41 C 194/2023-23 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 19.600 Kč. Tento návrh odůvodnil tím, že žalovaný dne 8. 11. 2009 uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen jako„ Původní věřitel“), Smlouvu o půjčce [číslo] dále jen " Smlouva. Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Převzetí finančních prostředků žalovaný potvrdil svým vlastnoručním podpisem na Smlouvě. Spolu s jistinou půjčky se žalovaný zavázal původnímu věřiteli splatit i souhrnný poplatek ve výši 16.720 Kč, který představoval smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Žalovaný se tak zavázal Původnímu věřiteli splatit celkovou částku ve výši 36.720 Kč, a to v 59 pravidelných týdenních splátkách, které měly být spláceny v hotovosti k rukám osoby pověřené Původním věřitelem, přičemž první splátka byla dle Smlouvy splatná 7. den ode dne uzavření smlouvy a každá následující pak do konce následujícího týdenního období, resp. do 7 dnů po uhrazení předchozí splátky. Při řádném splácení půjčky by pak splatnost poslední splátky, jakož i celková splatnost závazku připadla na den 26. 12. 2010. Žalovaný však půjčku včetně sjednaného příslušenství nesplatil řádně a včas, a to tím, že ani ke dni splatnosti poslední splátky, tj. ke dni 26. 12. 2010 svůj závazek nesplnil. Žalovaný původními věřiteli uhradil částku ve výši 1.120 Kč. Jednotlivé úhrady splátek byly dle dohody smluvních stran započítány nejprve na souhrnný poplatek a po jeho úplném splacení na jistinu pohledávky. Na souhrnný poplatek tak byla započtena částka ve výši 1.120 Kč a na jistinu pohledávky byla alokována částka ve výši 0 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] S.á.r.l., došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele (dále jen jako„ Přechodný věřitel“). Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 35.600 Kč a skládala se z nedoplatku jistiny ve výši 20.000 Kč a nedoplatku souhrnného poplatku ve výši 15.600 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 8. 2018 mezi přechodným věřitelem spol. [název] S.á.r.l. a žalobcem [název žalobkyně] došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni 24. 8. 2018. Postoupení pohledávek bylo na základě ujednání smluvních stran účinné k témuž dni, tj. ke dni nabytí účinnosti smlouvy. Žalovaný byl o změně věřitele informován přípisem ze dne 14. 9. 2018. Dne 11. 9. 2019 uzavřel žalobce s žalovaným prostřednictvím svého zmocněnce, [právnická osoba] [obec] a [právnická osoba], dohodu o uznání dluhu (dále jen Dohoda). Žalovaný v ní uznal svůj dluh vůči žalobci co do důvodu a výše celkem ve výši 35.600 Kč. Zároveň se zavázal uhradit jej v 71 pravidelných měsíčních splátkách v souladu se sjednaným splátkovým kalendářem. Žalovaný se následně dostal do prodlení s plněním dvou splátek, a to splátky [číslo] a [číslo]. Žalobce se proto rozhodl využít svého smluvního oprávnění a v souladu s ustanovením § 142a občanského soudního řádu odeslal žalovanému dne 15. 11. 2022 oznámení o zesplatnění dluhu spolu s předžalobní upomínkou. V rámci dopisu o zesplatnění pohledávky byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, která v zesplatněné výši činila 19.600 Kč, zároveň byla žalovanému poskytnuta lhůta k úhradě zesplatněné pohledávky, a to nejpozději do 24. 11. 2022. Zákonný úrok z prodlení je požadován ze zesplatněné výše pohledávky, od prvního dne po uplynutí lhůty, která byla žalovanému poskytnuta k úhradě zesplatnění pohledávky, tj. od 25. 11. 2022. Žalovaný na svůj dluh od data uzavření Dohody do data podání žaloby uhradil celkem částku ve výši 16.000 Kč. Toto plnění bylo ve prospěch žalovaného alokováno na jistinu pohledávky a žalovaný nárok v příslušné výši ponížen. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 15. 11. 2022 žalobce předkládá i s dokladem o odeslání (§ 142a občanského soudního řádu). 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ve sporu zůstal nečinný. 