10 C 345/2025-14 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 27 000 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalobkyně z titulu smlouvy o havarijním pojištění č. , hodnota, vyplatila poškozenému pojištěnému pojistné plnění ve výši 27 000 Kč z důvodu pojistné události – trestné činnosti žalovaného, který dne 14.12.2023 ve , adresa, na parkovišti Policie ČR poškodil zaparkované motorové vozidlo zn. , značka auta, , SPZ, , majitele , jméno FO, , za což byl žalovaný shledán vinným rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, ze dne 21.5.2024, čj. , spisová značka, . Výplatou pojistného plnění poškozenému ve výši 27 000 Kč fakturovanou cenu za opravu poškozeného vozidla uplatnila žalobkyně svůj nárok na náhradu pojistného plnění vůči žalovanému výzvou z 9.1.2025 s poskytnutou lhůtou plnění do 8.2.2025. Žalovaný dluh neuhradil, proto žalobkyně požadovala rovněž zákonný úrok z prodlení od 9.2.2025.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci usnesením ze dne 22.12.2025 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále i jen o. s. ř.), souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas už v žalobě.4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný byl rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, ze dne 21.5.2024, čj. , spisová značka, uznán vinným mj. za poškození vozidla , značka auta, RZ , SPZ, majitele , jméno FO, , kterého se měl dopustit 14.12.2023. Z havarijního pojištění předmětného vozidla č. , hodnota, vyplatila žalobkyně servisu opravujícího předmětné poškození cenu opravy, jež byla vyúčtována fakturou č. , hodnota, ve výši 37 400 Kč, což bylo zjištěno z předmětné faktury, zakázkového listu č. , hodnota, z 10.1.2024 a ze spisu Okresního soudu ve , adresa, sp. zn. , spisová značka, a dále z potvrzení o výplatě částky 27 000 Kč žalobkyní na účet servisu. Rozsah poškození byl zjištěn z fotografií, z kalkulace opravy a rovněž z hlášení škodné události. Výzvou z 9.1.2025 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky 27 000 Kč vyplacené za pojistnou událost se lhůtou do 8.2.2025. Žalovaný nic nezaplatil.5. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.6. Podle § 2820 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně.7. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně na zaplacení částky 27 000 Kč se shora uvedeným příslušenstvím ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je plně důvodná. Žalobkyně, jako pojistitelka poskytla náhradu škody do výše žalované částky poškozenému (servisu provádějícímu opravu vozidla) za škodu na majetku, kterou způsobil žalovaný a výplatou tohoto plnění přešlo právo na plnění na žalobkyni vůči žalovanému. Odpovědnost žalovaného byla prokázána jak rozhodnutím soudu v rámci trestního řízení a rozsah fotografiemi, popisem škodné události i náklady na opravu. Žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval, ve stanovené lhůtě do 8.2.2025 nezaplatil, proto soud žalobě vyhověl nejen v části jistiny, ale rovněž ohledně příslušenství, které má oporu v § 1968 a následujících občanského zákoníku a výše ve vl. nařízení č. 351/2013 Sb.8. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání 3 dnů od právní moci rozsudku pak má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když v daném případě soud, zejména vzhledem k nevýrazné výši a naopak již k delší době trvání dluhu, jakož i s přihlédnutím k dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalovaného k tomuto dluhu, žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší či pro povolení splátek neshledal, respektive tyto důvody nebyly rovněž ani žádným z účastníků tvrzeny.9. Výrok o nákladech řízení má oporu prvotně v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, a proto jí dle citovaného ustanovení vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů v celkové výši 10 627 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 080 Kč a částku 9 547 Kč za náklady právního zastoupení žalobkyně mající oporu ve vyhl. č. 177/1996 Sb. I v této části byl pak žalovaný soudem zavázán plnit žalobkyni a tedy zaplatit jí na nákladech řízení celkovou částku 10 627 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., a to k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud ani zde žádné důvody neshledal, resp. tyto nebyly účastníky ani tvrzeny.