9 C 139/2022-34 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 327 664,34 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právě tuto částku jí žalovaný dluží na podkladě smlouvy, kterou s ním uzavřela jeho právní předchůdkyně společnost, [právnická osoba] (dnes [právnická osoba]) dne [datum] pod [číslo] na refinancování. Na základě této smlouvy se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnutou žalovanému úvěr ve výši 324 000 Kč oproti závazku žalovanému tento úvěr vrátit b 96 pravidelných měsíčních splátkách po 4 647 Kč, které v sobě zahrnovaly ujednaný úrok 8,40 % ročně, čemuž žalovaný nedostál, proto s ohledem na trvající porušování povinností předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila je dni [datum] a vyzvala žalovaného k úhradě zůstatku úvěru dopisem ze dne [datum]. Žalovaný do zesplatnění uhradil celkem 89 789,33 Kč, následně pak uhradil 4 400,02 Kč. Dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno pásemně, přičemž pohledávka ke dni postoupení činila 334 148,82 Kč a ode dne postoupení pohledávky do sepisu žaloby již žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně proto požaduje po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 275 653,31 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení z jistiny do [datum] ve výši 125,11 Kč, kapitalizovaného úroku z jistiny úvěru do [datum] ve výši 6 359,37 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 52 011,03 Kč, smluvního úroku 8,40 % ročně z jistiny ve výši 275 653,31 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z částky 327 664,34 Kč od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný prostřednictvím zástupce žalobkyně vyzván k úhradě dluhu, což neučinil. 2. Žalobkyně na výzvu soudu doplnila, že její právní předchůdkyně zkoumala před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného tak, že zhodnotila informace požadované a získané od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. V tomto kontextu žalobkyně upozornila na rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020-97 a na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2021, č. j. 12 Co 367/2020-170. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání, jelikož žalobkyně nesouhlasila s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání. K jednání se bez jakékoliv omluvy nedostavil žalovaný, který byl řádně předvolán, a žalobkyně, jejíž neúčast omluvil její zástupce a souhlasil s tím, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného. Při jednání soud provedl dokazování listinami, které předložila žalobkyně, a učinil z nich tato zjištění: 4. Z Návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce na refinancování, který žalovaný podepsal dne [datum], bylo zjištěno, že žalovaný tímto návrhem navrhnul předchůdkyni žalobkyně, aby mu poskytla půjčku 324 000 Kč, kterou se jí on zaváže vrátit s úrokem 8,40 % ročně, a to v 96 měsíčních splátkách po 4 647 Kč Z Akceptace návrhu na uzavření smlouvy pak vyplývá, že [právnická osoba] tento návrh žalovaného přijala dne [datum]. 5. Výzvou ze dne [datum] a podacím lístkem bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně touto upomínkou vyzval žalovaného k uhrazení částky v celkové výši ke dni sepisu upomínky 387 821,20 Kč nejpozději do [datum] s tím, že jde o dluh z pohledávky vzniklé na základě smlouvy [číslo] zároveň žalovaného upozornil, že neuhradí-li svůj dluh ve stanovené lhůtě, bude se žalobkyně splnění tohoto nároku domáhat soudní cestou. Výzva byla dána k poštovní přepravě dne [datum]. 6. Listinou označenou jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně seznamu postupovaných pohledávek bylo prokázáno, že [právnická osoba] prodala žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovaným za sjednanou úplatu. Půjčka měla být bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy bez další žádosti žalovaného odeslána na jeho běžný účet u předchůdkyně žalobkyně. 7. Z výpisu z účtu žalovaného u předchůdkyně žalobkyně vyplývá, že finanční prostředky ve výši 324 000 Kč přišly na jeho účet dne [datum]. Z následných výpisů z účtu vyplývá, že žalovaný hojně sázel. 