10 C 306/2025-18 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 49 876 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I., II. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému za úplatu elektřinu do odběrného místa spotřeby na parc. č. , adresa, a žalovaný se zavázal elektřinu odebírat a platit za ni žalobkyni stanovenou cenu. Žalovaný nezaplatil zcela vyúčtování fakturou č. , hodnota, se splatností 26. 10. 2022 ve výši 6 896 Kč, fakturou č. , hodnota, se splatností 7. 2. 2023 ve výši 6 500 Kč (vyúčtován poplatek za nedodržení sjednané doby odběru dle ceníku), fakturou č. , hodnota, se splatností 7. 4. 2023 ve výši 27 239 Kč, fakturou č. , hodnota, se splatností 7. 4. 2023 ve výši 9 241 Kč, proto žalobkyně požadovala po žalovaném zůstatek z těchto vyúčtování v celkové výši 49 876 Kč. Z důvodu prodlení požadovala žalobkyně zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti posledního vyúčtování.2. Soud ve věci usnesením ze dne 11. 11. 2025 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem souhlasila již v samotné žalobě.3. Z listinných důkazů, zejména ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny s datem 15.6.2022, z daňových dokladů z 12.10.2022, 24.3.2023, z vyúčtování poplatku z 24.1.2023 a konečného vyúčtování z 21.2.2023, Obchodních podmínek žalobkyně a Ceníku služeb žalobkyně, bylo zjištěno, že žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa v Šenově, na základě smlouvy uzavřené mezi účastníky a žalovaný se zavázal platit úhrady za předmětné dodávky dle předložených vyúčtování. V předmětné smlouvě je ujednání, že Ceník a Obchodní podmínky jsou součástí smlouvy a že smlouvu lze ukončit ze strany zákazníka kdykoliv bez jakýchkoliv sankcí a poplatků s tím, že Ceník má přednost před smlouvou a obchodními podmínkami. Z ceníku žalobkyně bylo dále zjištěno, že tento není stranami podepsán a je v něm mj. ujednání o tom, že pokud bude smlouva ukončena před 30.6.2024 zákazník zaplatí poplatek ve výši 6 500 kč za nedodržení podmínek pevné ceny. Dále bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávky elektřiny dne 24.3.2023 v částce 9 241 Kč splatné 7.4.2023, dne 12.10.2022 dodávky v částce 6 869 Kč splatné 7.2.2023, dne 21.2.2023 v částce 27 239 Kč splatné 7.4.2023 a dne 24.1.2023 poplatek ve výši 6 500 Kč z důvodu ukončení smlouvy před koncem platnosti balíčku. Z předžalobní upomínky z 29.4.2025 včetně podacího lístku bylo dále zjištěno, že žalovaný ani přes předžalobní upomínku z 29.4.2025 dluh neuhradil.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaný nezaplatil žalobkyni dodávky elektřiny realizované do odběrného místa žalovaného v Šenově v celkové výši 43 376 Kč, a nezaplatil ani poplatek dle Ceníku žalobkyně ve výši 6 500 Kč za předčasné ukončení smlouvy, přičemž ve smlouvě je ustanovení o tom, že zákazník bez jakýchkoliv sankcí může smlouvu ukončit.5. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně v souladu s § 2079 a následujících občanského zákoníku, kdy dodávala žalobkyně dle kupní smlouvy žalovanému elektřinu a žalovaný byl povinen tyto dodávky zaplatit na základě jejího vyúčtování. Žalobkyně v žalovaném období dodala elektřinu a žalovaný měl za toto období zaplatit částku 43 376 Kč. Bylo na žalovaném tvrdit a prokázat, že svůj závazek splnil a dodávky zaplatil. Žalovaný však tyto dodávky nezaplatil, proto je žaloba v této části důvodná a žalovaný byl zavázána k zaplacení této kupní ceny. Žalovaný měl zaplatit do dat uvedených na fakturách, ode dnů následující po splatnosti vyúčtování je tedy v prodlení a žalobkyně má právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle § 1968 a následujících občanského