40 C 68/2025-18 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobou doručenou soudu dne 28. 3. 2025 se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 15 600 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že uzavřela s žalovaným dne 10. 4. 2024 smlouvu o úvěru č. , číslo, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr v původní výši 12 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 10. 5. 2024. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil a dostal se do prodlení s vrácením úvěru. Žalovaný se ve smlouvě dále zavázal k datu splatnosti uhradit žalobkyni smluvní úrok v kapitalizované výši 3 600 Kč. Smluvního úrok byl sjednán ve výši 1,00 % denně z jistiny. Smlouva byla uzavřena elektronicky. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne 10. 4. 2025, a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými žalobkyní a následně i formou předžalobní upomínky. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 22. 2. 2025.2. V průběhu řízení vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět co do částky 3 600 Kč a části příslušenství, když o tomto dispozitivním úkonu soud rozhodl výrokem I. tohoto řízení dle § 96 odst. 1,2 a 4 o.s.ř.3. Žalovaný se k předmětné žalobě nijak nevyjádřil a do spisu nedoložil žádné důkazy stavící na svou obranu. Za situace, kdy jak žalobkyně, tak žalovaný v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. souhlasili s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání, soud postupoval v souladu s tímto zákonným ustanovením a rozhodl, aniž by ve věci nařizoval jednání.4. Soud provedl dokazovaní následujícími listinami: smlouva o úvěru ze dne 10. 4. 2024, potvrzení o platbě, předžalobní výzva k plnění ze dne 22. 2. 2025, vč. dokladu o odeslání. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o tomto skutkovém stavu: žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 10. 4. 2024 smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnou žalovanému bezhotovostní, bezúčelový úvěr ve výši 12 000 Kč, oproti povinnosti žalovaného úvěr splatit spolu s denním úrokem ve výši 1 % do 30 dnů. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 10. 5. 2024, RPSN činila 2355 %. Žalobkyně poskytla žalovanému dne 10. 4. 2024 na jeho účet částku ve výši 12 000 Kč. Žalovaný úvěr v době splatnosti neuhradil. Žalovaný úhradu dluhu neprovedl ani poté, co mu byla dne 22. 2. 2025 odeslána předžalobní upomínka.5. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.7. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.8. Podle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.9. Podle ust. § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.10. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je jen částečně důvodný. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru je ujednání o závazku úvěrujícího poskytnout určitou částku úvěrovanému a povinnost úvěrovaného poskytnutou částku vrátit a zaplatit úrok. V řízení bylo prokázáno, že v úvěrové smlouvě ze dne 10. 4. 2024 si účastníci dohodli úrok ve výši 1 % denně. Úrok ve výši 365 % ročně při úvěru ve výši 12 000 Kč je dle názoru soudu odměnou nepřiměřeně vysokou přesahující mnohonásobně průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům. RPSN činila 2355 %. Dle Indexu spotřebitelských úvěrů činila průměrná výše úroku spotřebitelského úvěru v dubnu 2024 7,98 % ročně. Za této konkrétní situace je nutno posoudit takto ujednaný úrok pro jeho nepřiměřenou výši hraničící s lichvou jako úrok ujednaný v rozporu s dobrými mravy, tedy úrok ujednaný neplatně, přičemž se jedná o neplatnost absolutní podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, ke které soud přihlíží podle ust. § 588 občanského zákoníku z úřední povinnosti. Jelikož ujednání o úrocích není možné oddělit od ostatního obsahu smlouvy, považuje soud z důvodu neplatnosti ujednání o úrocích za absolutně neplatnou celou smlouvu o úvěru.12. Podle ust. § 2993 občanského zákoníku má žalobkyně s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru právo na vrácení toho, co plnila, tedy vrácení poskytnuté jistiny ve výši 12 000 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný neuhradil ničeho. Proto soud zavázal žalovaného k povinnosti uhradit žalobkyni částku ve výši 12 000 Kč, a to dle ust. § 2993 občanského zákoníku bez potřeby formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. Spolu s částkou ve výši 12 000 Kč je žalovaný povinen podle § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení, jehož výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění rozhodném k počátku prodlení žalované. Prodlení žalovaného se odvíjí od prokazatelné výzvy žalobkyně k úhradě dluhu (která byla obsažena v předžalobní výzvě ze dne 22. 2. 2025). Žalobkyně v této výzvě požadovala splnění dluhu do tří dnů. Splatnost pohledávky tak nastala dne 25. 2. 2025 a následujícího dne se žalovaný dostal do prodlení.13. Nárok žalobkyně na další plnění (kapitalizovaný úrok) nemá oporu v provedeném dokazování. S ohledem na výše uvedené soud žalobě částečně vyhověl, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky za dobu od 26. 2. 2025 do zaplacení. Dlužnou částku je žalovaný povinen uhradit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Lhůta k plnění má oporu v ust. § 160 odst.1 o.s.ř.14. Při rozhodování o nákladech řízení aplikoval soud ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně požadovala k úhradě částku ve výši 15 600 Kč a byla úspěšná co do částky ve výši 12 000 Kč. Z požadovaných částek a obsahu výroků I. a II. vyplývá, že žalobkyně byla ve sporu úspěšná z 77 % a žalovaný z 23 %. Žalobkyně tak má právo na náhradu 54 % účelně vynaložených nákladů řízení. Náhradu nákladů řízení představuje odměna advokáta za tři úkony právní služby po 400 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby), částka 300 Kč za 3 paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za provedené úkony právní služby, to vše zvýšeno o 21 % DPH a soudní poplatek ve výši 1 000 Kč (800 Kč + 200 Kč). Celkem tak náklady řízení představují částku 3 496 Kč a 54 % z této částky činí 1 888 Kč. Soud aplikoval ust. § 14b advokátního tarifu, jelikož byly splněny všechny podmínky pro jeho použití. Z úřední činnosti je soudu známo, že ve skutkově i právně obdobných věcech, uplatňuje žalobkyně své nároky opakovaně formou ustáleného vzoru, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, když současně byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení ve výši celkem 1 888 Kč k rukám zástupce žalobkyně.15. Podle položky 2 bod 2 ve spojení s položkou 1 bod 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků – přílohy zákona č. 549/1991 Sb., soud ve výroku IV. rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit soudní poplatek, resp. doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, když ve věci nebyl vydán platební rozkaz.