41 C 191/2024-21 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali ochrany rušené držby. Tento návrh odůvodnili tím, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 448 m2, jehož součástí je budova č.p. , číslo, , způsob využití rodinný dům, jak se tato nemovitost nachází v katastrálním území , adresa, , v obci , adresa, , a je zapsána na LV č. , hodnota, vedeném u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Uvedenou nemovitost, resp. její součást v podobě budovy č.p. 409 užívají žalobci k bydlení. Žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. 994/5, trvalý travní porost, o výměře 129 m2, jak se tato nemovitost nachází v katastrálním území , adresa, , v obci , adresa, , a je zapsána na LV č. , hodnota, vedeném u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Pozemek parc. č. , číslo, , který je v podílovém spoluvlastnictví žalovaných, je zatížen věcným břemenem cesty, a to ve prospěch panujícího pozemku parc. č. , hodnota, , který je v podílovém spoluvlastnictví žalobců. Toto věcné břemeno je zapsáno v části C na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, pod č.j. , č.j., , kdy právním titulem vzniku tohoto věcného břemene je usnesení soudu číslo deníku , číslo, . S právem držby žalobců úzce souvisí i otázka pokojného, resp. původního stavu. Dle ust. § 1003 obč. zák. se může ten, kdo byl v držbě rušen, domáhat, aby rušitel vše uvedl v předešlý stav. Dle ust. § 1007 odst. 1 obč. zák. byl-li držitel vypuzen z držby, může se domáhat vůči vypuditeli obnovení původního stavu. K narušení onoho pokojeného stavu, a tedy k zásahu do práva držby žalobců ze strany žalovaných došlo , datum, , kdy žalovaní zahradili pozemek parc. č. , číslo, v celé jeho šíři v místě, kde tento pozemek hraniční s pozemkem parc. č. , číslo, , (kdy toto místo je zaznačeno v přiložené ortofotomapě) zatravňovacími dlaždicemi, čímž znemožnili průchod přes tento pozemek, a tedy realizaci práva žalobců odpovídajícího věcnému břemeni. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaní zasáhli do práva žalobců odpovídajícího věcnému břemeni, vyhledali žalobci právní pomoc advokáta. Přípisy ze dne , datum, vyzvali žalobci prostřednictvím svého právního zástupce oba žalované k tomu, aby odstranili překážku v podobě zatravňovacích dlaždic bránící žalobcům ve výkonu práva odpovídajícího věcnému břemeni na pozemku parc. č. , číslo, , v k.ú. , adresa, a ke zdržení se dalších zásahů do práva žalobců odpovídajícího věcnému břemeni zřízeného na pozemku parc. č. , číslo, , v k.ú. , adresa, . Na tento přípis reagovali žalovaní přípisem ze dne , datum, , v němž uvedli, že výzvu žalobců nereflektují z důvodu, že žalobci mají zajištěn alternativní přístup ke svým nemovitostem. Tím, že žalovaní dne , datum, přehradili pozemek, který žalobci užívají k realizaci výkonu popsaného věcného břemene, resp. na výzvu žalobců tuto překážku neodstranili, zasáhli do práva žalobců odpovídajícího věcnému břemeni, a tedy ruší právo držby žalobců spočívající v právu chodit a jezdit před pozemek žalovaných. Pokud žalobci podávají žalobu dnešního dne, pak tak činí po právu v souladu s ust. § 1008 odst. 1 obč. zák., neboť k rušení jejich práva držby ze strany žalovaných došlo tím, že dne , datum, přehradili či umožnili přehradit pozemek parc. č. , číslo, 5, kdy od tohoto data počala běžet ona 6týdenní prekluzivní lhůta, která uplyne , datum, .2. Z listin připojených k žalobě má soud za prokázáno:Z výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , LV č. , hodnota, , že žalobci mají v podílovém spoluvlastnictví pozemky parc. č. , hodnota, a , číslo, v k. ú. a obec , adresa, .Z výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , LV č. , hodnota, , že žalovaný 1. a žalovaná 2. jsou podílovými spoluvlastníky v rozsahu každý ½ celku pozemku parc. č. , číslo, , který je zatížen věcným břemenem cesty pro panující nemovitosti , číslo, na základě usnesení soudu číslo deníku , číslo, .Z prohlášení žalobců, že až do data , datum, využívali právo odpovídající věcnému břemeni cesty přes pozemek parc. č. , číslo, k přístupu k jejich domu.Z fotografie zatravňovacích dlaždic bylo zjištěno, že byl zamezen vstup na pozemek žalovaných postavením