CS · EN DE FR brzy

16 C 327/2022-30 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

ECLI: ECLI:CZ:OSFM:2023:16.C.327.2022.1
Datum: 2023-03-02
Předmět: O zaplacení 77 850,24 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 561 z. č. 89/2012 Sb."]
["postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: O zaplacení 77 850,24 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 101 (99/1963 Sb.), § 118a (99/1963 Sb.), § 86 (257/2016 Sb.).
Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky specifikované výrokem I. odpovídající postoupené pohledávce z nesplaceného úvěru včetně příslušenství, poskytnutého žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále„ původní věřitelka“), na základě smlouvy o revolvingovém úvěru (který měl žalovaný vyčerpat do výše 77 850,24 Kč) ze dne 2. 11. 2020, přičemž úvěr měl být poskytnut do 15. 4. 2021. Žalovaný se k věci nevyjádřil, ač jej k tomu soud vyzval. Soud na základě níže jmenovaných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Smlouva o úvěru postrádá podpis žalovaného i mechanický prostředek podpis nahrazující. Dokument nazvaný jako smlouva ze dne 2. 11. 2020 obsahuje povinnost původní věřitelky poskytnout žalovanému revolvingový úvěr. Smlouva postrádá číslo či jiný identifikátor (smlouva, standardní informace o spotřebitelském úvěru). Dokument, který má patrně zachycovat proces elektronické kontraktace, tudíž objektivně nelze k této smlouvě přiřadit, a sice i proto, že obsahuje pozdější datum, než je den uzavření smlouvy (Loan application info). Dokument zahrnující transakční historii úvěru rovněž neobsahuje žádný identifikátor, jenž by ji umožnil objektivně přiřadit ke zmíněné smlouvě, a navíc postrádá i jakýkoli autentizační či verifikační prvek, takže soud tento důkaz vyhodnotil jako irelevantní (transakční historie). Dodatečně předložená potvrzení, jimiž mělo být prokázáno čerpání úvěru, zachycují účet společnosti [právnická osoba], nikoli původní věřitelky (což žalobkyně nijak nevysvětlila) a nadto neobsahují číslo účtu, z nějž byly peníze odepsány (potvrzení o provedených platbách). Seznam postoupených pohledávek pak pohledávku identifikuje dvěma čísly, které však nejsou obsaženy v žádném jiném důkazu (smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek, smlouva, standardní informace o spotřebitelském úvěru, Loan application info, transakční historii, potvrzení o provedených platbách, platební informace, podací lístek, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzva). Žalobkyně nepředložila způsobilý důkaz stran procesu posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy. Výše zmíněné důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, pro výsledek řízení závažné, avšak irelevantní jako základ pro přiznání žalovaného nároku – z výše rozvedených důvodů a vzhledem k níže podané právní kvalifikaci. Další důkazy soud neprovedl, protože nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu. Soud tedy založil rozsudek na tom, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy, posouzení úvěruschopnosti žalovaného, poskytnutí úvěru ani postoupení žalované pohledávky. Žalobkyně tudíž neunesla subjektivní důkazní břemeno ve vztahu ke skutečnosti, že původní věřitelka řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, že žalovaný smlouvu podepsal, že původní věřitelka úvěr poskytla a že žalovanou pohledávku postoupila žalobkyni (§ 101 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 odst. 1 první větou zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. s. ř.,“ s § § 561 odst. 1, 1879, 1880 odst. 1, 2395, 2397 a 2398 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.,“ a s § 86 odst. 1 první větou zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů). Soud nařídil jednání, k němuž se žalobkyně ani její zástupce nedostavili, čímž se připravili o možnost poučení ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., k němuž byl soud v zájmu odstranění výše specifikovaných nejasností připraven. Soud pak případ projednal v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 2 a 3 o. s. ř.) a s ohledem na neunesení důkazního břemene co do výše zmíněných právně významných skutečností žalobu výrokem I. zamítl. Žalovaný měl v řízení plný úspěch, pročež by proti žalobkyni měl právo na náhradu nákladů řízení. Podle obsahu spisu mu však žádné nevznikly. Proto soud výrokem II. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).

Citovaná ustanovení

§ 86 (257/2016 Sb.)§ 561 (89/2012 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)§ 118a (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.