Okresní soud ve Frýdku-Místku 16 C 126/2026-35 – Smlouva o úvěru
Okresní soud ve Frýdku-Místku · 18. 8. 2026
Aplikovaná ustanovení
O co šlo
o 22 195,75 Kč s příslušenstvím
Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 195,75 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela s žalovaným Smlouvu o kontokorentním úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky až do výše limitu 16 000 Kč za dohodnutou úrokovou sazbu 18,90 % ročně. Ze strany žalovaného došlo k nepovolenému přečerpání. Žalovaná částka sestává z jistiny 18 036,45 Kč, úroku ve výši 1 848,73 Kč a úroků z prodlení ve výši 2 310,57 Kč.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. U ústního jednání dne , datum, , ke kterému se nedostavil žádný z účastníků, soud provedl dokazování listinami, a to: smlouvou o kontokorentním úvěru ze dne , datum, , ze které soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný se dohodli, že žalobkyně poskytne žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 16 000 Kč za úrokovou sazbu 18,90 % ročně, a to s možností povoleného přečerpání zůstatku na bankovním účtu žalovaného, tedy že mu umožní provádět platby a vybírat hotovost z účtu až do sjednané výše i v případě nedostatku vlastních peněz na účtu. Žalovaný se zavázal čerpané peněžní prostředky vrátit spolu s úroky do , datum, , žádostí o poskytnutí úvěrového produktu, ze které soud zjistil, že žalovaný v žádosti uvedl, že je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, s měsíčním příjmem 20 821 Kč, jeho měsíční nájemné činí 3 500 Kč, splátky u nebankovních společnosti ani ostatní splátky zahrnující výživné, srážky ze mzdy apod. nemá, oznámením o pozastavení čerpání úvěru ze dne , datum, , ze kterého soud zjistil, že vzhledem k nařízení exekuce žalobkyně pozastavila žalovanému možnost dále čerpat peněžní prostředky, oznámením o navýšení jistiny ze dne , datum, , ze kterého soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného, že dne , datum, převedla pohledávku z účtu č. , hodnota, na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a navýšila jistinu o částku 500 Kč a vyzvala jej k vyrovnání dlužné částky, která činí celkem 19 972,18 Kč, výpisem z knihy , právnická osoba, ., ze které soud nezjistil žádné relevantní údaje pro řízení, výpisy z účtu , právnická osoba, . za rok 2019 a rok 2024, ze kterých soud toliko zjistil, že účet č. , č. účtu, je veden na jméno žalovaného. Z těchto listin však neučinil žádná jiná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci. Žalobkyně neuvedla, jaké konkrétní skutečnosti mají být obsahem těchto listin prokazovány, ani neoznačila konkrétní transakce či jiné údaje, z nichž by měly vyplývat jeho skutkové závěry. Za této situace soud neshledal důvod pro vlastní vyhledávání případných relevantních skutečností v rozsáhlém souboru listin o přibližně 150 stranách, neboť takový postup by nahrazoval procesní aktivitu účastníka řízení, což je nepřípustné, výpisy z účtu , právnická osoba, , ze kterých soud neučinil žádná skutková zjištění pro rozhodnutí věci, poslední výzvou před podáním žaloby ze dne , datum, , ze které soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, výstupem z interního systému žalobkyně, ze kterého soud neučinil žádná skutková zjištění pro rozhodnutí věci.4. Co se týče dalších žalobkyní navrhovaných důkazů, pak tyto soud neprováděl, neboť by podle přesvědčení soudu jejich provedení nemohlo přispět k hlubšímu objasnění skutkového stavu a případně odlišného posouzení věci. Soud má za to, že pro účely rozhodnutí s ohledem na právní posouzení viz níže byl skutkový stav zjištěn dostatečně.5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru.6. Žalobkyně se dne , datum, dohodla s žalovaným, že mu poskytne peněžní prostředky v celkové výši 16 000 Kč za úrokovou sazbu 18,90 % ročně, a to s možností povoleného přečerpání zůstatku na bankovním účtu žalovaného, tedy že mu umožní provádět platby a vybírat hotovost z účtu až do sjednané výše i v případě nedostatku vlastních peněz na účtu. Žalovaný se zavázal čerpané peněžní prostředky vrátit spolu s úroky do , datum, . Žalovaný byl vyzýván k úhradě předžalobní upomínkou ze dne , datum, . Z provedeného dokazování však soud nezjistil, kdy, v jakém rozsahu a jakými konkrétními transakcemi žalovaný úvěr čerpal, kdy došlo ke vzniku nepovoleného debetního zůstatku ani jakým způsobem byla žalovaná částka vypočtena.7. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejímž základě žalobkyně umožnila žalovanému čerpat peněžní prostředky až do výše 16 000 Kč formou povoleného přečerpání běžného účtu. Žalobkyně tvrdila, že ke dni , datum, eviduje za žalovaným pohledávku ve výši 18 036,45 Kč na jistině, 1 848,73 Kč na úrocích a 2 310,57 Kč na úrocích z prodlení. Netvrdila však konkrétní skutkové okolnosti, z nichž by existence této pohledávky vyplývala, zejména kdy, v jakém rozsahu a jakými jednotlivými transakcemi žalovaný úvěrový rámec vyčerpal, kdy došlo ke vzniku nepovoleného debetního zůstatku a jakým způsobem byla žalovaná částka vypočtena. K prokázání svých tvrzení žalobkyně předložila mimo jiné rozsáhlý soubor výpisů z účtu žalovaného. Ani z těchto listin však soud neučinil skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci, neboť žalobkyně neuvedla, které konkrétní transakce či údaje mají být těmito listinami prokázány. Samotné předložení obsáhlých listin nemůže nahradit povinnost účastníka uvést rozhodná skutková tvrzení. Není úkolem soudu, aby v rozsáhlém souboru listinných důkazů samostatně vyhledával skutečnosti, které by mohly založit důvodnost uplatněného nároku. Takový postup by byl v rozporu se zásadou projednací, podle níž je na účastnících řízení, aby uvedli rozhodné skutečnosti a označili důkazy k jejich prokázání.10. Žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavila, a soud ji proto nemohl poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o nedostatcích jejích skutkových tvrzení a důkazních návrhů. Nedostavení se žalobkyně k jednání jde výlučně k její procesní tíži. Za této procesní situace soud rozhodl na základě skutkového stavu vyplývajícího z provedených důkazů. Protože žalobkyně neunesla břemeno tvrzení ani důkazní břemeno ohledně vzniku a výše uplatněné pohledávky, soud žalobu zamítl.11. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení procesně úspěšný, ale z obsahu spisu nevyplývá, že by mu vznikly nějaké náklady řízení, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.