8. Z dopisu„ Oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] informovala žalovaného, že pohledávku ze smlouvy o Půjčce na refinancování postoupila žalobkyni a veškeré platby má nyní směřovat právě žalobkyni. Z kopie poštovního podacího archu pak vyplývá, že tento dopis byl žalovanému odeslán dne [datum]. 9. Z Oznámení o zesplatnění půjčky / výzvy k úhradě závazku ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že zesplatnila úvěr a vyzvala jej k zaplacení částky 287 535,81 Kč, a to do 10 dnů ide de vyhotovení této výzvy. 10. Z výpisu ze SOLUS vyplývá, že odeslaná data, nebyla nalezena, z tohoto soud usuzuje, že žalovaný neměl v registru žádný záznam. 11. Protokolem o ověření úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že žalovaným deklarovaný příjem 20 500 Kč ověřili s využitím komplexního statistického nástroje, který určuje reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů. Z důvodu obezřetnosti deklarované výdaje oproti údajům uvedeným na žádosti navýšili. Zohlednili výdaje ve výši 15 691 Kč, z toho splátky stávajících úvěrů ve výši 5 818 Kč, výdaje na bydlení ve výši 3 463 Kč, výdaje na živobytí 3 410 Kč a ostatní výdaje 3 000 Kč. Následně přičetli k jeho volným prostředkům splátku refinancovaného úvěru ve výši 5 818 Kč. Podle jejich vyhodnocení klientovi na splátku nové půjčky a nepředvídané výdaje zbývá celkem 10 627 Kč a byl tedy schopen půjčku splácet. Žalovaný byl dále lustrován v insolvenčním rejstříku, na interním Black listu, v databázi BRKI/NRKI a SOLUS, kde neměl negativní záznamy, byly vyhodnoceny ukazatele DTI/DSTI a dále byl žalovaný rizikově vyhodnocen dle interního postupu. 12. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný dne [datum] písemně navrhl [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“ nebo„ předchůdkyně žalobkyně“), že ona mu poskytne úvěr 324 000 Kč a on se naproti tomu zaváže takto vyčerpané finanční prostředky [anonymizováno] splatit spolu s úrokem 8,40 % ročně, a to formou měsíčních splátek ve výši 4 647 Kč. Před odsouhlasením [anonymizováno] zkoumala schopnost žalovaného splácet dohodnuté splátky tak, že žalovaný vyplnil návrh, ve kterém deklarovaný příjem 20 500 Kč ověřili s využitím komplexního statistického nástroje, který určuje reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů. Z důvodu obezřetnosti deklarované výdaje oproti údajům uvedeným na žádosti navýšili. Zohlednili výdaje ve výši 15 691 Kč, z toho splátky stávajících úvěrů ve výši 5 818 Kč, výdaje na bydlení ve výši 3 463 Kč, výdaje na živobytí 3 410 Kč a ostatní výdaje 3 000 Kč. Následně přičetli k jeho volným prostředkům splátku refinancovaného úvěru ve výši 5 818 Kč. Podle jejich vyhodnocení klientovi na splátku nové půjčky a nepředvídané výdaje zbývá celkem 10 627 Kč a byl tedy schopen půjčku splácet. Žalovaný byl dále lustrován v insolvenčním rejstříku, na interním Black listu, v databázi BRKI/NRKI a SOLUS, kde neměl negativní záznamy, byly vyhodnoceny ukazatele DTI/DSTI a dále byl žalovaný rizikově vyhodnocen dle interního postupu. Předchůdkyně žalobkyně pak akceptovala návrh žalovaného a dne [datum] a ještě téhož dne, bez další žádosti žalovaného, mu na jeho běžný účet zaslala 324 000 Kč. Žalovaný následně porušoval povinnosti, neplnil splátky řádně a včas, proto předchůdkyně žalobkyně celou dlužnou částku zesplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k úhradě zbytku dluhu. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 94 189,35 Kč. Společnost [anonymizováno] dne [datum] prodala žalobkyni pohledávku za žalovaným za sjednanou úplatu a tuto skutečnost oznámila žalovanému dopisem ze dne [datum]. Zástupce žalobkyně před podáním žaloby opět vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky z uvedené smlouvy dopisem, který dal do poštovní přepravy dne [datum] a v němž poskytl žalovanému lhůtu k úhradě do [datum]. 13. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 14. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 15. Podle § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel