10 C 302/2025-15 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 33 566,05 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku II. tohoto rozsudku, představující dluh žalovaného ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 28.4.2024, uzavřené mezi žalovaným a žalobkyní, dle které žalobkyně převedla žalovanému dne 28.4.2024 převodem na jeho bankovní účet č. , č. účtu, částku ve výši 17 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku včetně poplatků vrátit do 28.5.2024. Žalovaný nezaplatil nic, proto žalobkyně požadovala vrácení poskytnuté částky včetně poplatků v celkové výši 33 566,05 Kč včetně zákonného úroku z prodlení od 29.5.2024.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 6.11.2025 bylo žalovanému uloženo, aby se ve lhůtě 5 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo doručeno žalovanému, žalovaný se však ve stanovené lhůtě nijak nevyjádřil a na uvedené usnesení soudu nijak nereagoval a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která svůj souhlas učinila již v žalobě.4. Z potvrzení banky o provedené transakci bylo zjištěno, že na účet žalovaného č. , č. účtu, byla dne 28.4.2024 převedena částka v celkové výši 17 000 Kč z účtu žalobkyně. Listina nazvaná Smlouva o úvěru s datem 28.4.2024 byla podepsána za věřitele a za žalovaného podpis chybí. Dopisem z 30.4.2025 byl žalovaný vyzván k zaplacení zůstatku úvěru z úvěrové smlouvy.5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostně na jeho účet částku ve výši 17 000 Kč, žalovaný tuto částku nevrátil, smlouvu řádně nepodepsal.6. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy, avšak poskytla na účet žalovaného částku 17 000 Kč, dospěl k závěru, že smlouva mezi stranami nebyla uzavřena a je nutné vypořádání stran v režimu bezdůvodného obohacení.7. Podle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému částku 17 000 Kč, přitom žalovaný žalobkyni nezaplatil nic. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně obohatil právě o částku 17 000 Kč, proto žalovaný musí žalobkyni zaplatit tuto částku. V této části tedy bylo žalobě vyhověno. Ve vztahu k příslušenství soud vycházel z ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb., kdy spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V tomto případě určuje splatnost nesplacené jistiny soud, poněvadž nedošlo k dohodě mezi účastníky. V tomto směru lze odkázat na rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 3675/2021. Vzhledem k tomu, že lhůta ke splatnosti žalované částky byla určena soudem do tří dnů od právní moci rozsudku, tedy až tímto rozhodnutím, žalovaný se nemohl dostat v době vydání tohoto rozsudku do prodlení s plněním dluhu. Vzhledem k uvedenému tedy soud žalobu ve vztahu k úroku a poplatkům zamítl.9. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, kdy úspěch žalobkyně byl srovnatelný s úspěchem žalovaného, proto si každý z účastníků bude hradit své náklady řízení sám.