19 C 252/2022-42 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 20 634 Kč s příslušenstvím s tím, že na základě smlouvy o úvěru [číslo] mezi žalobkyní a žalovaným uzavřené dne [datum] se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 16 000 Kč s možností postupného čerpání. Nedílnou součástí smlouvy byl Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za žalovaným objednané volitelné služby, a to všechno za podmínek uvedených v čl. II, odst. 5 Smlouvy a čl. 2 Sazebníku. Žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistila u žalovaného celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v následujících registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob (registr Starostové), výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru„ sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Žalobkyně nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedených spol. CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku, ani v evidenci exekucí. Úvěr byl žalobkyní vyplacen prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobkyně dne [datum] ve výši 3 000 Kč, ve výši 7 100 Kč a ve výši 5 900 Kč. Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil volitelné služby“ Klidné spaní” za poplatek ve výši 110 Kč,“ Presto” za poplatek ve výši 495 Kč, informační SMS servis za poplatek ve výši 29 Kč. Úvěr byl splatný dne 14. 5. 2021. Žalovaný neuhradil ničeho a dostal se do prodlení s úhradou dne 14. 5. 2021. Žalovaný má k dnešnímu dni pohledávku ve výši 25 718,75 Kč (jistina 16 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 000 Kč, poplatek za službu„ Klidné spaní“ ve výši 110 Kč, poplatek za službu„ Presto“ ve výši 495 Kč, poplatek za službu„ Informační SMS servis“ ve výši 29 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 2 039,75 Kč a účelně vynaložené náklady ve výši 3 045 Kč. Žalobkyně je oprávněna v souladu s čl. 6 VOP a čl. 3 Sazebníku požadovat v případě prodlení žalovaného úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném úhradu smluvní pokuty ve výši 1 424 Kč, což odpovídá sjednané smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z částky 20 634 Kč od 15. 5. 2021 do 12. 8. 2021. Žalobkyně se rozhodla, že smluvní pokutu počítá pouze za prvních 90 dnů prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud nařídil jednání ve věci na [datum], ke kterému se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti procesních stran účastníků, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů, kterými byly: Smlouva z [datum], Všeobecné obchodní podmínky, Údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnost [právnická osoba], Identifikované příjmy, Ověření totožnosti žalovaného, Přehled bankovních transakcích vyplacených spotřebiteli, Upozornění na osobní návštěvu ze dne 23. 7. 2021, včetně potvrzení o odeslání dopisu poštou, Sazebník učinil soud tato skutková zjištění: podle úvěrové smlouvy ze dne [datum], uzavřené prostřednictvím prostředků komunikace na dálku mezi žalobkyní a žalovaným, dne [datum] poskytla žalobkyně žalovanému převodem na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] částku ve výši 16 000 Kč (5 900 Kč + 3 000 Kč + 7 100 Kč), což bylo prokázáno také přehledem bankovních transakcí, a žalovaný se zavázal takto poskytnutou částku žalobkyni vrátit do 14. 5. 2021, a to včetně sjednaného poplatku ve výši 3 840 Kč za poskytnutí úvěru, a dále dalších sjednaných poplatků, s tím, že RPSN byla u tohoto úvěru stanovena ve výši 1 278,86 % Smlouva byla uzavřena na dobu 1 roku s automatickým prodlužováním. Za žalovaného byla smlouva podepsána dne [datum] tzv. SMS kódem [číslo]. 5. