111 C 3/2023-41 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 131 956 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní, jako věřitelem, a žalovaným, jako klientem, byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále též jen„ smlouva“). Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 103 000 Kč. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne [datum], přičemž žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 152,36 % ročně splácet v 18 měsíčních splátkách ve výši 11 005 Kč splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem [měsíc] [rok], to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně (věřitele) o schválení úvěru. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byla žalobkyni uhrazena pouze částka 11 005 Kč. Před níže popsaným zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu [číslo] a [číslo] smlouvy v celkové výši 4 071 Kč. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek [číslo] u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 3 x 880,40 Kč. Žalobkyně dále uplatnila právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 430,65 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30, což se stalo u splátky č. 2 zesplatnění žalovaný uhradil částku 59 199,74 Kč. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobkyni ke dni podání žaloby dlužil následující částky: a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 127 885,26 Kč s příslušenstvím; b) smluvní pokuty v celkové výši 4 071 Kč. Žalovaný tyto částky žalobkyni neuhradil ani na základě předžalobní výzvy, kterou mu žalobkyně v této věci zaslala. U dlužných částek uvedených shora pod písm. a) a b), tedy u částky v celkové výši 131 956 Kč, požaduje žalobkyně s ohledem na prodlení žalovaného s jejich úhradou i zákonný úrok z prodlení. 2. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila, že ověřovala úvěruschopnost žalovaného na základě dokladů o příjmech, výpisu z databází NRKU a SOLUS, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka, na základě kterých zjistila, že celkový čistý měsíční příjem žalovaného činí 30 000 Kč, celkově měsíční výdaje žalovaného činí 11 800 Kč a volné zdroje ke splácení (po odečtení rezervy 1 000 Kč) činí 18 200 Kč. Výdaje žalovaného se skládají z nákladů na bydlení ve výši 4 000 Kč měsíčně, vyživovací povinnosti na dvě děti ve výši 4 000 Kč měsíčně a ostatních výdajů. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože k tomu byl soudem vyzván, k jednání nařízenému na den [datum] se bez omluvy nedostavil, ačkoliv předvolání k jednání mu bylo doručeno dne [datum]. 4. Žalobkyně u jednání setrvala na návrhu tak, jak byl podán beze změn a doplňků. 5. Soud ve věci provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, označenými jako předsmluvní formulář ze dne [datum], prohlášení o splnění informační povinnosti úvěrujícího ze dne [datum], návrh na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum], oznámením o schválení úvěru ze dne [datum] včetně dodejky, smluvní ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum], výpisem z NRKI, SOLUS, výpis z účtu žalovaného za období [měsíc] [rok] – [měsíc] [rok], výplatní pásky za období [číslo] [rok], pracovní smlouvy ze dne [datum], doklad o vyplacení úvěru ze dne [datum], karta klienta, hodnocení klienta, občanský průkaz žalovaného, pokus o smír ze dne [datum], oznámení ze dne [datum] a předžalobní výzva ze dne [datum] včetně podacího archu z téhož dne. Z důkazů předloženými žalobkyní soud vzal za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] částku 103 000 Kč, kterou převedla na jeho bankovní účet. Smlouva o úvěru měla být uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným poté, co žalovaný vyplnil předsmluvní formulář, kde zadal své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla. Dále žalobkyně provedla tzv. hodnocení klienta, z něhož vyplynulo, že žalovaný má čistý měsíční příjem ve výši 30 000 Kč ze zaměstnání a výdaje ve výši 11 800 Kč jako náklady na bydlení ve výši 4 000 Kč, výživné (2x 2 000 Kč) a ostatní výdaje 3 800 Kč, je svobodný a bydlí u rodičů, přičemž tyto údaje poskytl sám žalovaný jako dlužník. Výše jeho příjmu pak byla doložena výpisem z účtu (průměrný příjem za měsíce [rozpětí měsíců] [rok] a [měsíc] [rok] ve výši 23 810 Kč), výplatními páskami za období [rozpětí měsíců] [rok] s průměrnou výši 23 810 Kč a pracovní smlouvou na dobu neurčitou u [právnická osoba] na pozici horník. Z výpisu z účtu žalovaného vyplynulo, že výdaje žalovaného dosahují shodné výše jako jeho příjmy. Výpisem z NRKI byla smlouva se žalovaným hodnocena skórem 16, tedy jako špatná s negativním příznakem. Žalovaný přitom podle žádosti projevil zájem o úvěr ve výši 103 000 Kč s tím, že byl seznámen s tím, že v případě poskytnutí této částky musí zaplatit žalobkyni celkem 198 090 Kč (téměř dvojnásobek), a to v pravidelných měsíčních splátkách po 11 005 Kč po dobu 18 měsíců s úrokovou sazbou 152,36 % ročně. Sjednané úroky běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny. V článku 12 smluvních ujednání pak byla sjednaná smluvní pokuta ve výši 8 % z dlužné částky splatné 15 dnů po termínu splatnosti, resp. ve výši 13 % z dlužné částky splatné 30 dnů po termínu splatnosti. K datu [datum] došlo k zesplatnění celého úvěru a vyčíslení dlužné částky včetně smluvních pokut ve výši 191 156 Kč z důvodu prodlení žalovaného se splátkami úvěru o délce 60 dnů. Žalovaný do zesplatnění uhradil částku 11 005 Kč a po zesplatnění částku 59 199,74 Kč, celkem bylo žalovaným uhrazeno 70 204,74 Kč. Žalovaný poté nic dalšího na úvěr neuhradil i přes výzvy žalobkyně. 6. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] a podacím archem ze dne [datum] je dále v řízení prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě předmětného dluhu s upozorněním, že v opačném případě bude dluh vymáhat soudní cestou. 7. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, soud následně všechny provedené a shora popsané důkazy vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé. 8. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud skutkový závěr, že žalobkyně a žalovaný se dne [datum] dohodli na tom, že žalobkyně poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši 103 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené úvěrovou smlouvou. Žalovaný přitom žalobkyni uhradil pouze 70 204,74 Kč. Jelikož neuhradil splátky řádně a včas, dostal se do prodlení a žalobkyně následně využila svého oprávnění ze smlouvy a úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaný další splátky již nehradil i přes výzvy žalobkyně. Při uzavírání úvěrové smlouvy posuzovala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného z údajů, které tento uvedl v úvěrové smlouvě, doplněných o výpis z účtu žalovaného, výplatní pásky, pracovní smlouvu a alarmující informace uvedené v registrech. 9. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Po právní stránce soud posoudil danou věc ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Daný právní vztah je totiž nutno posoudit ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalovanému jako spotřebiteli byly žalobkyní poskytnuty peněžní prostředky ve výši 103 000 Kč ve formě úvěru, což znamená, že