42 C 276/2022-93 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 814,60 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výrokové části rozsudku, když uvedenou částku měl žalovaný dlužit na základě Smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] uzavřené dne 8. 11. 2017 mezi ním a žalobkyní, na podkladě níž poskytla banka žalovanému hotovostní úvěr ve výši 10 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], Obchodní podmínky pro spotřebitelské úvěry, jakož i sazebník poplatků, přičemž žalovaný se zavázal platit bance roční úrok z úvěru ve výši 16,9 % a poplatky související s poskytnutím a správou úvěru dle platného ceníku. Žalovaný se ve smlouvě zavázal, že poskytnutý úvěr spolu s úroky bude žalobkyni splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 500 Kč, nejpozději do 20. dne v měsíci. Žalovaný se však dostal do prodlení se splácením poskytnutého úvěru a v důsledku porušení povinností žalovaným splácet úvěr řádně a včas v souladu se smlouvou, byl žalovaný písemně vyzýván k úhradě dlužných částek. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný i přes tyto výzvy své povinnosti nadále porušoval, banka v souladu se smlouvou ke dni 24. 10. 2018 zesplatnila celý zůstatek úvěru s příslušenstvím. S ohledem na uvedené tak žalovaný až doposud dluží žalobkyni na částku 9 445,60 Kč na jistině, 2 396 Kč na poplatcích, 1 570,90 Kč na dlužné smluvním úroku počítaném z aktuální jistiny úvěru ke dni 20. 5. 2019, 501,58 Kč na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek ode dne, kdy se žalovaný dostal do prodlení do 20. 5. 2019 a dále smluvní úrok a úrok z prodlení od 21. 5. 2019 do zaplacení. Na výzvu soudu pak žalobkyně dále doplnila, že při úvěruschopnost žalovaného při uzavření úvěrové smlouvy hodnotila na základě informací získaných od žalovaného a dalších informací, kdy blíže odkázala na připojené listiny. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 3. K jednání nařízenému na 4. 1. 2023 se žádná z procesních stran nedostavila, přitom doručení předvolání k tomuto jednání bylo u obou řádně vykázáno a lhůta k přípravě jednání byla zachována. Vzhledem k této skutečnosti, jakož i k tomu, že žalobkyně svoji neúčast u jednání řádně omluvila a souhlasila s konáním jednání v její nepřítomnosti, soud v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) v jejich nepřítomnosti. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: Z listiny označené jako Smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 8. 11. 2017, jakož i Všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně platnými a účinnými od 5. 4. 2016, Ceníkem žalobkyně pro bankovní obchody účinným od 23. 10. 2017 vzal soud za prokázané, že se v této listině písemně dohodli [právnická osoba], jako banka a žalovaný na tom, že banka poskytne žalovanému revolvingový úvěr až do výše 10 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené částky úvěru až do výše tohoto limitu s tím, že jeho čerpání i splácení bude prostřednictvím úvěrového účtu žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se naopak zavázal bance splatit takto poskytnutý úvěr včetně úroků ve výši 16,9 % v dohodnutých pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5,00 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 500 Kč, vždy v 20. den každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem bezprostředně následujícím po měsíci, ve kterém byla uzavřena smlouva, RPSN byla mezi stranami sjednána na 19,05 %. Dále se žalovaný zavázal bance zaplatit cenu za správu splátkového účtu, cenu za zřízení a provádění inkasa, cenu za využití účtu, jakož i ceny za případné další doplňkové služby. V případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splácením jedné splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo se dostane do prodlení se splácením více než dvou splátek, měla banka právo prohlásit úvěr za okamžitě splatný. 5. Transakční historií úvěru ze dne 6. 6. 2019 bylo dále v řízení prokázáno, že žalobkyně dne 8. 11. 2017 poskytla žalovanému částku 10 000 Kč, kterou žalovaný téhož dne vyčerpal, postupem doby do 5. 6. 2018 vyčerpal celkem částku 26 409,93 Kč, přičemž žalovaný uhradil z titulu této smlouvy žalobkyni celkem částku 23 999,55 Kč. 6. Žádostí o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 8. 11. 