CS · EN DE FR brzy

19 C 206/2025-21 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

ECLI: ECLI:CZ:OSFM:2025:19.C.206.2025.1
Datum: 2025-10-03
Předmět: o 21 561,30 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 87 z. č. 257/2016 Sb."]
["smlouva o úvěru""peněžité plnění"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o 21 561,30 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 1970 (89/2012 Sb.), § 2395 (89/2012 Sb.), § 86 (257/2016 Sb.).
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 21 561,30 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným Smlouvu o úvěru č. , hodnota, dne , datum, . Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 17,99 % ročně a poplatky. Žalovaný se zavázal hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 402 Kč vždy nejpozději do 15. dne v měsíci. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se s hrazením splátek do prodlení. Jelikož žalovaný nereagoval na výzvy žalobkyně k zaplacení již splatných splátek úvěru, využila žalobkyně svého práva a prohlásila dne 29. 5. 2024 celý úvěr za okamžitě splatný. Žalovaný se tak počínaje dnem následujícím dostal do prodlení se zaplacením celého dluhu. Žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného a vycházela z údajů poskytnutých bance žalovaným. Tyto byly hodnoceny individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem banka získala částku disponibilních zdrojů klienta. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla bankou zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Po provedeném individuálním hodnocení žalovaného, žalobkyně žádosti klienta vyhověla. Žalovaný proto s ohledem na výše uvedené dluží žalobkyni částku 19 589,30 Kč na jistině dluhu, poplatky v celkové výši 1 972 Kč, částku 1 895,50Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 14,75 % p.a. počítaného z jistiny úvěru od 30. 5. 2024 do 20. 1. 2025, částku ve výši 1 886,06 Kč na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek ode dne 31. 5. 2024 do 20. 1. 2025, a dále smluvní úrok 14,75 % p.a. z částky 19 589,30 Kč od 21. 1. 2025 do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení 14,75 % p.a. z částky 19 589,30 Kč od 21. 1. 2025 do zaplacení. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, avšak žalovaná částka dosud nebyla uhrazena.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Obě procesní strany daly souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání jen na základě předložených listinných důkazů, a to ve smyslu ust. § 115a občanského soudního řádu.4. V řízení bylo zjištěno z listin předložených žalobkyní, že podrobná skutková tvrzení žalobkyně, obsažená v žalobě, odpovídají žalobkyní předloženým listinám, když těmito listinami byly smlouva o úvěru ze dne , datum, , potvrzení o poskytnutí finančních prostředků, záznam žalobkyně o zaplacených splátkách úvěru, upomínka, oznámení o prohlášení celého úvěru za splatný, předžalobní výzva. Těmito listinami byla prokázána výše dluhu žalovaného, jak je žalobkyní v žalobě tvrzena, jakož i zejména to, že žalovaný po relativně dlouhou dobu (od roku 2022 do konce roku 2023 úvěr řádně splácel), soud na základě těchto skutkových zjištění pak učinil skutkový závěr, který zcela odpovídá skutkovým tvrzením žalobkyně popsaným pod bodem 1. tohoto odůvodnění a pro stručnost na něj soud také odkazuje. Soud rovněž ve shodě s žalobkyní dospěl k závěru, že žalobkyně řádně před poskytnutím úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného, což dále dokládá i to, že žalovaný řádně hradil splátky, a to přinejmenším po dobu jednoho roku.5. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil skutkový závěr, který zcela odpovídá tomu, jak je popsán stav pod bodem 1. tohoto odůvodnění.6. Po právní stránce má nárok žalobkyně oporu nejen v předložené smlouvě o revolvingovém úvěru, ale i v ust. § 2395 občanského zákoníku, když žalobkyně v řízení prokázala listinami předloženými společně s žalobou, že žalovanému poskytla úvěr ve výši 20 000 Kč, žalovaný však nedostál svým závazkům ze smlouvy o úvěru, proto došlo ke dni 29. 5. 2024 k zesplatnění úvěru, vyčíslení dluhu žalovaného, z čehož vyplynulo, že žalovaný dosud proto žalobkyni dluží částku 21 561,30 Kč, z čehož je jistina ve výši 19 589,30 Kč a poplatky ve výši 1 972 Kč, s dalším úrokovým příslušenstvím, soud proto žalobě vyhověl, a to včetně úroku a úroku z prodlení, když úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku a jeho výše v § 2 nař. vlády č. 357/2013 Sb.. Žalobkyně rovněž dostála svým povinnostem dle § 86 a § 87 z. č. 257/2016 Sb., když před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, navíc v daném případě nebylo sporu o tom, že žalovaný svůj dluh z označeného titulu po dobu nejméně jednoho roku splácel. Soud v tomto ohledu odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023, v němž soud konstatoval, že „Pro závěr, zda smlouva o spotřebitelském úvěru je smlouvou neplatnou, nepostačuje jen samo zjištění, že poskytovatel řádně neposoudil úvěruschopnost spotřebitele. Jen proto, že samo zjištění, že poskytovatel v procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, nemusí vždy nutně znamenat, že spotřebitel není schopen úvěr splácet. Z řečeného vyplývá, že za dané situace nelze smlouvu považovat za neplatnou jen proto, že by například nebyla řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele; musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet.“ Pokud byl poskytnutý úvěr ze strany žalovaného dlouhodobě (nejméně 1 rok) řádně splácen, a žalovaný tedy byl úvěr schopen splácet, nemohlo dojít k naplnění podmínek pro vyslovení závěru o neplatnosti smlouvy.7. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 400 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné právní zástupkyní žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis kvalifikované výzvy k plnění). Za tyto tři úkony jí náleží odměna ve výši 1 200 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a 21 % DPH ve výši 315 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 863 Kč činí 2 678 Kč. Tyto náklady je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Citovaná ustanovení

§ 86 (257/2016 Sb.)§ 87 (257/2016 Sb.)§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 2395 (89/2012 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.