10 C 153/2024-23 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 29 247,99 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku II. tohoto rozsudku, když tyto částky měl žalovaný dlužit na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , uzavřené mezi ní a právní předchůdkyní žalobkyně – společností , právnická osoba, (dále i jen banka) dne 19. 4. 2022, dle které poskytla banka, po přezkoumání úvěruschopnosti žalovanému zhodnocením informací získaných od žalovaného, peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč převodem na bankovní účet uvedený ve smlouvě a žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky společně s poplatky, a to v měsíčních splátkách. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil vůbec, dosud nezaplatil ničeho. Žalobkyně po žalovaném požaduje vrácení jistiny ve výši 25 000 Kč, poplatku ve výši 600 Kč a sjednané úroky včetně zákonných úroků z prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 9. 2023, uzavřené mezi bankou a žalobkyní, došlo s účinností ke dni 27. 9. 2023 k převedení všech výše uvedených pohledávek na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci usneseními ze dne 28. 6. 2024 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne 8. 7. 2024, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě.4. Listinou označenou jako Osobní podmínky Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, s datem 19. 4. 2022 včetně listiny nazvané Standardní informace o spotřebitelském úvěru má soud v řízení za prokázáno, že se v těchto listinách jsou upraveny podmínky pro poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 25 000 Kč včetně úpravy úroků, splácení, listiny jsou bez podpisu stran. Z potvrzení , právnická osoba, bylo dále zjištěno, že z účtu žalobkyně č. , č. účtu, odešla na účet č. , č. účtu, dne 20. 4. 2022 částka 25 000 Kč, přičemž se jedná o účet, který byl uveden v informacích o spotřebitelském úvěru, kdy údaje k žádající osobě, tedy k žalovanému, byly ověřeny zaslaným občanským průkazem, včetně fotografie žalovaného. Z výplatních lístků společnosti Job – centrum , adresa, s. r. o. byl zjištěn výdělek žalovaného za období 1-3/2022 v průměrné výši 23 332 Kč. Listinou označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek datovanou dnem 21. 9. 2023, seznamem postupovaných pohledávek a konečně oznámením o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2023 vzal soud za prokázané, že se společnost , právnická osoba, písemně dohodla se žalobkyní na tom, že postupuje žalobkyni své pohledávky vzniklé ze smluv o půjčkách za svými dlužníky specifikované v seznamu pohledávek, a to za dohodnutou úplatu, včetně pohledávky za žalovaným a žalobkyně tyto pohledávky se vším příslušenstvím a právy s nimi spojenými přijala. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 15. 2. 2024 včetně podacího lístku, má soud v řízení za prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzývala žalovaného o úhradu dlužné částky.5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že uzavření úvěrové smlouvy mezi účastníky prokázáno nebylo, právní předchůdkyně žalobkyně převedla na účet žalovaného částku ve výši 25 000 Kč, žalovaný nic nezaplatil. Úvěruschopnost žalovaného si ověřovala banka z výplatního pásku za období 1-3/2022. Předmětná pohledávka vůči žalovanému byla postoupena se vším příslušenstvím a právy spojenými na žalobkyni a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno.6. Podle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. S ohledem na skutečnost, že uzavření smlouva nebylo prokázáno, ale právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 25 000 Kč, jsou strany povinny si pouze vypořádat svůj vzájemný vztah v režimu § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému částku 25 000 Kč, přitom žalovaný nezaplatil nic, žalovaný se tak na úkor žalobkyně obohatil o částku 25 000 Kč, proto bylo v této části žalobě vyhověno. Ve vztahu k příslušenství soud vycházel z ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb., kdy spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V tomto případě určuje splatnost nesplacené jistiny soud, poněvadž nedošlo k dohodě mezi účastníky. V tomto směru lze odkázat na rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 3675/2021. Vzhledem k tomu, že lhůta ke splatnosti žalované částky byla určena soudem do tří dnů od právní moci rozsudku, tedy až tímto rozhodnutím, žalovaný se nemohl dostat v době vydání tohoto rozsudku do prodlení s plněním dluhu. Vzhledem k uvedenému tedy soud žalobu ve vztahu k úroku z prodlení zamítl.8. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V dané věci je úspěch žalobkyně srovnatelný s úspěchem žalovaného, a to zejména s ohledem na neúspěch v části příslušenství, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.