jeho nepřítomnosti. Při jednání soud provedl dokazování listinami, které předložila žalobkyně, a učinil z nich tato zjištění: 5. Ze souhrnného výpisu z účtu Kreditní karty soud zjistil, že žalovaný kreditní kartou čerpal celkem částku 784 445, 04 Kč (popis transakce –„ platba u obchodníka“ a„ čerpání“) a na splátkách uhradil celkem 807 973 Kč (popis transakce –„ vaše platba“). 6. Z dopisu„ Oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně informovala žalovaného, že [právnická osoba] a. s. postoupila pohledávku ze smlouvy o Kreditní kartě žalobkyni. 7. Vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] informovala žalovaného, že pohledávky ze Smlouvy o vydání kreditní karty postoupila [právnická osoba] a. s . 8. Z Návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný tímto požádal [anonymizováno] o vydání kreditní karty typu DE LUXE s požadovaným limitem 150 000 Kč při úrokové sazbě 22,56 % ročně pro bezhotovostní transakce i výběr hotovosti. Podle žádosti by se žalovaný zavázal splácet vyčerpaný limit formou inkasa z jeho účtu vedeného u [anonymizováno]. Do údajů o své osobě žalovaný uvedl, je zaměstnán ve firmě„ [celé jméno žalovaného]“. 9. Z Protokolu o převzetí kreditní karty vyplynulo, že žalovaný převzal kreditní kartu spolu s Akceptací Návrhu smlouvy o vydání kreditní karty, a to dne [datum]. 10. Z vysvětlení úvěruschopnosti vyhotoveného [anonymizováno] soud zjistil, že úvěruschopnost banka zkoumala z informací ze Žádosti klienta o kreditní kartu, kterou hodnotili individuálně, v souladu platnými schvalovacími strategiemi. Klient měl na účtu obraty 86 013 Kč a byly porovnány jeho příjmy a výdaje odhadnuté na základě historických dat ČSÚ, čímž byla získána částka disponibilních zdrojů. Z interních a externích databází navíc bylo zjištěno, že klient měl další závazky, ale kapacita splácet byla pořád dostatečná. 11. Výpisem z CBL bylo zjištěno, že výsledek verifikace byl„ Subjekt je v pořádku“. 12. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila [právnická osoba] pohledávku za žalovaný postupníkovi [anonymizováno] [právnická osoba] 13. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila [právnická osoba] a. s. jako postupitel pohledávku za žalovaný za sjednanou úplatu žalobkyni jako postupníkovi. 14. Z listiny„ Předžalobní upomínka“ ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě žalovaného dluhu s upozorněním, že pokud se tak nestane, mý tuto výzvu brát jako výzvu předžalobní. Z kopie podacího archu vyplývá, že dopis byl dán k přepravě stejného dne. 15. Z dalších předložených listin soud s ohledem na níže rozvedený právní závěr již nic nezjišťoval. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. 16. Žalovaný dne [datum] písemně navrhl [anonymizováno], že ona mu poskytne úvěr ke kreditní kartě do limitu 150 000 Kč a on se naproti tomu zaváže takto vyčerpané finanční prostředky [anonymizováno] splatit spolu s úrokem 22,56 % ročně, a to formou povinné minimální splátky, která mu bude strhávána inkasem z jeho účtu. Před odsouhlasením [anonymizováno] zkoumala schopnost žalovaného splácet dohodnuté splátky tak, že žalovaný vyplnil návrh, ve kterém ke své osobě uvedl, že je zaměstnán ve firmě„ [celé jméno žalovaného]“, který [anonymizováno] hodnotila individuálně, v souladu platnými schvalovacími strategiemi. Žalovaný měl v té době na účtu obraty 86 013 Kč [anonymizováno] porovnala příjmy a výdaje žalovaného odhadnuté na základě historických dat ČSÚ, čímž byla získána částka disponibilních zdrojů. Z interních a externích databází navíc bylo zjištěno, že žalovaný měl další závazky, ale kapacita splácet byla pořád dostatečná. Předchůdkyně žalobkyně pak akceptovala návrh žalovaného a dne [datum] mu předala kartu spolu s akceptací návrhu. Žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně načerpal celkem částku 784 445, 04 Kč a na svůj dluh uhradil celkem částku 807 973 Kč. Společnost [anonymizováno] následně dohodou ze dne [datum] prodala pohledávku za žalovaným [právnická osoba] a. s., která ji následně smlouvou datovanou dne [datum] prodala žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisy ze dne [datum] a [datum]. Žalobkyně dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z uvedené dohody a zároveň jej poučila, že pokud dluh nezaplatí má tento dopis brát jako předžalobní výzvu. Tato zásilka byla do poštovní přepravy dána dne [datum]. 17. Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, (dále jen„ ZSU“) spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 18. Podle § 2 písm. e) ZSU tento zákon se nevztahuje na odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou obdobnou finanční službu s celkovou výší nižší než 5 000 Kč nebo vyšší než 1 880 000 Kč; částka 5 000 Kč se považuje za dosaženou též tehdy, je-li mezi týmž věřitelem a spotřebitelem uzavřeno v období 12 měsíců více smluv se stejným nebo obdobným účelem, přičemž se tento zákon vztahuje na smlouvu, kterou se dosáhne nebo přesáhne celková výše úvěru 5 000 Kč, a všechny následující smlouvy uzavřené v uvedeném období, 19. Podle § 9 odst. 1 ZSU Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 20. Podle § 9 odst. 3 ZSU spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. 21. Podle § 580 odst. 1