10 C 3/2024-37 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky , částka, spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku II. tohoto rozsudku, představující dluh žalovaného ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní a žalovaným distančním způsobem na adrese www., právnická osoba, , dle které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr do výše , částka, s možností postupného čerpání a žalovaný se tento úvěr zavázal splácet včetně úroků a poplatků do , datum, . Žalobkyně úvěr po přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného poskytla na jeho účet č. , č. účtu, postupně, konkrétně dne , datum, v částce 3 x , částka, , dne , datum, v částce , částka, a , částka, žalovaný úvěr nevrátil, proto žalobkyně požadovala úhradu jistiny ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z listiny nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním s datem , datum, , Výpis o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, VOP bez podpisu, Ověření totožnosti spotřebitele včetně údajů o spotřebiteli, Obecné principy a posuzování společnosti, Interního přehledu plateb a z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, u ČS, a.s. bylo zjištěno, že dle smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr postupným čerpáním až do výše , částka, a takto žalobkyně tento úvěr poskytla žalovanému na jeho běžný účet ve dnech , datum, v částkách , částka, a , částka, a , datum, v částce 3 x , částka, , žalovaný dle smlouvy měl tyto prostředky vrátit žalobkyni do , datum, , žalovaný nic nevrátil. Úvěruschopnost žalobkyně zjišťovala z údajů sdělených žalovaným, které nebyly ověřovány a vycházela z obecných principů posuzování úvěruschopnosti a filozofie společnosti žalobkyně.4. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že podle smlouvy, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným s datem , datum, , žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostně částku ve výši , částka, , a to bez jakéhokoliv zjišťování a prověřování úvěruschopnosti žalovaného, žalovaný tuto částku nevrátil.5. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.6. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalované, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí nezabývala, když vycházela pouze z prohlášení dlužníka o svých příjmech a výdajích bez prokázání a doložení těchto údajů, což nepostačí ke splnění podmínky odborné péče. Soud odkazuje na závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015(zejména bod 26.), že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.8. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy s odbornou péčí, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o úvěru, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána. K této neplatnosti daného právního jednání se přihlíží i bez návrhu.9. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. S ohledem na neplatnost smluv byly pak strany smlouvy povinny si pouze vypořádat svůj vzájemný vztah v režimu § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Žalobkyně vyplatila žalovanému částku , částka, , přitom žalovaný žalobkyni nezaplatil nic. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně obohatil právě o částku 7 000 Kč, proto žalovaný musí žalobkyni zaplatit částku , částka, . V této části tedy bylo žalobě vyhověno. Ve vztahu k příslušenství soud vycházel z ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb., kdy spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V tomto případě určuje splatnost nesplacené jistiny soud, poněvadž nedošlo k dohodě mezi účastníky. V tomto směru lze odkázat na rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 3675/2021. Vzhledem k tomu, že lhůta ke splatnosti žalované částky byla určena soudem do tří dnů od právní moci rozsudku, tedy až tímto rozhodnutím, žalovaný se nemohl dostat v době vydání tohoto rozsudku do prodlení s plněním dluhu. Vzhledem k uvedenému tedy soud žalobu ve vztahu k úroku z prodlení zamítl, stejně tak zamítl žalobu i ve vztahu k dalším žalovaný nárokům z neplatné smlouvy.12. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V dané věci představuje úspěch žalobkyně s přihlédnutím k částečnému neúspěchu ve vztahu k příslušenství 58 %, úspěch žalovaného je tedy 42 %, proto má žalobkyně právo na 16 % účelně vynaložených nákladů.13. Při 100 % úspěchu tyto náklady představují celkovou částku , částka, , představující zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, a náklady právního zastoupení ve výši , částka, (tj. za 3 úkony právní pomoci po , částka, – příprava a převzetí věci, podání žaloby, předžalobní kvalifikovaná výzva dle § 14b odst. 1, písm. c), bod 3 vyhl. 177/1996 Sb., dále , částka, jako tři režijní paušály po , částka, za tyto tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, předžalobní výzvy a sepisu žaloby dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), to vše včetně 21 % DPH. 16 % nákladů představuje , částka, .14. Lhůta k plnění má pak i zde oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek soudem shledány nebyly. Určené platební místo, k rukám právního zástupce žalobkyně, pak vychází z ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.