19 C 223/2022-32 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 17 775 Kč spolu s příslušenstvím, jak toto bylo specifikováno v žalobě, když žalovanou částku měl žalovaný dlužit na základě smlouvy o úvěru, uzavřené mezi žalovaným a žalobkyní (dále i jen banka) dne [datum] prostřednictvím internetových stránek banky [webová adresa], kdy žalovaný vyplnil požadované údaje, po jejich vyplnění proběhl automatizovaný schvalovací proces a žalovaný obdržel podpisový SMS kód. Po ověření identity žalovaného tento zaplatil částku 1 Kč na bankovní účet žalobkyně a po ověření shody majitele účtu se jménem žadatele byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč na jeho účet, kterou se žalovaný zavázal vrátit včetně poplatku ve výši 330 Kč do 24 měsíců. Před uzavřením smlouvy prověřovala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím registrů NRKI a BRKI, SOLUS a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalobkyně taktéž podrobila žalovaného důslednému credit scoringu, posoudila jeho příjmovou a výdajovou stránku, a dále přezkoumala několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Strany si dále sjednaly řadu poplatků dle sazebníku žalobkyně. Žalovaný však neuhradil ničeho. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 9 998 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatků za SMS servis ve výši 196, poplatků za prodloužení splatnosti ve výši 1 980 Kč, úroku v celkové výši 1 470 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 560 Kč a smluvních pokut ve výši 2 646 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Obě procesní strany daly souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání jen na základě předložených listinných důkazů, a to ve smyslu ust. § 115a občanského soudního řádu. 4. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále i jen o. s. ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dnem [datum], přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě. 5. Soud učinil z listinných důkazů následující skutková zjištění, ze kterých vyplynul dále uvedený závěr o skutkovém stavu: Podle úvěrové smlouvy ze dne [datum], uzavřené prostřednictvím prostředků komunikace na dálku mezi žalobkyní jako bankou a žalovaným, dne [datum] banka poskytla žalovanému převodem na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal takto poskytnutou částku bance vrátit formou 24 měsíčních splátek a zaplatit jí vedle poskytnutých prostředků také poplatky, což má soud za prokázané z úvěrové smlouvy, předsmluvních informací k této úvěrové smlouvě. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet prostřednictvím registrů NRKI, BRKI, SOLUS a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku, dále ho podrobila důslednému credit scoringu (což bylo prokázáno listinami označenými jako přílohy č. 1 – 4 ke credit scoringu), kdy žalobkyně posoudila příjmovou a výdajovou stránku žalovaného, a dále přezkoumala několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. V této souvislosti pak žalobkyně tvrdila, že žalovaný má čistý měsíční příjem ve výši 23 500 Kč, dále že ostatní členové domácnosti mají čistý měsíční příjem ve výši 22 400 Kč, měsíční výdaje domácnosti žalovaného jsou ve výši 6 000 Kč, žalovaný má další splátky dle zjištění v registru NRKI ve výši 8 000 Kč a nemá žádné vyživované děti. K tomuto svému tvrzení banka předložila přílohu č. 4, ze které vyplynulo pouze to, že žalovaný uvedl, že má čistý příjem ve výši 23 500 Kč, jiný příjem ostatních členů domácnosti je však v této příloze uveden ve výši 0 Kč. Neodpovídá tak tento údaj tvrzením žalobkyně o tom, že čistý měsíční příjem ostatních členů domácnosti je ve výši 22 400 Kč. Dále se pak uvádí v této příloze, že žalovaný má výdaje na domácnost měsíčně ve výši 6 000 Kč, výdaje na bydlení ve výši 5 310 Kč a životní minimum členů jeho domácnosti je ve výši 3 860 Kč. Žalobkyně tak dospěla dle této přílohy č. 4 jejího credit scoringu žalovaného, že žalovaný má volné prostředky ke splácení ve výši 13 236 Kč. Žalobkyně však nijak neprověřovala ani výši skutečných příjmů žalovaného, ani výši uvedených výdajů, tj. z čeho plyne čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 23 500 Kč, dále pak je ničím nedoložen ani tvrzený měsíční příjem ostatních členů domácnosti ve výši 22 400 Kč, rovněž tak nejsou ničím ověřeny domácnosti ve výši dalších 6 000 Kč, a jedinou ověřenou a tedy prokázanou skutečností jsou splátky žalovaného ve výši 8 000 Kč měsíčně, evidované v registru NRKI o žalovaném. Dále bylo prokázáno z potvrzení o provedení platby, že žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet dne [datum] částku 10 000 Kč. Žalovaný dosud zaplatil dle tvrzení žalobkyně pouze 2 Kč žalobkyni v souvislosti s poskytnutým úvěrem. Žalovaný bance ve stanovené lhůtě 24 měsíců od poskytnutí částky 10 000 Kč neuhradil ničeho, vyjma zmíněných 2 Kč. V souvislosti s upomínáním žalovaného žalobkyně naúčtovala žalovanému další poplatky, jak je uvedeno v bodě 1. tohoto odůvodnění. Dlužná částka sestává z jistiny 9 998 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatků za SMS servis ve výši 196, poplatků za prodloužení splatnosti ve výši 1 980 Kč, úroku v celkové výši 1 470 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 560 Kč a smluvních pokut ve výši 2 646 Kč. Dle předžalobní upomínky s datem 24. 6.2022 měl žalovaný žalovanou částku vrátit žalobkyni ve lhůtě do 30 dnů od sepisu výzvy, tj. do 24. 7. 2022. Od 25. 7. 2022 je tak žalovaný v prodlení s úhradou částky 9 998 Kč. 6. Na základě shora uvedeného zjištění z listinných důkazů učinil soud skutkový závěr o tom, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena úvěrová smlouva a téhož dne byly na účet žalovaného zaslány prostředky žalobkyně ve výši 10 000 Kč. Z této částky žalovaný dosud vrátil žalobkyni 2 Kč. Žalovaný svůj dluh nesplácel dohodnutým způsobem, tj. v pravidelných 24 měsíčních splátkách, proto došlo k zesplatnění celého úvěru žalovaného dopisem žalobkyně ze dne 18.2.2022. Tento dopis byl žalovanému zaslán doporučeně. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, avšak nikoli dostatečným způsobem, když soud nemá za prokázané ani jaké byly v době před poskytnutím úvěru příjmy žalovaného (není ničím ověřena částka 23 500 Kč jako příjem žalovaného, ani čistý příjem dalších členů domácnosti v tvrzené výši 22 400 Kč, když konkrétně toto tvrzení je uvedeno pouze v podání žalobkyně ze dne 2. 12. 2022, avšak není uvedeno ani v příloze č. 4 credit scoringu, kde je u příjmů ostatních členů domácnosti uváděna 0 Kč), rovněž tak není ničím podloženo, co tvořilo konkrétní výdaje žalovaného na domácnost v tvrzené výši 6 000 Kč, jaké byly skutečné výdaje na bydlení žalovaného, na další jeho výdaje (doprava do zaměstnání, platby za energie, atd.). Soud tak dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy řádně nezkoumala ani příjmové poměry, ani výdajové poměry na straně žalovaného, ani jaké jsou jeho rodinné, majetkové a jiné poměry, případně s kým žije ve společné domácnosti, zda tyto osoby mají nějaké příjmy či jsou odkázány pouze na příjem žalovaného (který však ani není ověřen). 7. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, n