19 C 359/2023-28 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 15 168,74 Kč s příslušenstvím, když žalovanou částku měla žalovaná dlužit, na základě smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru, uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, ze dne , datum, , jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky. V žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že je svobodná a bez vyživovacích povinností, její čistý měsíční příjem činí 23 000 Kč, náklady na domácnost 10 000 Kč, přičemž tyto údaje žalované byly ověřeny proti tabulce předpokládaných příjmů a výdajů a nebyla zjištěna nekonzistence, a žalobkyně v registru SOLUS, ARES, CEE, INSR nezjistila žádné další závazky žalované po splatnosti. Na základě této smlouvy a po ověření úvěruschopnosti poskytla žalobkyně žalované revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce ve výši 500 000 Kč s úrokovou sazbou 22,68 %, který se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z vyčerpané částky, nejméně však 500 Kč. Za dobu trvání smlouvy žalovaná celkem vyčerpala částku 37 839,40 Kč a na předmětný úvěr uhradila celkem částku 37 650 Kč. Žalovaná však porušila své povinnosti hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, načež žalobkyně využila svého práva a od úvěrové smlouvy odstoupila k 31. 12. 2022 a vyzvala žalovanou k zaplacení celého úvěru. Podle žalobkyně žalovaná dosud žalobkyni neuhradila částku ve výši celkem 15 168,74 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 14 856,74 Kč, smluvního úroku ve výši 2 044,46 Kč, poplatků ve výši 479,40 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč, smluvní pokuty ve výši 312 Kč a nákladů na upomínání ve výši 700 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 11.1.2023 mezi právní předchůdkyni žalobkyně a žalobkyní došlo s účinností ke dni 17.1.2023 k postoupení pohledávek za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem o oznámení o postoupení pohledávky. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou upomínkou ze dne 11. 5. 2023 k zaplacení dluhu. Žalovaná ničeho nezaplatila.2. Žalovaná se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřila.3. K ústnímu jednání nařízenému na 25. 4. 2024 se nedostavila žádná z procesních stran. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti procesních stran, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: Z listiny označené jako Žádost/Smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , podepsané dne , datum, a Všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně, bylo v řízení prokázáno, že se v této smlouvě žalobkyně měla dohodnout s žalovanou na tom, že poskytne žalované revolvingový úvěr s aktuálním úvěrovým rámcem 500 000 Kč s roční úrokovou sazbou 22,68 % a s měsíčním poplatkem za správu a vedení úvěrového účtu, žalovaná se naopak měla zavázat takto poskytnuté peněžní prostředky pravidelně splácet v měsíčních splátkách ve výši 5 % z vyčerpané částky, nejméně však 500 Kč, a to vždy k 17. dni v měsíci následujícím po 1. čerpání úvěru s tím, že v jednotlivých splátkách byly zahrnuty sjednané úroky a poplatky. Nedílnou součástí uzavřené písemné dohody o poskytnutí úvěru se staly dle ujednání stran v samotné smlouvě úvěrové podmínky žalobkyně, v níž byly mj. sjednány poplatky, a dále byla sjednána i smluvní pokuta. V této listině uvedla žalovaná, že je svobodná, zaměstnána u , právnická osoba, s příjmem 23 000 Kč, za bydlení platí 10 000 Kč měsíčně. Dopisem žalobkyně s datem 28. 11. 2022 vzal soud v řízení za prokázáno, že žalobkyně vyhotovila písemné odstoupení od úvěrové smlouvy a vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky, doklad o odeslání, případně doručení tohoto dopisu žalované nebyl předložen, nebylo tedy prokázáno, že by odstoupení od smlouvy bylo žalované doručeno. Z platební historie vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované celkem částku 37 839,40 Kč, když tato částka byla žalovanou vyčerpána v období od 7.7.2020 do 16.11.2022, v tomto období také žalovaná žalobkyni zaplatila na čerpaný revolvingový úvěr částku 37 650 Kč, byl proto žalované žalobkyní vyčíslen dluh k 21.11.2022 ve výši 18 392,60 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11.1.2023 vzal soud za prokázané, že s účinnosti ke dni 17.1.2023 byly pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni. Předžalobní upomínkou ze dne 11. 5. 2023, bylo v řízení dále prokázáno, že žalobkyně vyhotovila výzvu žalované k uhrazení dlužné částky s tím, že v případě, že tuto částku žalovaná neprodleně neuhradí, bude se žalobkyně splnění tohoto nároku domáhat soudní cestou.5. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud skutkový závěr o tom, že předmětnou smlouvu o revolvingovém úvěru podepsanou , datum, žalobkyně poskytla žalované možnost čerpání z úvěrového rámce do výše 500 000 Kč opakovaně, přičemž žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti vycházela z údajů vyplněných žalovanou ohledně příjmů a výdajů bez dalšího ověřování těchto údajů. Žalobkyně tak nemohla získat objektivní představu o schopnosti žalované úvěr splácet, když neznala její skutečné výdaje a ani to, jak plní své závazky např. z titulu nájemného, plateb za energie, jaké jsou její náklady na dopravu do zaměstnání, atd.. Rovněž tak nemohla mít bez ověření u zaměstnavatele žalované právní předchůdkyně žalobkyně za prokázané, že žalovaná pracuje u označeného zaměstnavatele, a že pobírá měsíčně příjem ve výši 23 000 Kč, a že z tohoto příjmu nejsou prováděny např. žádné exekuční srážky apod. Žalovaná vyčerpala od právní předchůdkyně žalobkyně prostředky celkem ve výši 37 839,40 Kč, aniž jí dosud tyto prostředky zcela vrátila, když fakticky zaplatila žalobkyni pouze 37 650 Kč, doručení odstoupení od smlouvy žalované nebylo v řízení prokázáno. Aktivní legitimace žalobkyně vznikla na základě toho, že pohledávky za žalovanou nabyla ke dni 17.1.2023, když uzavřela s právní předchůdkyni věřitele žalované smlouvu o postoupení pohledávek. Předžalobní upomínka ze dne 11. 5. 2023 byla žalované zaslána doporučeně dne 15. 5. 2023.6. Tím, že se žalobkyně nedostavila k ústnímu jednání, zbavila se tak možnosti být soudem poučena k tomu, aby označila důkazy a případně doplnila tvrzení ke skutečnostem rozhodným pro posouzení této věci, konkrétně k úvěruschopnosti žalované, když v řízení nebyly žalobkyni označeny důkazy, kterými by právní předchůdkyně žalobkyně alespoň elementárně ověřila zaměstnání žalované, výši její měsíční mzdy a dále také její výdaje. Rovněž tak nebylo prokázáno, že by se dluh žalované u právní předchůdkyně žalobkyně stal splatným odstoupením od předmětné revolvingové smlouvy, když žalobkyně nepředložila žádný důkaz o tom, že by se odstoupení od smlouvy o revolvingovém úvěru dostalo do dispozice žalované. V tomto smyslu pak soud činí procesní poučení podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. při jednání, které ve věci nařídí a tím, že se nařízeného ústního jednání žalobkyně dobrovolně neúčastnila, zaslala soudu pouze omluvu, zbavila se této možnosti být soudem poučena a vyzvána k tomu, aby splnila svou povinnost tvrzení a povinnost důkazní.7. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.1