41 C 158/2022-19 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném vyklizení nemovitostí specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku. Tento návrh odůvodnil tím, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba garáže, jak je zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], kat. úz. [obec], u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Frýdek-Místek (dále jen„ Nemovitosti“). Žalobce se poté, co nabyl nemovitosti do svého výlučného vlastnictví, dozvěděl, že tyto jsou užívány žalovaným. Jelikož žalobce nesouhlasil s tím, aby žalovaný [příjmení] užíval, a nebyl mu ani znám žádný právní titul žalovaného k jejich užívání, obrátil se na žalovaného nejprve dopisem ze dne 6. 12. 2021 se žádostí o součinnost. Žalovaný si tento dopis převzal, avšak nereagoval na něj. Následně proto žalobce dalším dopisem ze dne 1. 2. 2022 vyzval žalovaného k vyklizení Nemovitostí, avšak žalovaný si tento dopis nepřevzal. Žalovaný se na žalobce obrátil prostřednictvím své právní zástupkyně dopisem ze dne 17. 3. 2022 s tím, že užívá Nemovitosti již několik let a považuje se za vlastníka Nemovitostí na základě kupní smlouvy uzavřené mezi žalovaným a rodiči žalobce, přičemž ale nedošlo ke vkladu vlastnického práva žalovaného do katastru nemovitostí. Žalobce v návaznosti na tento dopis opětovně vyzval žalovaného k vyklizení Nemovitostí, a to přípisem adresovaným PZ žalovaného ze dne 25. 3. 2022. I přes opětovné výzvy nebyly Nemovitosti do dnešního dne žalovaným vyklizeny, a proto žalobci nezbývá než domáhat se svých práv soudní cestou. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, a to i přesto, že byl soudem opakovaně vyzýván k vyjádření k podané žalobě a byl upozorněn na možnost vydání rozsudku pro uznání /kvalifikovaná výzva dle § 114b o.s.ř. byla žalovanému vhozena do poštovní schránky/. 3. K projednání věci soud nenařizoval jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním věci bez jednání na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. 4. Soud provedl listinné důkazy předložené mu žalobcem. Výpisem z katastru nemovitostí žalobce prokázal, že je vlastníkem pozemku par.č. st. [číslo], jehož součástí je stavba garáže bez č.p. zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. a [územní celek] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Frýdek-Místek, a že tyto nemovitosti nejsou zatíženy žádným věcným břemenem. Nabývacím titulem bylo usnesení soudu o vypořádání SJM a o dědictví, účinky zápisu nastaly dnem 11. 10. 2021. Výzvou k vyklizení nemovitostí ze dne 6. 12. 2021 včetně odpovědi bylo prokázáno, že předmětné nemovitosti užívá žalovaný. Dopisem ze dne 1. 2. 2022 a ze dne 25. 3. 2022 žalobce prokázal, že byl žalovaný opakovaně vyzván k dobrovolnému vyklizení předmětných pozemků, což však do dnešního dne neučinil. 5. Další důkazy soud neprováděl, neboť účastníci jejich provedení nenavrhovali a potřeba dalšího dokazování nevyvstala. 6. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností tak soud učinil skutkový závěr, že žalobce je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí, které bez právního důvodu užívá žalovaný, jemuž nesvědčí vlastnické právo, nájemní právo ani právo z věcného břemene. 7. Podle § 1042 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb., dále jen o.z.) vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. 8. Soud na daný případ aplikoval shora uvedené zákonné ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je plně důvodná a lze jí proto vyhovět. V daném sporu žalobce jako vlastník nemovité věci brání své vlastnické právo proti žalovanému, který mu do něj neoprávněně zasahuje tím, že věc bez právního důvodu užívá a není ochoten ji dobrovolně vyklidit. Z tohoto důvodu soud žalovanému uložil povinnost k vyklizení nemovitosti, když v řízení žádným způsoben netvrdil a ani neprokázal, že mu k užívání nemovitosti svědčil jakýkoli právní titul. Lhůta k vyklizení byla žalovaným stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. na 15 dnů. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníkovi, který úspěch neměl. Náklady řízení jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 5.000 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní služby á 1.500 Kč za jeden úkon dle § 7 bod 7 vyhl. 177/1996 Sb., (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzva) a 3 režijními paušály á 300 Kč. Dle § 148 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit tyto náklady k rukám právního zástupce žalobce.