překážky.Z předžalobních výzev ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobci vyzvali žalované k dobrovolnému umožnění vstupu na pozemek parc. č. , číslo, a upozornili je na možnost uplatnění svého nároku u soudu.Z dopisu žalovaných ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaní nehodlají pozemek zpřístupnit a vyzývají žalobce, aby využívali jiný přístup ke svému domu.3. Podle § 987 občanského zákoníku (dále jen o.z.), držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe.4. Podle § 1003 o.z., držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.5. Podle § 1008 odst. 1 o.z., soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.6. Z popsaných skutkových okolností a z žalobního návrhu je zřejmé, že žalobci se domáhají ochrany svých práv dle ust. § 1003 občanského zákoníku, proto soud posoudil žalobu podle tohoto ustanovení. V ustanovení § 1003 občanského zákoníku je upravena tzv. posesorní ochrana držby proti svémocnému rušení, které nespočívá v jejím odnětí (ve vypuzení z držby – viz § 1007). Podmínkou úspěchu žaloby je držba žalobců a její svémocné rušení žalovaným. Rušením držby je každé omezování držitele ve výkonu drženého (nezáleží tedy, zda také existujícího) práva, ať již vlastnického, či jiného, nejde-li ovšem o vypuzení z držby (proti tomu poskytuje ochranu žaloba podle § 1007 občanského zákoníku). V případě rušení držby užívacího práva může jít i o jednání, spočívající ve faktickém ztížení výkonu tohoto práva spočívajícího i v umístění závory na trase příjezdové cesty. Rušení držby musí být svémocné; takovým je každý zásah do držby, „ať se stal v jakékoli formě, s výjimkou zásahu dovoleného právem“ (Randa, Šikl, 1890, s. 130). O dovolený zásah jde v případě, kdy právo umožňuje zásah do cizí držby.7. Dle § 177 odst. 1 o.s.ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat. Dle § 178 o.s.ř. soud se v řízení se omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. Žalobce musí v řízení tvrdit i prokázat, že je držitelem práva, o jehož rušení jde, a to, že jej žalovaný ruší. Je třeba zkoumat, zda šlo skutečně o nabytí držby; pouhé faktické jednání často nestačí.8. V provedeném řízení má soud z listinných důkazů za prokázáno, že žalobci jsou vlastníci pozemku parc.č. , hodnota, , v jehož prospěch je zřízeno věcné břemeno cesty přes pozemek žalobců parc. č. , číslo, . Toto věcné břemeno je zapsáno v katastru nemovitostí a žalobci jej realizovali až do data , datum, , kdy žalovaný umístěním zatravňovacích dlaždic znemožnil tento výkon věcného břemene žalobcům, aniž by k tomu měl nějaký důvod. Pro výkon existujícího věcného břemene cesty není rozhodující, zda mají žalobci přístup ke svým nemovitostem jiným způsobem či nikoli. Žalobci jsou držiteli práv z věcného břemene a žalovaní nemají právo jejich držbu jakýmkoli způsobem rušit. Žalovaní dne , datum, umístili na svém pozemku , číslo, 5 zatravňovací dlaždice, čímž znemožnili žalobcům výkon práva cesty a na výzvu k dobrovolné nápravě reagovali negativně. Žaloba o ochranu rušené držby byla podána soudu dne , datum, , tj. ve lhůtě uvedené v § 1008 o.z. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 177 odst. 1 věta druhá o.s.ř.).9. O nákladech řízení účastníků bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobci měli ve věci plný úspěch, mají proto právo na náhradu jím vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a nákladů právního zastoupení, jejichž výše se řídí vyhláškou č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhláška) a zaplaceného soudního poplatku. Podle § 9 odst. 3 písm. c) vyhlášky činí sazba mimosmluvní odměny advokáta za jeden úkon právní služby 2 600 Kč. Advokát ve věci učinil 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis kvalifikované předžalobní výzvy k plnění, sepis žaloby), za něž náleží odměna ve výši 7 200 Kč. Podle § 13 odst. 3 vyhlášky za každý úkon právní služby náleží paušální náhrada po 300 Kč, za tři úkony to je 900 Kč. Advokát zastupoval v řízení 2 klienty, náleží mu proto za každou takto zastupovanou osobu odměna snížená o 20% dle § 12 odst. 4 vyhlášky. Celková výše nákladů řízení tak činí 18 920 Kč a žalovaní jsou povinni tyto zaplatit k rukám právní