zákoníku ve výši dle vl. nařízení č. 351/2013 Sb., proto i ohledně příslušenství bylo žalobě vyhověno.6. Žalobkyně uplatnila vůči žalovanému i nárok na zaplacení sankce sjednané v Ceníku, jež byl součástí smlouvy, za jeho porušení povinnosti odebírat po sjednanou dobu elektřinu od žalobkyně. Vzhledem k tomu, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou, neboť na jedné straně vystupuje žalobkyně jako podnikatelka, na straně druhé žalovaný jako spotřebitel, je nutno nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty z úřední povinnosti posuzovat v intencích § 1813 o. z. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích formuloval a odůvodnil závěr, že pro posouzení, zda smlouva obsahuje ujednání, která znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, je významné, zda se strany v konkrétním ujednání odchýlily od dispozitivního ustanovení zákona, kterým by se jejich smluvní vztah jinak řídil, a to výrazně v neprospěch spotřebitele, a zda poskytovatel služby mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. V daném případě obsahuje smlouva rozpor v důsledku ukončení smlouvy před sjednaným termínem. Na jedné straně je ve smlouvě sjednána možnost kdykoliv smlouvu ukončit bez jakýchkoliv sankcí, na druhé straně je v Ceníku ujednání, že za ukončení smlouvy je zákazník povinen zaplatit poplatek, přitom Ceník má mít přednost před obsahem smlouvy. Obsah smlouvy nebyl sepsán jasným a srozumitelným jazykem, když ujednání o poplatku v Ceníku žalobkyně lze považovat za překvapivé (skryté) a zcela v rozporu s ujednáním ve smlouvě. Postavení stran se v rámci závazku liší. Navíc v konkrétním případě nemají obdobné právo na smluvní poplatek obě strany, žalobkyni tak za porušení jejich povinností dodávat elektřinu hrozí pouze jiné sankce (vyplývající z veřejnoprávních předpisů), ze smlouvy nevyplývá žádné konkrétní ujednání, které by před jednostranným jednání žalobkyně a porušením jejich povinností chránilo také spotřebitele. S ohledem na všechny tyto skutečnosti, neboť práva a povinnosti stran nejsou reálně v rovnováze a ujednání v neprospěch žalovaného nejsou vyvážena jinými ujednáními, posuzované ujednání tak v daném případě v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch žalovaného a lze konstatovat, že žalobkyně mohla při uzavírání smlouvy rozumně očekávat, že by žalovaný jako spotřebitel při individuálním vyjednávání o obsahu smlouvy s takovou klauzulí nesouhlasil. Ujednání o smluvním poplatku je nepřiměřené, a proto podle § 1815 o. z. zdánlivé, proto se k němu nepřihlíží. Pro výše uvedené tedy dospěl soud k závěru, že nárok na poplatek žalobkyně uplatnila nedůvodně, proto byla žaloba v této části zamítnuta.7. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobkyně byla úspěšná v 86 %, od jejího úspěchu je nutno odečíst úspěch žalovaného ve výši 14 %, proto má žalobkyně právo na 72 % nákladů řízení. Při 100% úspěchu by tyto náklady představovaly částku 4 900 Kč, t.j. zaplacený soudní poplatek ve výši 1 996 Kč a 2 904 Kč za náklady právního zastoupení žalobkyně mající oporu ve vyhl. č. 177/1996 Sb. (tvořené částkou 2 100 Kč jako odměnou dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 žalobkyní účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, výzvy k plnění, sepisu žaloby po 700 Kč, dále 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení a sepisu žaloby a předžalobní výzvu dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše pak včetně 21 % DPH, kterou je povinna z přiznané odměny a náhrad odvést zástupkyně žalobkyně jako advokátka, jež v řízení osvědčila, že je registrovaným plátcem DPH). 72% z částky 4 900 Kč činí 3 528 Kč.