15 C 100/2025-83 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně a), b) se domáhaly návrhem došlým soudu dne 25. 9. 2025 stanovení povinností žalovanému, jak citováno ve výroku I., II. tohoto usnesení s odůvodněním, že žalobkyně a) a žalobkyně b) společně dále také jako „Žalobkyně“) jsou podílovými spoluvlastnicemi následujících nemovitých věcí, přičemž každá z nich má ve svém vlastnictví podíl o velikosti id. 1/2 na těchto nemovitých věcech:pozemku p. č. , číslo, , ostatní plocha, apozemku p. č. st. , číslo, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci , adresa, , č. ev. , číslo, ,zapsaných na listu vlastnictví č. , číslo, u Katastrálního úřadu pro , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území , adresa, , pro obec , adresa, , (dále jen „Nemovitosti“).Žalovaný je mj. výlučným vlastníkem následujících nemovitostí:pozemku p. č. , číslo, , apozemku p. č. , číslo, ,zapsaných na listu vlastnictví č. , číslo, , jenž je vedený u Katastrálního úřadu pro , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území , adresa, , pro obec , adresa, , přičemž oba tyto pozemky jsou v katastru nemovitostí uvedeny druhem ostatní plocha se způsobem využití jakožto ostatní komunikace, (dále jen „Pozemky“).Na těchto pozemcích žalovaného se nachází jediná příjezdová cesta k nemovitostem ve vlastnictví žalobkyň, (dále také jako „Příjezdová cesta“). Pro upřesnění žalobkyně uvádí, že ke svým nemovitostem přijíždějí po obecní komunikaci ve vlastnictví obce , adresa, , a to konkrétně po pozemcích p. č. , číslo, a p. č. , číslo, zapsaných na listu vlastnictví č. , číslo, , jenž je vedený u , právnická osoba, pro , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území , adresa, , pro obec , adresa, , a poté přes pozemky žalovaného.Původním vlastníkem nemovitostí byla paní , jméno FO, , roz. , jméno FO, , nar. , datum, , zemřelá dne , datum, , jenž byla matkou žalobkyně 2. a babičkou žalobkyně 1. Žalobkyně vlastnické právo k nemovitostem posléze nabyly na základě Usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne 26. 6. 2015, sp. zn. , spisová značka, , (dále jen „Usnesení o dědictví“), jímž byla schválena dohoda dědiců a potvrzeno nabytí dědictví po zůstavitelce , jméno FO, ., jméno FO, spolu s žalobkyní b) pokojně a nepřerušeně užívaly příjezdovou cestu nacházející se na pozemcích, které jsou nyní ve vlastnictví žalovaného, a to k přístupu a příjezdu motorovými vozidly k nemovitostem již od roku 1966. Posléze od svého narození v r. 1976 pokojně a nepřerušeně tuto příjezdovou cestu užívala i žalobkyně a). Tuto Příjezdovou cestu historicky a dlouhodobě využívali již předci obou žalobkyň a samotné žalobkyně později na základě dohody s tehdejšími vlastníky pozemku p. č. , číslo, panem , jméno FO, , nar. , datum, , který byl vlastníkem od r. 2010, a pozemku p. č. , číslo, paní , jméno FO, , nar. , datum, , která byla vlastníkem od r. 2007, kteří právo cesty a stezky žalobkyním po celou dobu umožňovali. Byli si vědomi, že se jednalo o jedinou možnou přístupovou komunikaci pro přístup a příjezd motorovými vozidly k nemovitostem žalobkyň a při prodeji svých pozemků žalovanému jej s tímto stavem seznámili. Ostatně i sám žalovaný po nabytí vlastnického práva k pozemkům v roce 2011 žalobkyním přístup a příjezd k jejich nemovitostem umožňoval až do dne 16. 8. 2025.Samotný účel pozemků ve vlastnictví žalovaného je taktéž dán již historicky. Příjezdová cesta nacházející se na pozemcích žalovaného totiž slouží jakožto příjezdová komunikace taktéž k dalším nemovitostem jiných vlastníků, např. k pozemku ve vlastnictví manželů , jméno FO, a , jméno FO, p. č. , číslo, , zapsanému na listu vlastnictví č. , číslo, , jenž je vedený u Katastrálního úřadu pro , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území , adresa, , pro obec , adresa, , (dále také „LV č. , číslo, “), nebo k pozemku ve vlastnictví manželů , jméno FO, a , jméno FO, p. č. , číslo, , zapsanému na listu vlastnictví č. , číslo, , jenž je vedený u , právnická osoba, pro , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území , adresa, , pro obec , adresa, , (dále také „LV č. , číslo, “).Předmětné pozemky byly přiděleny k osobnímu užívání paní , jméno FO, a , jméno FO, dohodou o zřízení práva osobního užívání ze dne 29. 6., Anonymizováno, 1967. Historický účel pozemků jakožto příjezdové cesty dokládá rovněž odstupní smlouva uzavřená mezi , jméno FO, a , jméno FO, , sp. zn. , spisová značka, , kde se v čl. I zmiňuje, že pozemek p. č. , číslo, slouží pro účely vjezdu.Skutečnost, že pozemky žalovaného slouží historicky a dlouhodobě jako jediná příjezdová komunikace k jednotlivým chatám v chatovišti, dosvědčuje mj. fakt, že na listu vlastnictví č. , číslo, , jenž je vedený u Katastrálního úřadu pro , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území , adresa, , pro obec , adresa, , jsou zaznamenány poznámky v části D, o tom, že z pozemkové knihy je na LV č. , číslo, a na LV č. , číslo, jednostranně evidováno oprávnění z věcného břemene cesty ve prospěch pozemku p. č. , číslo, (ve vlastnictví manželů , jméno FO, a , jméno FO, ) a ve prospěch pozemku p. č. , číslo, (ve vlastnictví manželů , jméno FO, a , jméno FO, ). Dle datace zápisu poznámek do katastru nemovitostí, příjezdová cesta slouží svému účelu nejméně již od roku 1970, potažmo dle datace listiny, na základě, které byly tyto poznámky do katastru nemovitostí zapsány, od roku 1964.Po nabytí vlastnického práva k pozemkům ze strany žalovaného v roce 2011 respektoval užívání příjezdové cesty ze strany žalobkyň i samotný žalovaný a nadále žalobkyním umožňoval užívání této příjezdové cesty k přístupu a příjezdu motorovými vozidly k nemovitostem žalobkyň. Tyto skutečnosti mohou potvrdit nejen žalobkyně, ale také sousedé (starousedlíci), kteří v dané lokalitě obývají své chaty (celoročně/po část roku) po dobu několika desítek let, a to manželé , jméno FO, a , jméno FO, , paní , tituly před jménem, , jméno FO, , paní , jméno FO, . Dále mohou skutečnost potvrdit svědci, kteří s žalobkyněmi chatu pravidelně navštěvovali, a to paní , jméno FO, a paní , jméno FO, , a pan , jméno FO, , který se podílel na údržbě nemovitostí žalobkyň, kdy veškeré nářadí a věci potřebné k údržbě nemovitostí přiváželi společně po pozemcích žalovaného.Dále může skutečnost, že žalovaný umožňoval užívání příjezdové cesty k nemovitostem žalobkyň jak chůzí, tak i jízdou motorovým vozidlem potvrdit vnuk žalobkyně 2. pan , jméno FO, , nar. , datum, , který nemovitosti žalobkyň trvale a nepřetržitě v roce 2019 užíval, když v chatě č. ev. , číslo, bydlel se svou přítelkyní.Žalobkyně a jejich právní předchůdci tak po několik desetiletí vykonávali právo odpovídající právu služebnosti cesty a stezky, spočívající v časově neomezeném přístupu a příjezdu všemi vozidly přes pozemky, jež jsou aktuálně ve vlastnictví žalovaného, a to s úmyslem vykonávat toto právo pro sebe. Ačkoli toto právo odpovídající právu služebnosti cesty a stezky nebylo nikdy do příslušného katastru nemovitostí ve prospěch nemovitostí žalobkyň formálně zapsáno, jsou žalobkyně přesvědčeny, že dlouhodobým a nepřerušeným užíváním příjezdové cesty došlo k vydržení služebnosti cesty a stezky ve prospěch nemovitostí ve vlastnictví žalobkyň. Právo žalobkyň na přístup k jejich nemovitostem přes pozemky žalovaného je tak bez dalšího dáno, a to již historicky, když jejich právo cesty a stezky bylo v daném případě jednoznačně vydrženo.Skutečnost, že žalobkyně a jejich právní předchůdci užívali příjezdovou cestu jakožto jediný přístup a příjezd ke svým nemovitostem, a to chůzí i jízdou, dokládají svými čestnými prohlášeními sousedé žalobkyň a jsou připraveni rovněž svým svědectvím tuto skutečnost prokázat.Žalobkyně své shora popsané právo služebnosti cesty a stezky vykonávaly, až do doby, kdy jim v tom žalovaný fyzicky zabránil umístěním uzamykatelného sloupku s betonovým základem. Dne 16. 8. 2025 se žalobkyně dozvěděly, že žalovaný bez jakéhokoli upozornění či dohody s nimi umístil na pozemcích tento uzamykatelný sloupek, čímž jim fakticky znemožnil volný příjezd (a popř. výjezd) k nemovitostem motorovými vozidly, který je nyní možný pouze se svolením žalovaného, k němuž však prakticky nedochází. Pokud je žalobkyním přístup (ať už chůzí/jízdou) přes jeho pozemky vůbec umožněn, jedná se o toliko o krátký vstup, který je omezen pouze na krátký časový úsek vyměřený slovy žalovaného např. „Máte na to 3 minuty“. Takové jednání má charakter šikanózního výkonu práva ve smyslu § 8 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, představuje neoprávněný zásah a nepřiměřené omezení výkonu vlastnického práva žalobkyň ke svým nemovitostem a současně nepřiměřeným způsobem ruší jejich držbu práva služebnosti cesty a stezky.Díky rušivému jednání žalovaného žalobkyně nemohou své nemovitosti prakticky ani užívat k účelu, ke kterému slouží. Chata č. ev. , číslo, je vytápěna dřevem nebo uhlím, které byly vždy historicky přiváženy přes pozemky žalovaného a vykládány na pozemek žalobky