3. K projednání věci soud nemusel nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s rozhodnutím soudu bez jednání jen na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. 4. Soud provedl listinné důkazy předložené mu účastníky řízení. Smlouvou o půjčce [číslo] spolu se Smluvními podmínkami žalobce prokázal, že žalovaný dne 8. 11. 2009 uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu u půjčce, na základě které obdržel částku 20.000 Kč, kterou se zavázal původními věřiteli vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 16.720 Kč v 59 týdenních splátkách do 26. 12. 2010. Uznáním dluhu ze dne 11. 9. 2019 žalobce prokázal, že žalovaný svůj závazek co do důvodu i výše uznal a zavázal se jej zaplatit ve splátkách pod ztrátou výhody splátek. Zesplatněním dluhu žalobce prokázal, že žalovaný neuhradil splátku č. 33 a 34. Z tohoto důvodu prohlásil věřitel dopisem ze dne 15. 11. 2022 dluh za splatný v celé výši a vyzval žalovaného k jeho úhradě. Skutečnost, že byl žalovaný před podáním žaloby vyzván k dobrovolné úhradě dlužné částky, byla prokázána předžalobní upomínkou spolu s podacím lístkem. Dle tvrzení žalobce uhradil žalovaný od uznání dluhu částku 16.000 Kč, o níž byla dlužná částka ponížena. 5. Aktivní legitimace žalobce byla v řízení prokázána Smlouvou o postoupení pohledávky spolu s přílohami. Oznámením o postoupení pohledávky žalobce prokázal, že bylo postoupení pohledávky žalovanému oznámeno. 6. V řízení soud zjistil, že žalobce je cizí právnickou osobou, zapsanou v rejstříku [právnická osoba]. Ve věci se tak vyskytl tzv. cizí prvek. Pravomoc soudu České republiky v této právní věci soud opírá o článek 7 bod 1. písm. a) ve spojení s čl. 7 bod 5. Nařízení rady (ES) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. V daném případě (když žalovaný má bydliště na území České republiky), byl proto aplikován § 84 občanského soudního řádu v návaznosti na § 85 odst. 1, věta prvá, občanského soudního řádu, aniž bylo jakkoli rozhodující, že žalobce není českou právnickou osobou. Podle § 10 odst. 3 z. č. 97/1963 Sb. se jiné smlouvy (mezi které patří i smlouva o úvěru) řídí právním řádem státu, ve kterém obě strany smlouvy mají sídlo (bydliště); nemají-li sídlo (bydliště) v témže státě a uzavírá-li se smlouva mezi přítomnými, právním řádem místa, kde byla smlouva uzavřena; byla-li uzavřena mezi nepřítomnými, právním řádem sídla (bydliště) příjemce návrhu na uzavření smlouvy. V daném případě pak smlouva o úvěru byla uzavřena mezi dvěma subjekty se sídlem na území České republiky, proto soud aplikoval na daný případ hmotné právo České republiky, jak bude uvedeno níže. 7. Dle ustanovení § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. 8. Ze shora uvedeného je zřejmé a soud má za prokázané, že žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci a to co do důvodu i výše; má se tedy za to, že dluh v době uznání trval. Žalovaný neprokázal, že by tento dluh zaniknul zaplacením či jiným způsobem. Žalovaný splácel dlužnou částku, jelikož se však dostal do prodlení s více než dvěma splátkami po sobě, došlo k zesplatnění zbývající dlužné částky 19.600 Kč. Jelikož si žalovaný nesplnil svou povinnost uhradit tento dluh řádně a včas, ocitnul se v prodlení a vznikla mu navíc povinnost platit zákonný úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o.z. 9. Ze všech shora uvedených důvodů soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost uhradit dlužnou částku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy ve věci úspěšnému žalobci přiznal nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2.252 Kč Tyto náklady představuje zaplacený soudní poplatek 800 Kč, odměna za zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb. á 300 Kč za úkon (převzetí věci, sepis žaloby a předžalobní výzva), 3 režijní paušály po 100 Kč účtované dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Tyto náklady je žalovaný povinen dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.