19 C 91/2023-19 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 14 000 Kč s příslušenstvím jako bezdůvodné obohacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyní žalobkyně také částku ve výši 20 057 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6 129 Kč, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 7 800 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 128 Kč. Celkovou částku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 100týdenních (sedmidenních) splátkách po 401 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 16. 08. 2021. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 6 000 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 01. 2022 žalobkyni, a to s účinností ke dni 28. 01. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 28. 01. 2022 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 46 076,78 Kč. Její příslušenství pak tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 14 000 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 545,42 Kč a úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 000 Kč od 29. 01. 2022 do zaplacení. Žalované byla zaslána předžalobní výzva. 2. Žalobkyně v žalobě netvrdí, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce nějakým způsobem prověřovala úvěruschopnost žalované, naopak domáhá se vůči žalované toliko vydání bezdůvodného obohacení ve výši 14 000 Kč s příslušenstvím. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Obě procesní strany daly souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů, a to ve smyslu ust. § 115a občanského soudního řádu. 5. Soud z listin předloženými žalobkyní, označenými jako – smlouva o zápůjčce ze dne [datum] [číslo] smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, zákaznická karta ze dne [datum], smlouva o postoupení pohledávek ze dne 28.1.2022, oznámení o postoupení pohledávek ze dne 30.1.2022, včetně podacího lístku, předžalobní výzva, a z těchto listinných důkazů vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytla žalované dne [datum] částku 20 000 Kč. Současně pak byla podepsaná mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným smlouva o zápůjčce [číslo] podle které právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitelka poskytla žalované dne [datum] částku 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku 20 000 Kč spolu s poplatkem a úroky v 100týdenníchy splátkách po 401Kč. Před uzavřením smlouvy o zápůjčkách zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně tzv. úvěruschopnost žalovaného, přičemž vycházela z tzv. zákaznické karty, kterou žalovaná vyplnila před uzavřením smlouvy o zápůjčce. Soud tak dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalované nebyla před uzavřením smlouvy o zápůjčce řádně prověřena. Protože zápůjčku žalovaná řádně nesplácela, fakticky uhradila 6 000 Kč, byla vyzvána dopisem ze dne 30. 1. 2022 k zaplacení dlužné částky ve výši 46 126,24 Kč bez příslušenství. Uvedená výzva byla žalované doručována doporučeně. Žalovaná dlužnou částku neuhradila. Pohledávky za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 postoupeny žalobkyni. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu z označené smlouvy, a to předžalobní výzvou k plnění. 6. Z těchto listin předložených žalobkyní dospěl soud ke skutkovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytla žalované dne [datum] částku 20 000 Kč a současně pak byla dne [datum] uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou smlouva o zápůjčce, není však tvrzeno, že by právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované před [datum], žalobkyně se domáhá pouze zaplacení částky 14 000 Kč, jako bezdůvodného obohacení, tj. akceptuje tu situaci, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nedošlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce, ale toliko o zaslání prostředků ve výši 20 000 Kč, ze kterých dosud žalovaná žalobkyni vrátila 6 000 Kč a dluží 14 000 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně řádně vyzvala žalovanou o zaplacení jejího dluhu. Žalovaná po podání žaloby však ničeho nezaplatila. 7. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalované, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí nezabývala, což mimo jiné dokazuje to, že se žalobkyně jako právní nástupkyně společnosti Provident Financial s. r. o. domáhá toliko bezdůvodného obohacení za vyplacenou částku 20 000 Kč. Soud odkazuje na závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26.). Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. 10. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy s odbornou péčí, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o zápůjčce, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána, když navíc tento právní závěr je akceptován již samotnou žalobkyní v žalobě, když tato se domáhá toliko bezdůvodného obohacení. K této neplatnosti daného právního jednání se přihlíží i bez návrhu, pokud je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání (v tomto je možno se opřít i o závěry občanskoprávní teorie - Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1 - 654). Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2084). Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy o