10 C 363/2023-30 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 265 362 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I., II. tohoto rozsudku s tím, že dlužnou částku žalovaná dluží žalobkyni na základě smlouvy o úvěru č. , číslo, , uzavřené mezi účastníky dne 14.7. 2022, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované téhož dne úvěr ve výši 263 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet včetně úroku ve výši 16,7 % ročně a poplatků v 60měsíčních splátkách po 6 520 Kč, splatných vždy do 24. dne v měsíci. Dle obchodních podmínek byla žalobkyně oprávněna účtovat žalované poplatky dle Sazebníku. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě informací získaných od žalované, nahlédnutím do informačních databází, kdy příjem žalované byl ověřen výpisem z jejího účtu, vedeného u žalobkyně, výdaje na základě dlouhodobého vyhodnocení finančních transakcí na jejím běžném účtu a ze statistických údajů a na základě náhledů do registrů. Žalovaná však své povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru řádně neplnila, neuhradila jedinou splátku, proto žalobkyně dle ujednání mezi stranami prohlásila veškeré pohledávky za okamžitě splatné k 24.1.2023, o čemž byla žalovaná informována výzvou k úhradě dluhu. Žalovaná splatnou pohledávku žalobkyni až dosud nezaplatila a dluží tak žalobkyni na dlužné jistině vyčerpaného úvěru částku 263 000 Kč, na poplatcích 2 362 Kč (pojištění od 8/2022 do 9/2022 ve výši 2 x 431Kč + 3 poplatky po 500 Kč za 3 výzvy), na smluvních úrocích kapitalizovaných ke dni 24.10.2023 částku 35 145,26 Kč, na úrocích z prodlení kapitalizovaných ke dni 24.10.2023 částku 16 401,98 Kč, a až do zaplacení smluvní úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení od 25.10.2023 do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila., právnická osoba, listiny nazvané Smlouva o úvěru č. , číslo, , předsmluvních informací žalobkyně, z obchodních podmínek žalobkyně pro spotřebitelské úvěry bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla podepsána oběma stranami dne 9.7.2022 smlouva, dle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 263 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splácet společně s úrokem ve výši 16,7 % ročně a poplatky dle Sazebníku žalobkyně v 60 měsíčních splátkách po 6 520 Kč a pojištěním, splatných vždy k 24. dni v měsíci. Z informací z CBCB k datu 7. 7. 2015, bylo dále zjištěno, že žalovaná měla evidovány 3 úvěry ve výši celkové jistiny 194 784 Kč, 5 zamítnutých žádostí. Celé výpisy z účtů žalované, vedených u žalobkyně, ze kterých měla žalobkyně při schvalování poskytnutí úvěru vycházet, v řízení předloženy nebyly, žalobkyně předložila programové zpracování výsledků těchto finančních toků, nebylo zřejmé, jaké příjmy a výdaje jsou na těchto účtech evidovány, jaké jsou zůstatky, z jakých závěrů a za jaké konkrétní období dospěla žalobkyně k předschválení předmětné výše úvěru. Z dokladu o čerpání a výpisu z účtu žalované č. , č. účtu, za 7/2022 bylo dále zjištěno, že na účet žalované došla od žalobkyně dne 14.7.2022 částka 263 000 Kč. Dle smlouvy bylo mezi stranami sjednáno pro případ prodlení žalované se splácením jakékoliv částky právo žalobkyně požadovat zaplacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím, tedy právo zesplatnit úvěr. Žalovaná úvěr nesplácela, k úhradě byla opakovaně vyzývána žalobkyní dopisy, žalovaná však nereagovala, proto žalobkyně oznámením z 26.1.2023 informovala žalovanou o zesplatnění předmětného úvěru k 24.1.2023, což bylo zjištěno z dopisu žalobkyně o zesplatnění. Z předžalobní upomínky s datem 8.11.2023 bylo dále zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě žalované částky se lhůtou do 7 dnů od odeslání upomínky, přičemž podle podacího archu pošty, tato upomínka byla odeslána téhož dne.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 9.7.2022 uzavřena smlouva o úvěru, dle které žalobkyně poskytla dne 14.7.2022 žalované na základě informací o finančních tocích na jejím běžném účtu, vedených u žalobkyně a na základě informací získaných z , právnická osoba, úvěr ve výši 263 000 Kč ve prospěch jejího účtu vedeného u žalobkyně a žalovaná se zavázala tento úvěr splácet společně se smluvním úrokem ve výši 16,7 % ročně a poplatky dle Sazebníku žalobkyně, v měsíčních splátkách po 2 362 Kč. Žalovaná nic nezaplatila, žalobkyně úvěr 24.1.2023 zesplatnila, žalovaná netvrdila a ani neprokázala, kolik žalobkyni celkem zaplatila, žalobkyně požaduje na jistině částku 263 000 Kč. Upomínkou z 26.1.2023, podanou u pošty téhož dne, vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě zůstatku dluhu včetně smluvních úroků a smluvních úroků z prodlení ve stanové lhůtě do 7 dnů od odeslání této upomínky, žalovaná ničeho nezaplatila.5. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.6. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalované, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí nezabývala, když vycházela pouze z prohlášení dlužníka o svých příjmech a výdajích , které ověřovala pouze z výpisu z účtu, vedeného u žalobkyně, což , zejména ve vztahu k výdajům určeným ze statistických údajů a z výpisu z jejího účtu, nepostačí ke splnění podmínky odborné péče. Soud odkazuje na závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015(zejména bod 26.), že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.8. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy s odbornou péči, když, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o úvěru, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána. K této neplatnosti daného právního jednání se přihlíží i bez návrhu, přičemž tato neplatná smlouva nebyla ani stranami podepsána.9. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru byly pak strany smlouvy povinny si pouze vypořádat svůj vzájemný vztah v režimu § 2993