10 C 150/2025-275 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k nemovitostem označeným ve výroku I. tohoto rozsudku, kdy strany se shodly na zrušení podílového spoluvlastnictví s tím, aby podíl žalované ve výši 1/8 byl přikázán do výlučného vlastnictví žalobkyně, která vlastní a užívá podíl na předmětných nemovitostech ve výši 7/8, přičemž nemovitosti nelze dělit, neboť tvoří jeden funkční celek a žalovaná o tyto nemá zájem. Obě strany se shodly v průběhu řízení po vypracování aktuálního znaleckého posudku na ceně za převedení podílu ve výši 1/8 v částce 1 099 900 Kč.2. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že oba účastníci řízení souhlasí se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, kdy výše podílu žalobkyně představuje 7/8 a žalované 1/8. Z důvodu nedělitelnosti souhlasí rovněž s přikázáním pozemku se stavbou do výlučného vlastnictví žalobkyně, cena za podíl ve výši 1/8 odpovídá částce 1 099 900 Kč, žalobkyně je solventní.3. S ohledem na nesporná tvrzení stran, soud neprováděl další dokazování.4. Podle § 1143 občanského zákoníku Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.5. Podle § 1144 občanského zákoníku Je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.6. Podle § 1147 občanského zákoníku Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků je důvodný, když nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, a v návaznosti na zrušení je potřeba spoluvlastnictví podle výše uvedených ustanovení vypořádat. Dělení pozemku z důvodu funkčního spojení s domem není možné, proto je nutné postupovat dle zákonného pořadí způsobů vypořádání, jímž je přikázání věci za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Pro tento případ vypořádání došlo mezi účastníky ke shodě, kdy navrhovali přikázat pozemek se stavbou do výlučného vlastnictví žalobkyně oproti přiměřené náhradě pro žalovanou. Při rozhodování o výši vypořádacího podílu soud s ohledem na nespornou výši dle znaleckého posudku ze dne 10.10.2025 dospěl k závěru, že jeho přiměřená a spravedlivá výše odpovídá částce 1 099 900 Kč, kterou tedy žalobkyně je povinna zaplatit žalované. Pro výše uvedené bylo tedy žalobě vyhověno.8. Soud při rozhodování o nákladech řízení mezi účastníky postupoval dle platné judikatury s odkazem na rozhodnutí Ústavního soudu ČR, pod sp. zn. I.ÚS 262/20, kdy v daném případě neshledal žádné okolnosti, které by odůvodňovaly výjimečnou aplikaci § 142 odst.3 o.s.ř., navíc obě strany náklady nepožadovaly.9. S ohledem na skutečnost, že po vyhlášení rozsudku se obě strany vzdaly odvolání, soud v souladu s § 157 odst. 4 o.s.ř. vyhotovil toto zkrácené odůvodnění rozsudku.