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet prostřednictvím registrů NRKI, BRKI, SOLUS a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku, a dále vyšla z údajů sdělených jí žalovaným z nichž zjistila, že žalovaný společně hospodaří s dalšími 3 členy domácnosti, jeho měsíční výdaje jsou 10 000 Kč, žalovaný uvedl, že má měsíční čistý příjem 23 500 Kč, avšak žalobkyní byl ověřený čistý měsíční příjem pouze ve výši 18 366 Kč. Z těchto údajů žalobkyně vyvodila, že žalovaný má disponibilní příjem ke splácení ve výši 7 800 Kč měsíčně. Z předložených údajů o posouzení úvěruschopnosti dále vyplynulo, že žalovaný společně hospodaří se 3 dalšími členy domácnosti, avšak z těchto údajů není možné zjistit, zda další dvě osoby v domácnosti žijící s žalovaným jsou na něho odkázány výživou, či mají svůj vlastní příjem, pokud by to byly osoby, které jsou na žalovaného odkázány výživou, pak deklarované výdaje ve výši 10 000 Kč, které by měly zahrnovat výdaje na bydlení a životní náklady pro 3 osoby v roce 2021, jsou naprosto nereálné. Není tak možné vzít za prokázané, že žalobkyně se řádně zabývala tzv. úvěruschopností žalovaného, a dospět k závěru, že žalovaný je schopen do 1 měsíce vrátit žalobkyni částku 16 000 Kč ze svých příjmů ve výši 18 366 Kč a přitom uhradit životní náklady, náklady za bydlení pro 3 osoby. 6. Dle upomínky ze dne 23. 7. 2021 nazvané Upozornění na osobní návštěvu, včetně dokladu o odeslání, měl žalovaný žalovanou částku vrátit žalobkyni ve lhůtě do 3 dnů. Uvedená výzva byla žalovanému zaslána dne 23. 7. 2021. 7. Soud byl při ústním jednání dne [datum] připraven žalobkyni poučit o její povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní ve vztahu k unesení břemene tvrzení a důkazního břemene, aby doplnila z jakých konkrétních údajů vycházela při závěru, že žalovaný je schopen do 1 měsíce vrátit žalobkyni částku 16 000 Kč s poplatky (tj. částku přesahující 20 000 Kč) ze svých příjmů ve výši 18 366 Kč a přitom uhradit životní náklady a náklady za bydlení pro 3 osoby, případně své další závazky, o kterých se však žalobkyně nezmiňuje (náklady za platby energií, dopravy do zaměstnání, TV a rozhlasové poplatky, poplatky za internet, telefon apod.). Žalobkyně tím, že se k jednání nedostavila, zbavila se možnosti být soudem poučena ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.. 8. Dále soud vyšel také z té skutečnosti, že žalovaný ničím nerozporoval to, že od žalobkyně převzal [datum] částku 16 000 Kč a z této částky dosud ničeho žalobkyni nevrátil a dluží tak na jistině žalobkyni částku 16 000 Kč. 9. Na základě shora uvedeného zjištění z listinných důkazů a nesporných tvrzení učinil soud skutkový závěr o tom, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena úvěrová smlouva a téhož dne byly na účet žalovaného zaslány prostředky žalobkyně ve výši 16 000 Kč. Z této částky žalovaný dosud ničeho nevrátil, ač tak měl učinit včetně dalších poplatků do 14. 5. 2021, jak vyplynulo z předložené úvěrové smlouvy. Lze tedy uzavřít, že žalovaný svůj dluh nesplácel dohodnutým způsobem, tj. nevrátil ho ve lhůtě 1 měsíce žalobkyni. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného, aby jí dluh uhradil do 3 dnů, a to dopisem ze dne 23. 7. 2021. Tento dopis byl žalovanému zaslán doporučeně. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, avšak nikoli dostatečným způsobem, když soud nemá za prokázané, že by žalobkyně ověřila dostatečně schopnost žalovaného zaplatit jí ve lhůtě 1 měsíce částku přesahující 20 000 Kč ze zjištěných příjmů žalovaného ve výši 18 366 Kč a za situace, kdy žalovaný žil v domácnosti s dalšími 2 osobami, o kterých nebylo vyjasněno, zda jde o osoby s vlastními příjmy, či vyživované osoby na účet žalovaného. Soud tak dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy řádně nezkoumala ani příjmové poměry, ani výdajové poměry na straně žalovaného, ani jaké jsou jeho majetkové a jiné poměry. 10. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uza