11 C 235/2022-16 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení souhrnné částky ve výši 20 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalovanou částku má žalovaný dlužit na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 21. 5. 2021, na základě které žalobce přenechal žalovanému peněžitou zápůjčku ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky zaplatit úrok ve výši 3 000 Kč měsíčně, a to od poskytnutí zápůjčky až do úplného zaplacení. Zápůjčka měla být vrácena nejpozději do 20. 11. 2021. Ve smlouvě byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaný nehradil zápůjčku řádně a včas a navrhl žalobci storno dosavadních neuhrazených úroků a jejich snížení na částku 2 500 Kč měsíčně. Žalobce na tuto dohodu (dodatek) přistoupil s platností od 11. 1. 2022. Dle dodatku žalovaný dlužil 50 000 Kč na jistině a 4 000 Kč na splatném úroku. Současně byl sjednán splátkový kalendář s výší měsíční splátky 12 500 Kč, splatné vždy k 20. dni v měsíci, přičemž první splátka byla splatná 20. 1. 2022 a poslední splátka měla být uhrazena 20. 6. 2022. Žalovaný však uhradil toliko první splátku, a to dne 24. 1. 2022. Žalobce se podanou žalobou domáhá úhrady splátek splatných za období 1-3/ 2022 spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po odeslání předžalobní upomínky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 17. 10. 2022 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 31. 10. 2022 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vyvěšením na úřední desce soudu, přičemž žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě. 4. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne 21. 5. 2021, dodatkem ze dne 20. 1. 2022 (emailová komunikace za leden 2022), schématem splátkového kalendáře a předžalobní upomínkou ze dne 28. 3. 2022 vč. podacího lístku a výpisu České pošty. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, podle něhož žalobce uzavřel se žalovaným listinu označenou jako smlouva o zápůjčce [číslo] dne 21. 5. 2021. Žalobce přenechal žalovanému peněžitou částku ve výši 50 000 Kč bezhotovostním převodem na účet označený ve smlouvě. Žalovaný se zavázal vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 3 000 Kč měsíčně nejpozději do 20. 11. 2021. V průběhu ledna 2022 žalovaný požádal žalobce o storno dosavadních neuhrazených úroků z prodlení a navrhl snížení úroku na částku 2 500 Kč měsíčně s tím, že výše měsíční částky by činila 12 500 Kč (10 000 Kč na dluh a 2 500 Kč na úrok). Žalobce s návrhem souhlasil, přičemž jednotlivé splátky měly být uhrazeny vždy nejpozději k 20. dni v měsíci počínaje dnem 20. 1. 2022 a konče dnem 20. 6. 2022. Do uzavření nové dohody žalovaný uhradil částku 20 500 Kč, poté uhradil dne 24. 1. 2022 částku 12 500 Kč. Zbývající část dluhu neuhradil ani po odeslání předžalobní upomínky vyhotovené dne 28. 3. 2022, odeslané dne 30. 3. 2022 se lhůtou k plnění do 7 dnů ode dne odeslání. 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a lze jí proto v téměř celém rozsahu vyhovět. Soud má nejprve za to, že mezi stranami sporu byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ze dne 21. 5. 2021 ve znění dodatku ze dne 20. 1. 2022 dle ust. § 2390 a násl. o. z. Na základě takto uzavřené smlouvy přenechal zapůjčitel (žalobce) vydlužiteli (žalovanému) zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Dle původní smlouvy o zápůjčce žalobce přenechal žalovanému bezhotovostně peněžní částku ve výši 50 000 Kč se splatností do 20. 11. 2021. Následně dodatkem ze dne 11. 1. 2022 došlo k úpravě práv a povinností tak, že žalovaný se zavázal splácet svůj závazek vůči žalobci v 6 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 12 500 Kč, splatných vždy k 20. dni v měsíci, přičemž částka 10 000 Kč má být použita na úhradu jistiny a částka 2 500 Kč na úhradu úroku s tím, že první splátka byla splatná dne 20. 1. 2022 a poslední splátka (úrok) ve výši 4 500 Kč dne 20. 6. 2022. Žalovaný provedl úhradu první splátky dle dodatku až po splatnosti, tedy 24. 1. 2022, a proto žalobci vzniklo právo požadovat po žalovaném smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, tedy z částky 10 000 Kč za období od 21. 1. 2022 (nikoliv od 20. 1. 2022) do 24. 1. 2022 v kapitalizované výši 40 Kč. Žalovaný se do podání žaloby (14. 4. 2022) octil v prodlení i s úhradou platby za měsíc únor a březen 2022 u každé z nich ve výši 10 000 Kč na jistině, proto žalobci vznikl nárok na zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti (tj. od 21. dne v měsíci) do zaplacení a dále žalobci vznikl nárok na úhradu kapitalizovaného úroku za měsíc únor a březen 2022 u každého ve výši 2 500 Kč. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) a ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.). 9. Soudem stanovená třídenní lhůta k plnění od právní moci rozsudku pak má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť v projednávané věci soud zejména vzhledem k již dlouhé době trvání dluhu, jakož i dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalovaného k tomuto dluhu, žádné důvody pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek neshledal, když takové důvody nebyly současně v řízení účastníky ani tvrzeny. 10. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř. a přiznal úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení v plné výši, když jeho neúspěch byl toliko v nepatrné části, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 7 bod 5. ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 1 900 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné právní zástupkyní žalobce do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění a sepis žaloby). Za tyto tři úkony mu náleží odměna ve výši 5 700 Kč. Dále mu byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 300 Kč) a 21% DPH (počítáno ze základu 6 600 Kč) ve výši 1 386 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč činí 8 786 Kč. I v této části pak byl žalovaný soudem zavázán plnit žalobci a tedy zaplatit mu na nákladech řízení celkovou částku 8 786 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., a to k rukám právní zástupkyně žalobce v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.