2017 a Listinou označenou jako Zpráva o posouzení úvěruschopnosti klienta je dále prokázáno, že žalobce v žádosti o čerpání úvěru uvedl, že je řádně zaměstnán s průměrným příjmem ve výši 12 029 Kč, aniž by byl tento příjem doložen, je ženatý, v domácnosti s ním žijí další 2 blíže neidentifikované osoby, měl bydlet ve státním/obecním bytě, u měsíčních nákladů na domácnost byla uvedena částka 0 Kč; ve zprávě banky se uvádí, že pokud žalovaný uvedl příjem 12 029 Kč, dle výpisu z účtu klienta je patrné, že tato částka odpovídá průměrnému příjmu v měsících předcházejících úvěrové žádosti, dále banka ověřila, že klient nebyl v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení, pokud klient na žádosti uvedl výdaje ve výši 0 Kč, banka stanovila životní výdaje klienta po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu na 7 019 Kč, zároveň banka při výpočtu disponibilního příjmu klienta stanovila maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu, v tomto případě činil ukazatel splátkového zatížení 17,32 % po poskytnutí úvěru, dále banka dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že klient měl v době úvěrové žádosti následující poskytnuté úvěry: kontokorentní úvěr v ČS s limitem 10 000 Kč a s orientační splátkou 833 Kč, revolvingový úvěr v ČS s limitem 10 000 Kč se splátkou 500 Kč, spotřební úvěr v ČS se splátkou 428 Kč, splátka nového úvěru měla činit 500 Kč a nové splátkové zatížení tedy mělo činit 2 084 Kč. Banka vyhodnotila, že příjem klienta byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů, když po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů klientovi zbylo 9 945 Kč k pokrytí životních nákladů klienta. Výpisy z běžného účtu žalovaného [číslo] vedeného u žalobkyně za období od 1. 11. 2016 do 31. 10. 2017 je dále v řízení prokázáno, že z těchto nejsou vůbec patrné pravidelné výdaje žalovaného na bydlení, pouze opakované výběry z bankomatu a splácení dalších úvěrů, dále je toliko patrné, že na jeho účet byla pravidelně žalovanému poukazována jeho mzda, konečný měsíční zůstatek žalovaného byl pravidelně v tomto období mínusový, byť nijak významně nepřekračoval částku 0 Kč. 7. Listinami označenými jako Poslední výzva k úhradě dlužné částky a výpověď smlouvy ze dne 22. 9. 2018 a Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 24. 10. 2018 je v řízení dále prokázáno, že žalobkyně nejprve vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 2 405 Kč, nejpozději do 24. 10. 2018 s upozorněním, že jinak přistoupí k zesplatnění úvěru, následně dopisem ze dne 24. 10. 2018 sdělila žalovanému, že k tomuto dni zesplatnila úvěr pro neplacení splatných pohledávek a současně vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky k danému dni ve výši 12 508 Kč. 8. Předžalobní upomínkou právní zástupce žalobkyně ze dne 23. 5. 2019, jakož i kopií podacího archu ze dne 24. 5. 2019, je pak v řízení prokázáno, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného ještě před podáním žaloby k uhrazení dlužné částky ve výši 13934,19 Kč ke dni výzvy s upozorněním, že nebude-li tato dlužná částka uhrazena, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou. 9. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, soud následně všechny provedené a shora popsané důkazy vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé. Soud přitom provedl všechny důkazy navrhované účastníky, přičemž potřeba provedení dalších důkazů v řízení nevyšla najevo. 10. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud skutkový závěr, že dohodou označenou jako Smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 8. 11. 2017 se žalobkyně jako banka a žalovaný jako dlužník dohodli na tom, že banka poskytne žalovanému revolvingový úvěr až do výše úvěrového rámce 10 000 Kč s tím, že úvěr bude veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se naopak zavázal bance splatit takto poskytnutý úvěr včetně úroků ve výši 16,9 % v dohodnutých pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5,00 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 500 Kč, vždy v 20. den každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem bezprostředně následujícím po měsíci, ve kterém byla uzavřena smlouva, RPSN byla mezi stranami sjednána na 19,05 %. Žalovaný svůj závazek z uvedené dohody nesplnil a porušil, když sjednané splátky nesplácel pravidelně a včas, pročež banka ke dni 24. 10. 2018 přistoupila k zesplatnění úvěru. Žalovaný za celou dobu vyčerpal celkem částku 26 409,93 Kč, přičemž uhradil z titulu této smlouvy žalobkyni celkem částku 23 999,55 Kč. Při uzavírá