12 C 327/2025-23 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 17 832,06 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 10. 1. 2025 smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, na základě které se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše 35 000 Kč, přičemž žalovaný čerpal dne 10. 10. 2025 částku 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit spolu se sjednanými poplatky a smluvním úrokem. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto žalobkyně přistoupila k vypovězení smlouvy dne 30. 6. 2025. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení a žalobkyně požaduje i smluvní pokutu ve výši 16,96 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla žalobkyní ověřována prostřednictvím aplikace Kontomatik, kdy tak měla přístup k výpisu z běžného účtu žalovaného, tedy k jeho příjmům i výdajům.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) a k projednání věci jednání nenařizoval.3. Soud na základě níže jmenovaných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně analyzovala před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného splácet, kdy ověřila jeho příjmy i výdaje na základě výpisu z aplikace Kontomatik. (výpis z běžného účtu). Prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, uzavřela žalobkyně s žalovaným dne 10. 1. 2025 smlouvu o revolvingovém úvěru a poskytla mu finanční prostředky v celkové výši 8 000 Kč na č. ú. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal úvěr splácet v denních splátkách spolu se sjednanými poplatky a úrokem a to od 30 dne po poskytnutí úvěru. Upomínkou ze dne 30. 6. 2025 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky, kdy nesplácel poskytnutý prostředky řádně a včas v souladu se smlouvou. Jelikož žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, byla mu dne 8. 10. 2025 zaslána předžalobní výzva, na kterou rovněž nereagoval a dlužnou částku žalobkyni neuhradil.4. Výše zmíněné důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, věrohodné a pro výsledek řízení závazné. Důkazy byly ve vzájemném souladu. Z ostatních důkazů nevyplynulo vzhledem k níže podané právní kvalifikaci nic podstatného pro meritum sporu ani výsledek řízení. Další důkazy nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu.5. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalovanému jako spotřebiteli ve smyslu § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) byla právním předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve výši 8 000 Kč ve formě úvěru.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Po právní stránce má nárok žalobkyně oporu nejen v předložené smlouvě o revolvingovém úvěru, ale i v ust. § 2395 občanského zákoníku, když žalobkyně v řízení prokázala listinami předloženými společně s žalobou, že žalovanému poskytla úvěr ve výši 8 000 Kč, žalovaný však nedostál svým závazkům ze smlouvy o úvěru, a žalobkyni poskytnuté finanční prostředky nevrátil. Soud proto žalobě vyhověl, a to včetně úroku z prodlení, když úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku a jeho výše v § 2 nař. vlády č. 357/2013 Sb. Žalobkyně rovněž dostála svým povinnostem dle § 86 a § 87 z. č. 257/2016 Sb., když před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, kdy řádně ověřila jeho příjmy z doložených výpisů z běžného účtu. Tyto výpisy zachycují i příjem žalovaného od zaměstnavatele , právnická osoba, . a poskytují tak dobrý obraz o finanční historii žalovaného.8. S ohledem na výsledek sporu přiznal soud žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř. v plné výši. Tyto náklady představují odměnu advokáta dle vyhlášky 177/96 Sb. za 3 úkony právní služby po 400 Kč (§ 14b), 3x režijní paušál po 100 Kč, což po zvýšení o 21 % DPH a připočtení zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč (počítáno s již doměřeným soudním poplatkem), činí celkem 2 815 Kč. Soud v tomto případě aplikoval § 14b a. t.., jelikož z úřední činnosti mu je známo, že žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech podává větší množství návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu (tj. podání na ustáleném vzoru), přičemž požadované plnění nepřevyšuje částku 50 000 Kč.9. Žalobkyně se svým návrhem domáhala nejprve vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 800 Kč. Elektronický platební rozkaz nebyl vydán a soud pokračoval v řízení. Za tohoto stavu soud doměřil žalobkyni soudní poplatek do výše podle položky 1 bodu 1. písm. a), tj. 1 000 Kč, ve spojení s položkou 2 bodem 2. Sazebníku poplatků, tedy doplatek ve výši 200 Kč. Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).