10 C 119/2024-44 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 400 098,76 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku II. tohoto rozsudku s tím, že dlužnou částku žalovaný dluží žalobkyni na základě smlouvy o úvěru č. , číslo, , uzavřené mezi účastníky dne 22.6.2022, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 450 000 Kč (326 000 Kč na úhradu úvěru ze smlouvy uzavřené žalovaným s , právnická osoba, . dne 20.11.2019 a 124 000 Kč poskytnuto žalovanému bezúčelově a žalovaný se zavázal úvěr splácet včetně úroku a poplatků dle sazebníku v měsíčních splátkách. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě informací získaných od žalovaného a z pohybů na jeho běžném účtu, nahlédnutím do informačních databází, kdy příjem žalovaného nebyl ověřován, výdaje na základě dlouhodobého vyhodnocení finančních transakcí na jeho běžném účtu a ze statistických údajů a na základě náhledů do registrů. Žalovaný však své povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru řádně neplnil, proto žalobkyně dle ujednání mezi stranami prohlásila veškeré pohledávky za okamžitě splatné, o čemž byl žalovaný informován výzvou k úhradě dluhu. Žalovaný splatnou pohledávku žalobkyni až dosud nezaplatil, před podáním žaloby zaplatil celkem 87 686,98 Kč, dluží žalobkyni na dlužné jistině vyčerpaného úvěru částku 398 598,76 Kč, na poplatcích 1 500 Kč, na smluvních úrocích kapitalizovaných ke dni 12.3.2024 částku 13 620,67 Kč, na úrocích z prodlení kapitalizovaných ke dni 12.3.2024 částku 3 965,63 Kč, a od 13.3.2024 až do zaplacení smluvní úrok z úvěru ve výši 6,9 % ročně z částky 398 598,76 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 400 146,23 Kč.2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil z důvodu nedostatečného prověřování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy, potvrdil však, že smlouvu uzavřel, úvěr ve výši 450 000 Kč mu byl poskytnut a na předmětný úvěr zaplatil celkem 87 686,98 Kč.3. Z listiny nazvané Smlouva o úvěru č. , číslo, , předsmluvních informací žalobkyně, z obchodních podmínek žalobkyně pro spotřebitelské úvěry bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla podepsána oběma stranami dne 22.6.2022 smlouva, dle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 450 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet společně s úrokem ve výši 6,9 % ročně a poplatky dle Sazebníku žalobkyně v měsíčních splátkách po 6 113 Kč. Z nesporných tvrzení účastníků bylo dále zjištěno, že úvěr v celkové výši 450 000 Kč byl žalovanému poskytnut tak, že částka 326 000 Kč byla poukázána na úhradu úvěru ze smlouvy uzavřené žalovaným se společností , právnická osoba, . a částka 124 000 Kč byla převedena na účet žalovaného. Z potvrzení společnosti STARS , adresa, byl zjištěn průměrný výdělek žalovaného za období 3 – 5/2022 ve výši 21 400 Kč, za rok 2021 21 050 Kč. Z informací , produkt, bylo dále zjištěno, že žalovaný měl dva existující kontrakty v době před uzavřením smlouvy. V žádosti o úvěr uvedl žalovaný, že je zaměstnancem, že je svobodný, bydlí u rodičů s tím, že jeho výdaje měsíčně činí 2 000 Kč a za úvěry 7 500 Kč. Dle smlouvy bylo mezi stranami sjednáno pro případ prodlení žalovaného se splácením jakékoliv částky právo žalobkyně požadovat zaplacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím, tedy právo zesplatnit úvěr. Žalovaný úvěr nesplácel, k úhradě byl opakovaně vyzýván žalobkyní dopisy, žalovaný však nereagoval, proto žalobkyně oznámením ze dne 17.2.2024 informovala žalovaného o zesplatnění předmětného úvěru k 15.2.2024 a vyzvala k doplacení jeho zůstatku. Z předžalobní upomínky s datem 29.2.2024 a podacím archem pošty z téhož dne bylo dále zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě žalované částky se lhůtou do 7 dnů od odeslání upomínky.4. Důkaz výslechem rodičů žalovaného k výši nákladů na bydlení žalovaného u nich soud neprováděl, když tyto skutečnosti si žalobkyně měla ověřovat v rámci posuzování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy.5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 22.6.2022 uzavřena smlouva o úvěru, dle které žalobkyně poskytla žalovanému na základě informací získaných od žalovaného, z potvrzení o jeho příjmu a z registru , produkt, v celkové výši 450 000 Kč, a to jednak ke konsolidaci jeho půjček u , právnická osoba, částku ve výši 326 000 Kč a na jeho běžný účet částku ve výši 124 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet společně se smluvním úrokem ve výši 6,9 % ročně a poplatky dle Sazebníku žalobkyně, v měsíčních splátkách po 6 113 Kč. Žalovaný řádně neplatil, celkem zaplatil žalobkyni 87 686,98 Kč, proto žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení zůstatku úvěru.6. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalované, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí nezabývala, když vycházela pouze z prohlášení dlužníka o svých příjmech a výdajích , které ověřovala pouze z potvrzení zaměstnavatele dlužníka, zejména ve vztahu k výdajům, tyto neprověřovala vůbec, pouze z registru zjistila dva existující kontrakty, což nepostačí ke splnění podmínky odborné péče. Soud odkazuje na závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015(zejména bod 26.), že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.9. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy s odbornou péči, když, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o úvěru, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána. K této neplatnosti daného právního jednání se přihlíží i bez návrhu, přičemž tato neplatná smlouva nebyla ani stranami podepsána.10. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru byly pak strany smlouvy povinny si